Významné sportovní události se tradičně pojí s velkými investicemi do moderní infrastruktury. Mistrovství světa ve fotbale, které se letos koná v Brazílii, bylo podnětem, aby v jejím hlavním městě postavili nový Estadio Nacional Mane Garrincha, „nejzelenější“ sportovní arénu na světě. Staré musí ustoupit novému. V Brasílii, hlavním městě země, která právě hostí fotbalový šampionát, takovýto osud postihl čtyřicetiletý víceúčelový Národní stadion Mane Garrinchi. Na jeho základech postavili nový sportovní stánek. Nese stejný název – to je však jediné, co zůstalo. Druhý největší stadion v Latinské Americe (po mexickém Estadio Azteca) se začal stavět v červnu 2010, a aby se vše stihlo, staveniště „obsadilo“ přes 15 000 dělníků. Architekturu nového stadionu ovlivnilo dílo Oscara Niemeyera, spolutvůrce celého města, takže plynule navazuje na jeho modernistický trend. S kapacitou 71 412 míst, špičkovou bezpečnostní technologií a energetickou úsporností je klenotem města Brasília, které je již součástí světového dědictví UNESCO. Platinový premiant Stadion Mane Garrinchi není jen architektonickým skvostem – v programu LEED (Leadership in Energy and Environmental Design) získal certifikát udržitelnosti Platinum. Je tak první sportovní arénou na světě s takovýmto hodnocením. Certifikace potvrzuje, že stavba je v souladu s nejvyššími standardy udržitelnosti z hlediska šetrnosti k životnímu prostředí a zachování zdrojů. Nové standardy se uplatni ly již před začátkem stavby – kusy betonu z demolice staré stavby se recyklovaly a staly se součástí nového stadionu. Rovněž tribuny starého stadionu projektanti začlenili do nové budovy. Hrací plochu pak snížili o celé čtyři metry, aby měli diváci lepší výhled nejen při fotbalových zápasech a olympijských hrách (v Brazílii se budou konat v roce 2016), ale i později, kdy se aréna bude využívat ke koncertům a dalším nesportovním akcím. „Paleta využití stadionu je skutečně velmi široká, bude proto nesporným přínosem pro celé dvaapůlmilionové město,“ myslí si Guilherme Mendonça, šéf Siemens Inf rastructure Solutions v Latinské Americe. Krása a užitek detail ů Stadion získal platinové ocenění LEED nejen díky celkové koncepci, ale především pro své detaily. Střecha působí impozantně, ale současně i jemně, jakoby se nad arénou vznášela. Při pozornějším pohledu si všimnete desetitisíců střešních fotovoltaických panelů, uspořádaných do kruhu. Ze slunečního záření dokážou vyprodukovat 2,5 megawattu elektrické energie, takže v době špičky uspokojí přes polovinu energetických potřeb stadionu. Při běžném provozu pak lze přebytečnou solární energii poskytnout rozvodné síti. Skleněná střecha přečnívá nad tribunami o 80 metrů. Poskytuje přirozené osvětlení hrací plochy a zároveň stíní před horkým brazilským sluncem. Dešťová voda se shromažďuje na střeše a drenážním systémem se odvádí do pěti velkých nádrží pod stadionem. Tyto nádrže mají kapacitu téměř 7 milionů litrů. Přefiltrovaná voda se používá v kanalizaci a na zalévání trávy. Stadion takto pokryje 80 % potřeb svého vodního hospodářství. Technologie Siemens Building Automation hlídá, aby se obnovitelné energetické systémy a voda využily co nejefektivněji. Střecha stadionu je originální i z hlediska povrchové úpravy – speciální fotokatalytická membrána sbírá z ovzduší znečišťující látky. Oxid titaničitý degraduje kontaminanty, například oxidy dusíku, nepříjemné pachy a biofilmy z řas, hub a bakterií a mění je na neškodné sloučeniny. Prostor mezi střechou a fasádou stadionu je otevřen, takže vzduch uvnitř stadionu cirkuluje přirozeně a teplo nahromaděné ve stěnách směřuje nahoru. Tento přístup i v horkém brazilském podnebí eliminuje potřebu rozsáhlých klimatizačních a větracích systémů. Není to poslední slovo Inovativní řešení se starají o bezpečnost fanoušků, hráčů a zaměstnanců. Monitorovací systém společnosti Siemens využívá fototechnologii, která díky algoritmům na zpracování obrazu identifikuje potenciální nebezpečí v hledišti. Ochranka tak může rychleji reagovat. Bezpečnost na stadionu je založena i na dalších systémech značky Siemens, včetně 6000 kouřových a protipožárních detektorů či zvukových systémů. Samostatnou kapitolou jsou turnikety pro řízení přístupu na stadion. Rozeznávají všechny systémy označení vstupenek – od 1D a 2D čárových kódů po různé čipové karty. Všechny technologické systémy jsou napojeny na řídicí centrum a lze je ovládat prostřednictvím jediného displeje. Architekt a vedoucí projektu nového stadionu Vincente de Castro Mello jej považuje za modelový příklad pro další nová sportovní zařízení. „Problémy související se změnou klimatu, vysokými náklady na energie a nedostatkem vody jsou prakticky všude. Při stavbě stadionu jsme všechny tyto okolnosti vzali v úvahu,“ uvedl. Budoucnost však slibuje více. Proč by jednou nemohla sportovní zařízení sloužit i jako zdroje obnovitelné energie pro okolní čtvrti? Maximilian Marquardt
