AI neboli umělá inteligence je dnes tématem, o němž se čím dál častěji hovoří v souvislosti se zdravotnictvím. Co si však vlastně můžeme pod těmito slovy představit a co tato oblast může přinést. Jde o velice široký pojem, ale zjednodušeně si lze tento fenomén představit jako stroj nebo program, který vykazuje známky inteligentního chování a na základě dodaných informací se dokáže chovat podobně jako člověk. Dokáže analyzovat data, učit se, vyvíjet – reagovat na vstupy informací se snahou dosáhnout zadaného cíle. Jednoduchý příklad: program s umělou inteligencí bude hrát počítačovou hru a dostane zadání „vyhraj hru“. Na základě zadání postupně zjišťuje, jak se hra ovládá, jak se získávají body, zkrátka vše, co jej dovede k danému cíli, k výhře. Stejně jako člověk. Nikdo mu neřekl, jak na to, anebo jak se zlepšovat, přišel na to sám. To u klasických programů není možné, ty jsou ve většině případů napsány pro realizaci konkrétních a stejných úkolů, nedokážou se samy rozvíjet a učit. Pomocník pro praktického lékaře Dá se předpokládat, že přínos umělé inteligence pocítí již velmi brzy celý svět. Alespoň v určité formě ji bude možné využít prakticky všude, kde je k dispozici dostatek informací k popisu a studiu nějakého problému. Protože i medicína je z velké části o práci s informacemi, není daleko doba, kdy budou se stanovením diagnózy pomáhat stroje vybavené AI. „V čem totiž vlastně spočívá práce běžného praktického lékaře?“ zamýšlí se Jan Skoták, ředitel regionálního centra Infosys v České republice, která mimo jiné také vyvíjí systémy ve smyslu umělé inteligence. „Především jde o to, že má ve svém mozku k dispozici databázi obrovského množství znalostí a tyto kombinuje s výsledky vyšetření pacienta, případně informacemi od něj. Závěrem je diagnóza a stanovení léčby. To je úkol přesně pro umělou inteligenci, která umí na základě správně naprogramovaných algoritmů zkombinovat ohromné množství informací a zkušeností.“ Jeho slova dokládá příklad z praxe: Pokud se člověk přestěhuje a začne chodit k jinému praktickému lékaři, přinese si s sebou zpravidla obsáhlou papírovou složku lékařských zpráv z minulosti. Pochopitelně není v časových možnostech lékaře probrat se všemi tak podrobně, jak by bylo třeba. To znamená, že některá, možná důležitá data nemusí být vždy vzata v potaz, pokud je pacient sám lékaři nesdělí. A to může mít samozřejmě negativní dopad na jeho budoucí zdravotní stav. Využití umělé inteligence pro detailní analýzu dat by tento problém zcela vyřešilo… Odběr krve i komunikace s lékárnou V dnešní době je již také k dispozici množství „chytrých“ přístrojů, které jsou vytvořeny právě pro sběr informací o člověku. Mnohé z nich můžete mít neustále u sebe a sběr dat tak probíhá online. Například náramky či hodinky, které měří tělesné funkce. „To znamená, že dnes člověk nemusí navštívit lékaře, pokud chce pouze změřit tlak či chod svého srdce,“ vysvětluje Jan Skoták a dodává: „A již velmi brzy bude podobné osobní zařízení schopné vzít i malý vzorek krve a zajistit například její biochemický rozbor. Takové zařízení vyhodnotí i kvalitu spánku a jeho vzorec. A veškeré nasbírané hodnoty se pomocí internetu přenesou k lékaři. Ten však pochopitelně nebude schopen obrovské množství dat, která obdrží od chytrých přístrojů svých pacientů, vyhodnocovat sám. To není v možnostech lidského mozku. K tomu bude mít softwarový nástroj pro zpracování velkého množství informaci. Ten sám data vyhodnotí a lékaři podá informaci o výsledku, případně poskytne nějaké základní doporučení.“ To však není vše. Lze předpokládat, že v relativně blízké budoucnosti, bude každý člověk dbalý svého zdravotního stavu podobné chytré zařízení vlastnit. To pak samo, na základě naměřených hodnot a jejich analýzy, dá například doporučení ohledně úpravy jídelníčku anebo nasazení některého běžného medikamentu. Takové zařízení bude dokonce schopné informovat lékárnu, který lék má pro pacienta připravit a lékaře informovat o tom, že pacientovi byl tento lék doporučen. Ovšem lékař pak samozřejmě může rozhodnout, že tento postup není vhodný a změnit jej. Fantazie se st ává realitou Díky umělé inteligenci budou běžné úkony realizovány nejen rychleji, ale i operativněji. Již dnes se pomalu stává realitou, že do nepřístupného místa dopraví potřebný lék nebo třeba defibrilátor dron, a zachrání tak člověku život. Nebo zařízení na bázi GPS automaticky nahlásí záchranné službě, kde se nachází pacient v bezvědomí… O tom, že se nejedná o fantazii, ale o blízkou realitu svědčí i to, že v průmyslu už dnes existují zařízení na bázi umělé inteligence, která bez lidského zásahu dokážou řídit celý výrobní proces. Ano, jde o dnes tak často skloňovaný Průmysl 4.0 a jeho principy právě dnes pronikají z oblasti průmyslu do zdravotnictví. Chytrá zařízení založená na tzv. internetu věcí jsou rovněž jeho součástí. Když tyto technologie pro lepší představu převedeme do praxe denního života, vypadá to asi takto: vaše lednička vás upozorní, že dochází mléko, načež ho rovnou objedná u vašeho dodavatele. Nebo pračka ohlásí, že její ložiska by už potřebovala vyměnit… A stejně tak budou fungovat a často již fungují i přístroje pomáhající udržovat váš zdravotní stav. „Ve zdravotnictví umožní umělá inteligence, aby byla využívána prakticky všechna vygenerovaná data, ne jen jejich zlomek, jak je tomu nyní, bez využití všech technologických možností,“ je přesvědčen Jan Skoták. „Uveďme opět příklad: pacient bere určitý lék a teprve po nějaké době přijde k lékaři a sdělí, jak se po požívání tohoto léku cítí. Pokud by ale tentýž pacient měl přístroj, který by online snímal jeho životní funkce a vyhodnocená data předával lékaři, mohl by lékař rozhodnout rychleji a přesněji o dalším postupu.“ AI člov ěka doplní, ale nenahradí Pokud se zamyslíme nad další cestou AI, je už nyní jasné, že v blízké budoucnosti bude jejím hlavním účelem, stejně jako dnes, zejména analýza dat, kterých se generuje stále více a více, a využití informací k rozhodování. V střednědobé budoucnosti už předpokládáme její využití ke skutečnému samostatnému řízení bez lidské intervence s cílem nahradit člověka/lékaře v jednodušších činnostech. Již dnes je však jasné, že umělá inteligence nedokáže, nyní ani v budoucnu, zcela suplovat lidi, lékaře nevyjímaje, pokud se týče jejich kreativity. Ta je totiž založena na výjimkách, na netradičním, novátorském přístupu k problémům. To stroje nedokážou, a nebo alespoň si dnes nedovedeme představit, že by to dokázaly. Pořád mají zakódovaný algoritmus, který je pro jejich „myšlení“ určující. Proto i v medicíně platí, že diagnózu typu chřipka či angína bude stroj moci učinit. Ale do „velkých“ lékařských rozhodnutí vstupují také intuice, city a pocity, a to jak na straně lékaře, tak pacienta. A právě zde člověk strojem nahraditelný není a zřejmě nikdy nebude. „Stroj totiž nikdy nenahradí vztah člověka k člověku, lidskou interakci. Za lékaře (a nejen za ně) může umělá inteligence vykonat spoustu analytické práce a rutiny a výsledkem pak je, že lékař bude moci trávit více času s pacienty…,“ je si jist Jan Skoták. „Pro tuto situaci se velmi dobře hodí výraz ‚Humanware‘. Ten krásně ukazuje, že budoucnost spočívá v kombinaci lidí a strojů. Žádná umělá inteligence totiž nedokáže nahradit lidskou kreativitu, cit a intuici.“ Hana Janišová
