Expertní skupina pro technologie,
média a telekomunikace
(TMT) společnosti Deloitte ve své
nejnovější zprávě analyzuje vývojové,
marketingové a obchodní
trendy, které letos v největší míře
ovlivní technický pokrok. Jedním
z hlavních určujících trendů
zůstane i v tomto roce ekologie.
Technologické firmy budou hledat
své možnosti jak přispět k ochraně
klimatu. Najdou je ve vývoji produktů
a služeb přátelských k životnímu
prostředí. Budou poukazovat
na to, jak jejich výrobky vytvářejí
alternativu k tak nešetrným činnostem,
jako jsou služební cesty,
případně jak s jejich pomocí lze
racionalizovat spotřebu energie.
Neméně aktuálním tématem bude
bezpečnost a ochrana osobních údajů.
Státy si potřebují chránit své hranice,
firmy své elektronicky skladované
údaje a lidé svůj majetek a identitu.
Hesla, identifikační čísla (PIN), elektronické
podpisy a klíče nepředstavují
dokonalé zabezpečení, protože se
dají kopírovat, ztratit, ukrást i zapomenout.
Perspektivním řešením jsou
technologie založené na biometrických
údajích.
Princip biometrické identifikace
většina lidí sice zná zatím jen ze scifi,
ale letošek přinese velký nástup
nových aplikací biometrických metod
pro běžné použití. Tato předpověď
stojí na dvou základních předpokladech:
vyšší výkonnost a výrazné
zlevnění polovodičů, klesající ceny
pamětí pro skladování elektronických
dat a ochota obyvatel nést vyšší
náklady na zvýšení ochrany jejich
identity.
Významnou úlohu při rozšiřování
aplikací založených na biometrických
údajích sehraje státní správa. Některé
země, od loňska i Česká republika,
začaly vydávat cestovní doklady
s biometrickými údaji jejich držitelů.
Díky tomu se zlevní jednotková cena
technologických zařízení a biometrická
ochrana se postupně zlevní pro
všechny potenciální uživatele. Ruku
v ruce s rozvojem této technologie
však musí jít celosvětová standardizace
biometrických bezpečnostních
systémů, a také samozřejmě ochrana
proti jejich zneužití.
Nové technologie rovněž budou
v roce 2007 čelit snahám o jejich
zneužití při daňových podvodech.
Nejrozšířenější jsou patrně úniky na
dani z přidané hodnoty při vývozu
a dovozu zboží, kdy exportér může
žádat vrácení DPH, zatímco dovozce
je povinen při prodeji importovaného
zboží v cílové zemi vybrat DPH od
zákazníků a odevzdat státu. Zatímco
vývozce získá DPH zpět, dovozce
daň neodevzdá. Některé zásilky takto
překročí státní hranici i několikrát
tam a zpět. V Evropě jsou úniky DPH
docílené tímto způsobem odhadovány
na téměř 67 mld. USD (1433,13
mld. Kč) ročně.
Nové technologie, jako např. polovodiče
a mobilní telefony, jsou jednak
díky své relativně vysoké hodnotě
a malému objemu častým subjektem
daňových podvodů, jednak se ale
stanou nositelem nových možností
ochrany proti tomuto typu zločinu.
Například firmy mohou ve spolupráci
se státními orgány opatřovat své zboží
radiofrekvenčními značkami, a tím
je jednoznačně identifikovat. Především
ale musejí výrobci a obchodníci
pečlivě sledovat daňovou a obchodní
legislativu, neboť zákony jednotlivých
zemí se výrazně liší a budou se
měnit. Zákony namířené proti podvodům
s DPH již přijaly některé země
Evropské unie, mj. Španělsko, Velká
Británie nebo Itálie. Dříve nebo později
můžeme čekat podobné změny
v legislativě týkající se DPH také
v České republice.
KAPESNÍ ENERGIE
A JEDNODUCHOST PRORAZÍ
Také v letošním roce se budou
technologické firmy dále zdokonalovat
ve vývoji a aplikacích mobilních
energetických zdrojů. Jen na vývoj
suchých článkových baterií se ročně
vynakládá 31 mld. USD, dalších 6
miliard dolarů padne na vývoj znovunabíjecích
baterií. Pozornost firem
se ale upne spíše na možnosti průběžného
získávání energie ze zatím
neobvyklých, ale všudypřítomných
zdrojů, jako jsou sluneční záření či
denní světlo, teplota lidského těla,
pohyb apod...
Marketingové poznatky pak napovídají,
že v roce 2007 mohou být
obchodně úspěšnější firmy, které
nabídnou spotřebitelům jednoduché,
monofunkční přístroje, než výrobci
složitých, integrovaných zařízení.
Reklamační oddělení specializovaných
obchodů uvádějí, že jen u poloviny
všech reklamací je příčinou
skutečná vada zboží. V polovině případů
zákazníci vracejí výrobky proto,
že jim nerozumějí a nedovedou je
ovládat. Průměrný spotřebitel věnuje
návodu k použití nejvýše 20 minut.
Pokud během této doby přístroj neovládne,
odmítá jej.
Předpovědi skupiny TMT Deloitte
pro technologický sektor v plném
znění jsou zveřejněny na: www.
deloitte.co.uk/predictions. /f/
