I Putinovi vytekly nervy

Německá kancléřka Angela Merkelová hovořila během setkání s ruským premiérem Vladimírem Putinem, který 15. ledna navštívil Německo, velice otevřeně o postoji své země k vleklému problému mezi Ruskem a Ukrajinou, který brání dodávkám plynu do evropských zemí, jejichž průmysl i občané jsou na něm závislí. Zdůraznila, že plynulé dodávky byly řádně smluvně zajištěny a je nezbytné situaci bezodkladně vyřešit. Na tiskové konferenci, kterou vysílala státní televize ARD došla Putinovi po nekonečných dotazech německých novinářů trpělivost a viditelně rozčíleně odpověděl v němčině: „Rusko otevřelo kohouty plynovodu, aby ropa mohla proudit.“ Větu dokonce dvakrát zopakoval a tím diskusi ukončil. Poté jednal v Berlíně se zástupci evropských plynárenských firem. Zopakoval svůj návrh na vytvoření mezinárodního konzorcia, které by na Ukrajinu dodalo technický plyn, zajistilo dostatek tlaku v potrubí a tím umožnilo obnovení dodávek (V těchto dnech, jak všichni dobře víme, plyn již do Evropy naštěstí proudí). Mezitím se Angela Merkelová setkala s britským premiérem Gordonem Brownem. Jednali o nezbytnosti uvažovat o dalších zdrojích energie. Oba státníci se shodli, že přerušení dodávek ruského plynu přes Ukrajinu nutí vlády zemí EU k přehodnocení své energetické politiky a zdůraznili nutnost vyvodit z konfliktu trvalé závěry. V současné době vyvíjí německé spolkové ministerstvo hospodářství tlak vůči plynárenskému průmyslu na diverzifikaci přepravných cest a zdrojů kvůli snížení závislosti na ruském plynu. I když není zásobování v Německu zatím ohroženo nutno zvažovat další možnosti. Podle německého ministra průmyslu, Michaela Glose, patří mezi alternativy také využívaní zkapalněného zemního plynu ze zdrojů na Středním východě či v severní Africe. Již delší dobu apeluje na budování příslušných terminálů; E.ON Ruhrgas před krátkou dobou jeho realizaci ve Wilhelmshavenu odmítl, nyní však převzal iniciativu RWE. Na pobřeží Severního moře hodlá vybudovat terminál pro tankery převážející zkapalněný plyn. Rovněž experti EU doporučují dovozy zkapalněného plynu prostřednictvím lodní přepravy; dosud se podílí jeho využívání na celkové spotřebě plynu devíti procenty. Jen dodávky z Kataru by mohly podle Iana Crowshowa z mezinárodní energetické agentury IEA toto množství zdvojnásobit. Středem pozornosti je v současnosti severní trasa plynovodu Nordstream; jeho výstavbu dohodl s Ruskem bývalý kancléř Gerhard Schröder ještě v době, kdy byl šéfem německé vlády. Nyní je předsedou představenstva ruskoněmecké firmy, která plynovod chystá; povede do Německa přes Baltské moře. V přípravné fázi je rovněž jižní větev plynovodu Southstream; míří přes Černé moře na Balkán a Apeninský poloostrov. Aktuálně jednali o této variantě šéf Gazpromu Alexej Miller se šéfem ENI Paolo Scaronim. Jakkoli byla o víkendu na jednáních v Moskvě uzavřena dohoda mezi vrcholnými představiteli Ruska i Ukrajiny, Putinem a Tymošenkovou, na obnovení dodávek plynu evropským zemím s příslibem, že technické protokoly nyní urychleně zpracují Gazprom a Naftogaz, které budou posléze podepsány, vyvstává neodbytná otázka jaké mají evropské státy jistotu, že se situace nebude opakovat. Tím naléhavěji se nabízí nutnost hledat a využívat náhradní varianty, které současné zdroje a technologie již umožňují. Nezáleží ovšem pouze na nich, chybět by neměla ani politická vůle. /eb/