Ultralehký hybridní materiál tvořený nanovlákny celulózy a nanodrátky stříbra vykazuje potenciál excelentního stínění před elektromagnetickým zářením, aniž by citelně navyšoval hmotnost výsledných aplikací. Komponenty elektroniky, elektromotory a další podobná zařízení při svém provozu vytvářejí elektromagnetické vlny. Ty mohou ovlivňovat provoz dalších elektronických prvků nebo třeba přenášení signálů. Proto se tvůrci takových přístrojů snaží zajistit co nejlepší stínění nežádoucích elektromagnetických vln. Vysokofrekvenční vlny je přitom možné odstínit jen tak, že stíněný prvek je celý obklopený uzavřeným vodivým obalem. Obvykle se k tomuto účelu používají tenké kovové plátky nebo pokovené fólie. Pro mnoho aplikací je ale takové stínění považováno za příliš těžké nebo příliš neforemné. Ideálním řešením by v takové situaci mohl být lehký, ohebný a trvanlivý materiál, který je zároveň účinným štítem proti elektromagnetickým vlnám. Právě takový materiál vytvořil tým, který vedli Zhihui Zeng a Gustav Nyström ze švýcarských laboratoří Swiss Federal Laboratories for Materials Science and Technology. Jde o ultralehký hybridní materiál, který tvoří nanovlákna celulózy získaná ze dřeva, společně s nanodrátky stříbra. Výsledný aerogel má hustotu pouhých 1,7 mg/cm3 a zároveň poskytuje excelentní stínění před elektromagnetickým zářením. Účinnost stínění tímto materiálem je možné regulovat úpravou množství nanodrátků nebo velikostí pórů v aerogelu. V dalším experimentu badatelé nahradili nanodrátky stříbra 2D nanoplátky karbidu titanu. Tím vznikl aerogel, který je daleko nejlehčím známým materiálem se schopností účinného stínění elektromagnetických vln na světě. Nanoplátky v tomto materiálu fungují jako „cihly“, které jsou pospojované ohebnými nanovlákny celulózy v roli „malty“. /sm/
