Německá kancléřka Angela Merkelová
hovořila během setkání s ruským premiérem
Vladimírem Putinem, který 15. ledna
navštívil Německo, velice otevřeně o postoji
své země k vleklému problému mezi Ruskem
a Ukrajinou, který brání dodávkám plynu do
evropských zemí, jejichž průmysl i občané
jsou na něm závislí. Zdůraznila, že plynulé
dodávky byly řádně smluvně zajištěny a je
nezbytné situaci bezodkladně vyřešit. Na tiskové
konferenci, kterou vysílala státní televize
ARD došla Putinovi po nekonečných dotazech
německých novinářů trpělivost a viditelně
rozčíleně odpověděl v němčině: „Rusko
otevřelo kohouty plynovodu, aby ropa mohla
proudit.“ Větu dokonce dvakrát zopakoval
a tím diskusi ukončil.
Poté jednal v Berlíně se zástupci evropských
plynárenských firem. Zopakoval svůj návrh na
vytvoření mezinárodního konzorcia, které by
na Ukrajinu dodalo technický plyn, zajistilo
dostatek tlaku v potrubí a tím umožnilo obnovení
dodávek (V těchto dnech, jak všichni dobře
víme, plyn již do Evropy naštěstí proudí).
Mezitím se Angela Merkelová setkala s britským
premiérem Gordonem Brownem. Jednali
o nezbytnosti uvažovat o dalších zdrojích energie.
Oba státníci se shodli, že přerušení dodávek
ruského plynu přes Ukrajinu nutí vlády zemí
EU k přehodnocení své energetické politiky
a zdůraznili nutnost vyvodit z konfliktu trvalé
závěry.
V současné době vyvíjí německé spolkové
ministerstvo hospodářství tlak vůči plynárenskému
průmyslu na diverzifikaci přepravných
cest a zdrojů kvůli snížení závislosti na ruském
plynu. I když není zásobování v Německu zatím
ohroženo nutno zvažovat další možnosti. Podle
německého ministra průmyslu, Michaela Glose,
patří mezi alternativy také využívaní zkapalněného
zemního plynu ze zdrojů na Středním
východě či v severní Africe. Již delší dobu apeluje
na budování příslušných terminálů; E.ON
Ruhrgas před krátkou dobou jeho realizaci ve
Wilhelmshavenu odmítl, nyní však převzal iniciativu
RWE. Na pobřeží Severního moře hodlá
vybudovat terminál pro tankery převážející zkapalněný
plyn.
Rovněž experti EU doporučují dovozy zkapalněného
plynu prostřednictvím lodní přepravy;
dosud se podílí jeho využívání na celkové
spotřebě plynu devíti procenty. Jen dodávky
z Kataru by mohly podle Iana Crowshowa
z mezinárodní energetické agentury IEA toto
množství zdvojnásobit.
Středem pozornosti je v současnosti severní
trasa plynovodu Nordstream; jeho výstavbu
dohodl s Ruskem bývalý kancléř Gerhard
Schröder ještě v době, kdy byl šéfem německé
vlády. Nyní je předsedou představenstva ruskoněmecké
firmy, která plynovod chystá; povede
do Německa přes Baltské moře. V přípravné fázi
je rovněž jižní větev plynovodu Southstream;
míří přes Černé moře na Balkán a Apeninský
poloostrov. Aktuálně jednali o této variantě šéf
Gazpromu Alexej Miller se šéfem ENI Paolo
Scaronim.
Jakkoli byla o víkendu na jednáních v Moskvě
uzavřena dohoda mezi vrcholnými představiteli
Ruska i Ukrajiny, Putinem a Tymošenkovou,
na obnovení dodávek plynu evropským zemím
s příslibem, že technické protokoly nyní urychleně
zpracují Gazprom a Naftogaz, které budou
posléze podepsány, vyvstává neodbytná otázka
jaké mají evropské státy jistotu, že se situace
nebude opakovat.
Tím naléhavěji se nabízí nutnost hledat
a využívat náhradní varianty, které současné
zdroje a technologie již umožňují. Nezáleží
ovšem pouze na nich, chybět by neměla ani
politická vůle. /eb/