„Úpravu kvót vítáme, vládnímu programu na zaměstnávání pracovníků ze zahraničí ale hrozí od ledna zánik. Země se tak znovu může otevřít nelegální práci a špatně placené pracovní síle,“ varuje Hospodářská komora. Vládní kabinet na svém jednání dne 19. října upravil dvě nařízení vlády z roku 2019, která se týkají pracovní migrace. První změna reaguje na fakt, že kvůli ruské agresi na Ukrajině není možné využívat kvótu 2 000 žádostí o zaměstnanecké karty na zastupitelských úřadech v Kyjevě a ve Lvově. Nově bude možné část této kvóty využít pro nábor pracovníků v Jerevanu (Arménie), Kišiněvě (Moldavsko), Manile (Filipíny), Skopje (Severní Makedonie) a Tbilisi (Gruzie). Druhou změnou je prodloužení platnosti nařízení o mimořádném pracovním vízu pro státní příslušníky Ukrajiny pracující v zemědělství, potravinářství nebo lesnictví o další tři roky. Původní platnost nařízení byla do 31. prosince 2022.
Hrozí návrat do „džungle“ Hospodářská komora (HK) projednání úpravy nařízení o maximálním počtu žádostí o zaměstnaneckou kartu, díky kterému bude možné část nevyužité kvóty z Ukrajiny přerozdělit mezi další země, ocenila, ostatně tuto změnu společně s dalšími podnikatelskými organizacemi také iniciovala.
Zároveň však upozorňuje, že tomuto vládnímu programu na řízené zaměstnávání pracovních sil od 1. ledna 2023 hrozí zánik. Po šesti letech by se tak znovu do České republiky otevřely dokořán dveře zastřeným pracovním agenturám a dalším negativním jevům souvisejícím s nelegální prací, které se tímto programem podařilo úspěšně potlačit. Podle informací HK získaných při jednání s ministerstvem vnitra a ministerstvem zahraničních věcí nebudou v roce 2023 finančně pokryta tabulková místa téměř sta pracovníků Odboru azylové a migrační politiky ministerstva vnitra a deseti pracovníků ministerstva zahraničních věcí, kteří dosud prověřovali zaměstnavatele a žadatele ze zahraničí o povolení k pobytu z devíti zemí. To by v praxi znamenalo zánik vládního Programu kvalifikovaný zaměstnanec. Program ale od roku 2016 nastavuje přísné podmínky, za kterých mohou středně a nízkokvalifikovaní pracovníci v České republice pracovat. Nejenže zabraňuje tomu, aby se na jednom místě koncentrovaly vysoké počty cizinců, eliminuje také tzv. zastřené pracovní agentury a mafiánské struktury, za kterými stály nelegální ubytovny nebo vybírání desátků. Zavedením programů ekonomické migrace a zapojením Hospodářské komory se prostředí pro vyřízení zaměstnanecké karty, respektive její získání, stalo transparentnějším bez nutnosti dát úplatek či hradit jiné nadstandardní poplatky, které nejsou uvedené v zákonu o správních poplatcích. Před tímto programem neměli zaměstnavatelé ani jejich potenciální zaměstnanci žádnou jistotu, že vůbec nějaký termín k vyřízení jejich agendy získají.
Tuzemské zaměstnance systém neohrožuje Každý zaměstnavatel nebo uchazeč o zaměstnání ze zahraničí v současnosti prochází systémem důkladných kontrol. Cizinec se skrze tento program stává kmenovým zaměstnancem, má tedy nárok na stejné mzdové a pracovní podmínky jako kterýkoli český zaměstnanec. Do zaměstnání může nastoupit, až pokud o místo neprojevil zájem občan ČR nebo EU. Program tak zahraniční pracovníky nezvýhodňuje. Ukazatel naopak potvrzuje, že určité profese nejsou pro tuzemské pracovníky zajímavé. Zaměstnavatelé navíc za každou podanou žádost hradí úřadům správní poplatek ve výši 5 tisíc Kč. Pokud jde o zaměstnance z Ukrajiny, byl však vládní program s roční kvótou 40 tisíců pracovníků po ruské invazi zastaven. Zaměstnavatelům se přitom nedaří naplnit na 300 tisíc pracovních míst, kvůli čemuž přichází o zakázky a státní kasa o příjmy z daní a odvodů. Z Ukrajiny do ČR přitom kvůli válce dorazily zejména ženy, pro které nejsou pozice vyžadující velkou fyzickou zátěž vhodné. Důsledkem toho je, že výrazně vzrostla poptávka po pracovnících z ostatních zemí, ale kvóty pro Indii, Kazachstán, Mongolsko a Moldavsko nejsou dostatečné a úřední lhůty pro vyřízení žádostí se vlivem poptávky prodloužily už na tři čtvrtě roku.
Firmy se bez posil ze zahraničí neobejdou HK proto žádala vládu, aby nevyužitou kapacitu pro pracovníky z Ukrajiny přerozdělila do programů určených na jiné země, konkrétně Gruzii, Arménii a Severní Makedonii. Rovněž požaduje, aby se podmínky programů změnily tak, aby cizince mohli přijímat i malí zaměstnavatelé do šesti zaměstnanců, což dnes programy neumožňují, dále aby se zrušil tzv. test trhu práce, nebo alespoň zkrátila jeho lhůta z 30 dní na max. 5 dnů, a zavedla se možnost podání žádosti o zaměstnaneckou kartu až na území ČR. HK přitom upozorňuje, že bez ohledu na propouštění zaměstnanců v některých podnicích bude na tuzemském trhu práce hlavně vlivem demografického vývoje nadále zesilovat problém s nedostatkem pracovních sil. Rychle roste i počet lidí, kteří opouštějí pracovní trh a jdou do penze předčasně — v současnosti odchází do předčasného důchodu více než 30 tisíc lidí ročně. /hk/
