Velkosériový vůz, který jde jako na dračku, je pro každého výrobce splněným snem. Ale dříve nebo později se zákazník nabaží, a tak je třeba přijít s jeho modifikacemi. Technický základ u nich zůstává zachovaný a ani do interiéru není třeba moc zasahovat. Designéři z hatchbacku snadno vykouzlí kupé, což je živná půda pro estéty, nebo z něho sportovně vyhlížejícími prvky a nárůstem světlosti vozu dostanou dealeři potravu pro ty, kteří se chtějí svézt na vlně populárních crossoverů. Zhruba podle tohoto schéma se řídila i korejská automobilka Hyundai, když její základní hatchback i20 reprezentující třídu malých vozů dostal nejprve společnost dvoudveřového kupé a letos i crossoveru i20 Active. U všech je prakticky stejná podvozková partie s rozvorem 2,57 m vycházející z přední nápravy McPherson a zadní nápravy klikové, což nic nemění na jejich prostornosti. Co se týká crossoveru Active, u něho se v horizontální rovině jedná o jen malé nárůstky dané přílepky na karoserii. Zajímavější je ale o 2 cm na celkových 19 cm zvýšená světlost vozu a také pneumatiky. V nejvyšší výbavě dosáhnou až na 17”. To patří k základu crossoveru, který je poté už v rukou designérů, aby mu implantovali pro tento segment odpovídající optiku. A tak stříbrná barva střešních ližin zvýrazňuje také přední i zadní ochranu podvozkových partií, kulaté mlhovky se v tomto případě dostaly do vkusných prolisů vpředu i vzadu, samozřejmě nebyly opomenuty tmavé plasty zatraktivňující boční partie vozu. Oproti svým sourozencům má verze Active přední hexagonální masku v obráceném provedení. Jestliže už bylo zmíněno, že příznivé prostorové podmínky kabiny zůstaly zachovány, to samé platí o zavazadelníku. Bez rezervního kola je jeho objem 326 l, pokud je ve výbavě objem se zmenšuje o 25 l. Pro pohon předních kol nabízí Hyundai naftový motor 1,4 CRDi (66 kW), dále motor benzínový 1,4 DOHC (74 kW) a také nový tříválec 1.0 T-GDI (88 kW), použitý u námi testovaného vozu. Turbodmychadlem přeplňovaný agregát s přímým vstřikem benzínu dodává vozu nejen charakter a potřebnou dynamiku, ale při nikterak razantní jízdě i příznivou spotřebu. Jeho tvůrci se oproti některým konkurentům nepokoušeli zbavit ho pro tříválec typického projevu (nemá ani vyrovnávací hřídel), kam patří poněkud drsný chod v nízkých otáčkách. Pod zatížením jeho bas už nikoho neobtěžuje a při lehkém pohybu plynového pedálu běží tiše a bez citelných vibrací, dobře mu dělá rozsah otáček 2000–3000 min–1. Do formy se plynule dostává už od 1500 min–1, přechod na přeplňování je téměř nepostřehnutelný. Co se týká spotřeby, tady je třeba počítat s úbytkem benzínu v nádrži kolem 6,2 l/100 km (norma udává spotřebu 5,1 l/100 km – 119 g CO2/km). Motor je propojený se 6stupňovou precizně řadící manuální převodovkou s dlouhým převodem, takže při rychlosti 130 km/h motor točí 3000 min–1, což jsou téměř otáčky naftového motoru. Na stovku se Hyundai dostane z klidu během 10,3 s, rychlostní maximum má 183 km/h. Ale i podvozek je odladěný pro příjemný komfort, jaký vůz této kategorie umožňuje. Lehké řízení je výborné do městského provozu, při vyšších rychlostech je citlivé až příliš. Brzdy dovedou vůz o hmotnosti asi 1200 kg zastavit na suché dráze z rychlosti 100 km/h na 36,3 m. Značka Hyundai dává na své vozy 5letou záruku.
