Loňský rok byl podle Národního úřadu pro oceán a atmosféru nejteplejším rokem v Evropě za posledních 500 let. I letos tomu nebude jinak. Období od ledna do dubna 2015 totiž bylo v globálním průměru rekordně teplé. V Česku se proto již vyplatí investovat do technologií, které byly dříve hojně využívány pouze v přímořských oblastech. Mezi ty nejrozšířenější patří klimatizace, které jsou součástí aut, kanceláří, ale i domácností. Jejich nesprávné užívání přitom může způsobit řadu problémů. Lidé však zapomínají na jiné alternativy, díky kterým se lze efektivně bránit v teplých dnech. Ano, rok 2014 byl světově nejteplejším rokem od roku 1880. Rekordně teplé byly měsíce květen, červen, srpen, září, říjen a prosinec. Vyplývá to z analýzy amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru, dle které byl loňský rok v Evropě nejteplejší dokonce za posledních 500 let. Dosud rekordní rok 2007 byl tak překonán o 0,3 °C. V České republice byla také naměřena odchylka 2,0 °C oproti průměru z let 1961–1990. Vzhledem k tomu, že období od ledna do dubna 2015 bylo v globálním průměru rekordně teplé, odborníci očekávají i letos trend oteplování. Ten podporuje technologické inovace, které jsou v Česku využívány v rostoucím počtu zařízení, jako jsou systémy klimatizace a chlazení. Právě klimatizace a chladicí systémy jsou v České republice hojně využívány nejen v automobilech, kancelářích, obchodech, ale i v domácnostech. Při nesprávném používání však mohou způsobit zdravotní problémy, které se nejčastěji projevují únavou, infekcí dýchacích cest, bolestmi hlavy a zad nebo pálením očí. „Pokud máte klimatizaci nastavenou na teplotu o více než 5 stupňů nižší než je venkovní teplota, pak pro řadu lidí přechod mezi chladným vzduchem v uzavřeném prostoru a venkovním teplejším prostředím může představovat zvýšené riziko onemocnění horních cest dýchacích. Nezáleží při tom, jestli se to týká auta nebo kanceláře. Zvláště pokud jsou přechody rychlé a časté a rozdíl teplot velmi velký,“ uvedla Ivana Holcátová z Ústavu hygieny a epidemiologie 1. LF UK. Systémy klimatizace a chlazení však patří podle expertů do odvětví, kde je ve stále větší míře možné používat alternativní řešení. Jedním z nich je například efektivní využití prvků venkovní stínicí techniky, které nemá v tuzemsku dlouhou tradici. „Předokenní rolety i venkovní žaluzie byly vnímány zejména jako estetický doplněk, jejich výrazný vliv na energetickou bilanci budovy, a schopnost omezit náklady na chlazení, si uvědomoval málokdo,“ sdělil Lubomír Valenta ze společnosti Lomax, která se v tuzemsku zaměřuje na výrobu stínicí techniky. „Rolety i žaluzie přitom dokážou plnohodnotně nahradit klimatizaci. Automaticky ovládaná venkovní stínící technika dokáže snížit teplotu v domě až o 9 °C. Díky tomu lze v létě uspořit peníze vydávané za provoz klimatizace, ale také nastavit přirozené vnitřní podmínky pro lidský organismus,“ dodává Valenta. Kromě prvků venkovní stínicí techniky představují další alternativu k tradičním přístupům, tedy chlazení vzduchem, chladicí systémy využívající přenos tepla do mořské vody. Mezi hlavní výhody tohoto typu chlazení patří nižší teplota mořské vody v porovnání s teplotou vzduchu a lepší vlastnosti vody jako média pro přenos tepla. Při srovnání s chlazením vzduchem může být navíc úspora energie přibližně 50 %.
