Do charakteristiky počátku 21. století patří na jedné straně touha po komfortu a spokojenosti v krásném prostředí, a na straně druhé geopolitické problémy dotýkající se i surovinových zdrojů. Naštěstí lidský důvtip roztáčí kola vědeckotechnického vývoje stále intenzivněji a nabízí nová řešení. Ovšem chce to peníze a čas. Což se týká rovněž bydlení. Trend je jasný. Chceme bydlet lépe a pohodlněji. Řešením jsou inteligentní budovy. A právě o nich jsme hovořili s prof. Ing. Pavlem Ripkou, CSc., děkanem Fakulty elektrotechnické ČVUT v Praze. Jaká je vaše definice inteligentní budovy? To je taková budova, v níž jsou integrovány systémy, které monitorují, řídí a kontrolují chod objektu, ať už se jedná o osvětlení, informační systémy, vytápění, klimatizaci, přístupové systémy či bezpečnost a požární ochranu. Tyto systémy jsou propojeny tak, aby se zajistil uživatelský komfort, ekonomika i ekologie. To je technická definice. Pro mne osobně však znamená inteligentní budova něco víc – budovu, jejíž tvůrce myslel. Pro mne jsou inteligentní třeba i budovy postavené koncem 19. století, protože svým řešením byly ve své době velmi pokrokové. Dnes možná nemají všechny hvězdičky hodnotící energetickou efektivitu, ale dobře se v nich žije. Přesto, že nemají elektronické řízení? Ano, takovým hezkým příkladem je náš komplex budov na Karlově náměstí v Praze, náš starý kampus, při jehož rekonstrukci před několika lety jsme objevili velmi rafinované větrací systémy, které fungovaly na základě přirozeného tahu. Bylo to inteligentní řešení, které je dodnes funkční a velmi úsporné. I nyní se dá mnoho udělat jen inteligentním využitím fyzikálních zákonů. A kterou současnou budovu považujete za inteligentní? Například Národní technickou knihovnu v Praze. Je inteligentní nejen proto, že je v ní hodně drátů a bezdrátových sítí, ale protože je řešena chytře: už samotná stavba tím, že nemá žádné rohy. Ty totiž – jak známo už několik století – jsou z technicko-tepelného hlediska problematické. Dále se v ní využívá přirozeného větrání a ochlazování. V noci se do hmoty betonu naakumuluje chlad (fyzik mi odpustí) a ve dne se budova obejde bez klimatizace. Je to určitá paralela s tím naším starým kampusem. Proč vlastně vznikl studijní obor věnovaný inteligentním budovám? Byl to nápad tří děkanů – fakulty stavební, strojní a elektrotechnické, kteří tak reagovali na požadavek doby. Já jsem dostal od svého předchůdce, děkana profesora Škvora, jako jeho tehdejší proděkan a člověk „přes senzory“, úkol podílet se na přípravě. Spolu s odborníky z oněch dvou fakult jsme dali dohromady mezioborový studijní program, který se otevřel na všech třech fakultách. To bylo v roce 2008. Je to magisterský program dvouletý, čili letos budeme mít absolventy již třetí rok. Za první dva roky jich bylo hodně přes stovku. Jsou to lidé, kteří mají silný technický základ ve svém oboru díky bakalářskému studiu na domovské fakultě a v tomto mezioborovém magisterském programu si doplní znalosti z těch ostatních oborů. Třeba studenti elektrotechnické fakulty si doplní základy stavařiny a techniky prostředí, což je disciplína pěstovaná na strojní fakultě. Dovedete si představit, že to není studium jednoduché. Absolventi tedy dostanou multioborový profil, což je pro rozvoj výstavby nových budov rozhodující. Součástí výuky jsou také exkurze do těch nejpokročilejších budov. Díky projektu OPPA (Operační program Praha – adaptibilita) jsme si mohli dovolit studentům ukázat i špičkové budovy v zahraničí. Navázaná spolupráce ve výuce se uplatnila i v projektu výzkumném. V rámci programu Věda a výzkum pro inovace (VaVpI) společně budujeme Univerzitní centrum energeticky efektivních budov v Buštěhradu u Kladna. Přidala se k nám ještě Fakulta biomedicínského inženýrství ČVUT v Kladně, protože energeticky efektivní stavby otevírají nové problémy týkající se vnitřního prostředí budov. Duchovním otcem a hlavním tahounem projektu je prof. Bittar. Kde se vaši absolventi uplatní? Například jako vedoucí multioborových týmů ve velkých stavebních společnostech, v kancelářích architektů, developerů, investorů, ale i ve státní správě a v organizacích provozujících velké budovy. Někteří z nich se samozřejmě uplatní rovněž ve vývoji a výzkumu a budou pokračovat v doktorském studiu. Vaše škola spojuje elektrotechniku a informatiku. Toto spojení se projevuje právě v inteligentních budovách? Ano, ale my k tomu přidáváme ještě fyziku, stavařinu a techniku prostředí budov. Výsledkem jsou nová a chytrá řešení. Například při využívání solárních panelů nikoliv někde na louce, ale jejich zakomponováním do střech nebo plášťů budov. Nebo integrováním kogeneračních jednotek a zásobníků energie v budově, včetně nabíjení elektromobilů. Zkrátka, musíme stavět chytře a rozumně, využívat možnosti informačních technologií, moderních metod řízení a provozování budov. A budovy by měly být nejen inteligentní, ale i krásné a zdravé. Koneckonců v nich trávíme většinu života.
