Elektromobily bateriové i vodíkové, všude, kam oko dohlédne. Trendy elektrifikace dopravy už výrazně ovlivňují i subdodavatele a jejich technická řešení.
Jeden z nejstarších autosalonů je pořádán už od roku 1911 v Německu, původně v Berlíně a od roku 1951 jako bienále ve Frankfurtu nad Mohanem. Časem nabral takových rozměrů, že od roku 1991 ve Frankfurtu zůstal jen se zaměřením pro osobní automobily, zatímco užitkové automobily míří vždy v sudých letech do Hannoveru. Rekordní byl rok 2018, kdy počet vystavovatelů v 17 halách a na volných plochách vysoko přesáhl dva tisíce. Plány na další akci plánovanou na rok 2020 byly ještě vyšší; leč člověk míní a koronavirus mění! Po čtyřech letech letos znovu otevřel své brány autosalon IAA s přídomkem Transportation a se sloganem „Lidé a zboží v pohybu“ a všechno bylo jinak: skromnější a menší o celou třetinu. 1 400 vystavovatelů se vešlo do 10 hal a na přilehlé plochy, přičemž jen šest z nich bylo využito výrobci nákladních automobilů a autobusů, třem vévodila přípojná vozidla a poslední obsadili subdodavatelé příslušenství a komponent.
Soumrak spalovacích motorů
Zásadní změnu v zaměření IAA nejlépe vystihuje skutečnost, že z celého portfolia asi šedesáti předváděcích vozů všech značek v hale 1, určených pro jízdy odborných novinářů, bylo 90 % elektrických, převážně s akumulátory typu Li-ion, ale také již s vodíkovými palivovými články. Na okružní linku po výstavišti byly nasazeny jen elektrobusy vystavovaných značek od nejmenších až po patrové. Podívejme se na novinky světových automobilek, kde vedle tradičních výrobců velké evropské sedmy — DAF, Daimler Truck, IVECO, MAN, Scania a Volvo s Renaultem — se o své místo na evropském trhu hlásily i firmy čínské, japonské, jihokorejské a další. Dvojici hal u hlavního vchodu do areálu vévodil dnes již samostatný Daimler Truck & Bus se svými značkami Mercedes- Benz, Fuso Canter a spřízněnými firmami CATL, Bosch, Cummins, Enginius a Volta. Poněkud cize zde působila čínská automobilka Dong Feng, leč zjevně jde o sféru zájmu. Poutačem byla atraktivní studie tahače Mercedes-Benz eActros, laureáta „Truck Innovation Award“, a prototyp Actros GenH2 Truck na vodík a již ve výrobě nebo do výroby připravené bateriové elektrovozy eActros, eCanter a eEconic. Zatímco vozidla eActros 4×2 nebo 6×2 jsou již běžně dostupná na trhu, nástup tahačů zdržely obtíže při řešení umístění akumulátoru, pro které je na rámu podvozku s malým rozvorem málo místa. Za ideálních podmínek by na jedno nabití měly zajistit dojezd až 500 km, což zatím pro běžný denní provoz musí stačit. Sousední velké hale dominoval nizozemský DAF v rámci amerického koncernu Pac Car a zdatně mu sekundovala švédská společnost Volvo. Pestrou mezinárodní společnost vytvářely turecký Ford Trucks, čínský BYD, německo-čínský Quantron a německý „ozubený“ specialista ZF, britský Eaton či italský FPT (FIAT powertrains). Hlavním poutačem DAF byl nový typ XD (extra distribution), a to i v elektrické verzi. Jeho elektropohon zajišťují jednotky PacCar EX D1 170 kW (230 k) nebo EX D2 350 kW (480 k) a akubloky po 200 kWh. Dojezd dosahuje 200 až 500 km, podle počtu bloků. DAF XD se stal laureátem ceny ITOY 2023 (International Truck Of the Year, dříve TOTY). Základem vodíkového elektromobilu Hyzon Fuel Cell (NL) je starší typ DAF CF. Další halu z poloviny obsadil nadnárodní koncern Iveco se svými spřízněnými společnostmi Nikola (USA), TEVVA (GB) a Sevic (D). Na opačném konci areálu výstaviště kraloval koncern Volkswagen, jenž se soustředil na užitkové vozy značky VW s dominující elektrododávkou ID.Buzz, jež získala titul International Van Of The Year 2023. Těžkou vozbu skupiny Volkswagen reprezentuje nejen značka MAN, ale i švédská Scania. Je jen těžko pochopitelné, proč MAN nevystavil autobus Lion’s City E, čerstvého držitele titulu Bus Of The Year 2023.
Automobilky i subdodavatelé nacházejí nové příležitosti
V poslední automobilové hale byly malé a lehké užitkové automobily kategorie N1 až N2 s dominantními expozicemi Fordu Transit všech řad a Renaultu. Poprvé se souhrnně prezentovala skupina vozidel označovaných „last mile“, určených pro kurýrní a doručovací služby z logistického centra k zákazníkovi. Představeny byly různé konstrukce malých výrobců, nabízejících tří- i čtyřkolové elektrifikované rikši, dokonce i s přívěsem. Trh s elektrokoly velmi sílí a prohlubuje tak závislost na Číně, která ovládá 90 % těžby lithia. Evropa se sice těžce vymaňuje ze závislosti na plynu z Ruska, ale bezhlavě se vrhá do pasti v podobě Li- -ion akumulátorů „Made in PRC“. Staromilec sice zamáčkl slzu nad koncem éry spalovacího motoru, ale nejméně 10 let bude trvat přechod na elektromobilitu a vodíkovou éru. Možná se i ukáže, že Green Deal není zrovna ideální vizí. Všichni velcí finalisté jsou připraveni a postupně zahajují výrobu akumulátorových vozů. Jsme svědky zásadní restrukturalizace celého oboru automotive v oblasti průmyslu, infrastruktury a logistiky silniční dopravy. Řada samostatných výrobců spalovacích motorů, převodovek a náprav se zabývá vývojem a výrobou hnacích náprav s odděleným nebo integrovaným elektrickým motor-generátorem. Elektronápravy logicky umožňují snadný pohon více náprav, a to nejen tažných, ale také přípojných vozidel. Nešťastná eurosouprava tahače 4×2 a třínápravového návěsu se tak dostává na úroveň amerických souprav s tahačem 6×4 a s dvounápravovým návěsem. Trakční schopnosti a rozložení hmotnosti na nápravy jsou výrazně lepší. Příkladem je přívěs VanEck eDolly s jednou poháněnou nápravou ZF a sedlem pro náves.
/Branko Remek/
