Hydraulika a pneumatika v pohybu – směrem k efektivnosti

Průmyslové země si začínají uvědomovat obrovskou cenu úspor a hydraulika a zvláště pneumatika patří mezi obory, kde leží obrovské sumy peněz k využití. Podle studie společnosti LeekSeek pracující například pro Festo Group je na výrobu stlačeného vzduchu v zemích EU ročně spotřebováno 80 TWh, což je výkon 7,5 jaderných elektráren či 30 konvečních uhelných elektráren. A 50 % této energie je zničeno či znehodnoceno zbytečně! Abychom si udělali lepší představu o skutečných úsporách, které lze získat řádným provozováním pneumatických systémů a zvláště stlačeného vzduchu, průměrná mlékárna dnes spotřebuje energii na výrobu stlačeného vzduchu v hodnotě cca 235 000 eur, což představuje 635 t CO2 za rok, zatím co automobilka zaplatí za výrobu stlačeného vzduchu cca 1,4 mil. eur, což představuje 3800 t CO2 ročně. Podle údajů LeekSeek Groupe a Festo je 42 % z oněch 50 % ztrát vyrobeného stlačeného vzduchu ztraceno netěsnostmi, jen 12 % špatně nastaveným systémem a 10 % špatnou kontrolou činnosti motorů, další ztráty jsou způsobeny výrobou tepla z tření atd. Společnost LeeSeek ve své studii využívá příměrů, které skalní zastánce Václava Klause zdrtí, nicméně z celospolečenského hlediska jsou zcela v pořádku. Abychom ušetřili oněch 80 TWh elektřiny v EU, museli bychom například změnit asi 30 mil. automobilů z benzínového alespoň na hybridní pohon. ( EU vyrobí ročně asi 17 mil. aut.) To by nás stálo asi 750 mld. eur. Zatím co náklady na správné ošetření všech pneumatických systémů, které se využívají v zemích EU, činí jen zlomek nesmyslné sumy 750 mld. eur, ale přinesly by určitě úsporu ve výši 3 mld. eur. Objem CO2 přitom zůstává stejný. (Čeští čtenáři si musejí pomalu zvykat na to, že k údajům o spotřebě elektřiny na výrobu určitého produktu dnes přidávají výrobci i objem CO2, který při výrobě vznikl a toto číslo se stává marketingovým prvkem.) Management Festo Group nám v rozhovoru fakta potvrdil. Na otázku, jestli náklady na odstranění i těch nejmenších úniků nepřevyšují vzniklé úspory, říká že v žádném případě. Nálady ve výši asi 15 % z celkové ceny za inspekci a opravu pneumatického systému si bere firma za měření a studii, zbytek připadá na opravy netěsností, s nimiž by se spotřebitel musel poprat tak či onak. Nedivím se, že vám výše uvedená čísla připadají zřejmě až neuvěřitelná, ale jsou se vší důsledností pravdivá. Bohužel, odpověď na naši otázku byla doplněna ještě poznámkou - „tady jste v Německu a my zde s propočtem úspor musíme mluvit pravdu a nic než pravdu, jinak by nás zákazníci zesměšnili.“ Ale tím rozbor úspor neuzavřeme. Další možnosti, například i pro hydraulické systémy, se otevírají dnes detailními propočty výkonnosti a dobu práce pohonů i čerpadel. Nové prvky automatizace a především jejího softwarového ovládání to umožňují. Slovo úspory, či chcete-li efektivnost, ovládají nejenom EU, ale celý vyspělý svět. Nám nezbývá než se naučit význam tohoto pojmu také. V zemi, kde spotřeba elektrického proudu na výrobu jednotky HDP patří k nejvyšším v EU, je to moc a moc zapotřebí. Jan Baltus