Návrh nových pravidel takzvaného kurzarbeitu se nepovedl, nikdo není spokojený. Na on-line sněmu Svazu průmyslu a dopravy to řekl premiér Andrej Babiš (ANO). V Poslanecké sněmovně proto očekává o kurzarbeitu dlouhou debatu. Kurzarbeit představuje zkrácenou práci při ekonomických potížích. Podnik platí lidem za odpracované hodiny, stát jim poskytuje část výdělku za neodpracovaný čas. Zkrácená práce s částí mzdy od státu by se měla zavést podle vládního návrhu od listopadu, což se však zřejmě nestihne. Navázala by na dočasný program Antivirus, který byl zaveden kvůli epidemii nového koronaviru. „Návrh se nepovedl, nikdo není spokojený. Dokonce ministr (zemědělství Miroslav) Toman (ČSSD) ve vládě hlasitě protestoval proti kurzarbeitu, protože jeho resortu chybí asi 15 000 zaměstnanců,“ řekl A. Babiš. „To nejdůležitější, co nás čeká, je rozhodnout o prodloužení Antiviru a samozřejmě zavést kurzarbeit,“ dodal předseda vlády. Opoziční poslanci si před posledním jednáním Sněmovny stěžovali, že dostali předlohu jen krátce před plánovaným projednáním. Dolní komora nakonec nepodpořila projednání vládního návrhu ve stavu legislativní nouze. Kurzarbeit podle aktuálního návrhu Podle novely by přesné podmínky nastavila vláda ve svém nařízení. Stanovila by region, odvětví, rozsah zkrácené práce i dobu, po kterou by část mzdy vyplácel stát. Pracovník by doma mohl zůstat až čtyři dny v týdnu. Dostával by za neodpracované hodiny 70 % čistého, nejvýš ale do celostátní průměrné mzdy. Podpora by se mohla vyplácet maximálně rok. Dostat by ji mohli zaměstnanci se smlouvou na dobu neurčitou, kteří jsou v podniku aspoň čtvrt roku. Státní příspěvek by se jim zahrnul do příjmu, dlužníkům by se z něj strhávalo a zohledňoval by se při vyplácení dávek. Firmy by platily sociální odvody i za neodpracovaný čas z příspěvku od státu, tedy ze 70 % pracovníkovy čisté mzdy. Zdravotní pojištění by se hradilo z celého běžného výdělku. Třetinu doplatku za volné hodiny či dny by hradil zaměstnanec, dvě třetiny zaměstnavatel. Aby lidé příspěvek od státu získali, nesměla by firma sídlit v daňových rájích a vyplácet dividendy a podíly ze zisku. Kurzarbeit by mohla vláda povolit po projednání v tripartitě při vážném ohrožení ekonomiky či odvětví podle „relevantních ekonomických ukazatelů a jejich minulého a očekávaného vývoje“. Jaké parametry to jsou a jak by měly vypadat, novela neupřesňuje. Jako další důvod ke zkrácené práci vyjmenovává zákon živelní pohromu, epidemii, kyberútok či jiné mimořádné události. Odboráři a zaměstnavatelé už dřív ohlásili, že s nastavením nesouhlasí a budou usilovat o to, aby se při projednávání ve Sněmovně upravilo.
Prezident SP vyzval premiéra k sociálnímu dialogu Prezident Svazu průmyslu a dopravy Jaroslav Hanák vyzval na sněmu premiéra Andreje Babiše k zahájení sociálního dialogu v tripartitě. Kritizoval přijatou formu kurzarbeitu. Za největší problém ekonomiky označil situaci na trhu práce, kde chybějí kvalifikovaní pracovníci. Brzdou rozvoje hospodářství je podle něj stavební právo, které patří k nejhorším na světě, a stav digitalizace. „Zmastili jste kurzarbeit. Pustili jste se do politických her místo toho, abyste mysleli na firmy a zaměstnance,“ prohlásil Hanák. Vyzval premiéra k obnovení sociálního dialogu. „Ty jsi ho, předsedo vlády, zrušil, týdny nefunguje a je doba, kdybychom měli diskutovat,“ řekl Babišovi. Viceprezident svazu Jan Rafaj v následné diskusi vyzval vládu, aby nezavírala jako součást opatření proti šíření koronaviru mateřské školy a první stupeň základních škol a nezvedala ošetřovné, protože by to odčerpávalo pracovní sílu z trhu práce. Věří tomu, že se výsledná podoba kurzarbeitu ve Sněmovně změní tak, aby nediskvalifikovala kvalifikovanou pracovní sílu. „Budeme chtít vyjednávat o změně parametrů tak, aby kurzarbeit pomohl těm, co má. Nikdo nechce konzervovat mrtvá pracovní místa,“ reagovala na to ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD). Šéfové firem podle Hanáka upozorňují na špatnou situaci na trhu práce. „Podívejte se na příchod zahraničních pracovníků, ti lidé musí přijít,“ požádal Babiše. Kritizoval to, že ministerstvo práce a sociálních věcí nepředkládá vládě vývoj demografické křivky do dalších let. „Ten vývoj není dobrý, je špatný,“ poznamenal. Prioritou svazu ve vztahu k vládě je podle Hanáka například podpora investic, digitalizace a podpora vzdělávání. „Školství není v dobrém stavu, je třeba reforma základního a středního školství,“ dodal. Vláda splnila jen dvě z 15 výzev, které jí Svaz průmyslu předal na loňském sněmu, řekl Hanák. Jde podle něj o zajištění všech podmínek nutných k zahájení výběru dodavatele nových jaderných bloků a zajištění dostatku peněz ve Státním fondu dopravní infrastruktury. V pěti případech ale vláda neudělala žádný pokrok, doplnil. U osmi výzev vláda alespoň začala s jejich naplňováním. Nesplnila požadavek zjednodušit stavební právo ještě v tomto volebním období a stanovení pevného termínu přijetí eura. Vláda také nesmí zrušit povinnou maturitu z matematiky. Musí naopak převést směrnici o autorském právu tak, aby nebrzdila rozvoj umělé inteligence, podotkl. /čtk/
