Obor na pomezí paleontologie
a sedimentární geologie je ichnologie
a zkoumá, jak byly usazeniny
vzniklé především na dně moří
a řek přepracovány a pozměněny
činností nejrůznějších drobných
živočichů. Tyto poznatky mohou
být užitečné například při hledání
ropy - upřesňují výpočet efektivity
ropných pastí a porózity substrátů.
Důležité jsou i informace, které
ichnologie může poskytnout paleobiologii
a paleoekologii.
V Geologickém ústavu AV ČR se
už několik let studuje tzv. ichnostavba
spodnoordovických (raně prvohorních)
hornin v okolí Petrohradu
(Rusko). Ukazuje se, že záznam
je daleko rozmanitější a detailněji
vysvětlitelný, než ichnologický
obsah týchž souvrství v oblasti
pobaltských republik a v jižní Skandinávii,
kde již byly dříve studovány.
Důvodem je poněkud úplnější
geologický záznam, protože spodnoordovické
moře se zvolna prohlubovalo
směrem k moskevské oblasti
a zanechalo sedimenty o větší mocnosti
a pestrosti.
Studium ichnofosilií v regionu tak
přineslo jedinečná data ve smyslu
výskytu a četnosti různých neobvyklých
typů chování (přesněji řečeno
životních strategií) dávno vymřelých
bezobratlých živočichů.
Dále se podařilo získat podklady pro
zhodnocení souvislosti změn chování
organismů a kolísání hladiny světového
oceánu. Jedinečný je soubor doupat
kapkovitého tvaru, získaný z hornin
různého stáří a poněkud odlišného
složení. Tyto biogenní textury byly
dosud interpretovány velmi jednostranně
na základě nálezů z jižní Skandinávie.
Nové nálezy umožňují sledovat
evoluci určitého typu chování v geologickém
čase. Ukazuje se, že chování se
vyvíjelo nikoliv podle zdánlivě daného
schématu, ale s různými "odbočkami".
Ve fosilním záznamu je to velmi vzácná
příležitost sledovat detailně evoluci
chování - častěji (ale také zřídkakdy)
lze věrohodně rekonstruovat spíše evoluci
tělesné stavby živočichů.