Americká sonda Voyager 2 se jako druhý člověkem vyrobený objekt dostala do oblasti, kde ustává sluneční vítr. Po šesti letech následovala sondu Voyager 1, kterou NASA vypustila stejně jako Voyager 2 před 41 lety. Vědci zapojení do projektu Voyger 2 podle americké vesmírné agentury na základě dat z různých přístrojů sondy stanovili, že Voyager 2 překročil vnější hranici heliosféry – heliopauzu – 5. listopadu. Heliosféra je ochranný obal vytvořený kolem naší planetární soustavy z částic a magnetických polí Slunce. Heliopauza je hranicí heliosféry, kde se horké sluneční větry setkávají s chladným mezihvězdným prostředím. Voyager 2 je nyní přibližně 18 miliard km daleko od Země. Řídicí středisko se sondou po jejím vstupu do nové fáze mise nadále může komunikovat. Informacím však vzhledem k vzdálenosti trvá přibližně 16,5 hodiny, než dorazí od aparátu na Zemi. Vůči Slunci se sonda pohybuje rychlostí zhruba 16 km/s (což je cca 0,005 % rychlosti světla). Nejpřesvědčivější důkaz o tom, že Voyager 2 již opustil heliosféru, poskytlo zařízení pro plazmový vědecký experiment PLS, které je na palubě sondy. Podobným přístrojem byl vybaven i Voyager 1, kterému však zařízení vypovědělo službu dávno předtím, než tato sonda prošla heliopauzou. Nad otázkou, zda a kdy přesně sonda vstoupila do heliopauzy, se vedly poměrně dlouho odborné spory. Jak upozorňuje i NASA, neplatí, že by obě sondy „opustily sluneční soustavu“. Jsou sice již v oblasti, kde ustal sluneční vítr, ale stále jsou v oblasti, kde převažuje gravitační vliv Slunce nad vlivem jakéhokoliv jiného objektu.
