Současný zápas o energie spíše
ještě zesílí. Vyplývá to z prognóz
Světové energetické agentury
(IEA), které porovnávají předpokládaný
růst lidstva a spotřeby.
Zatímco do roku 2050 se počet obyvatel
Země zvýší o polovinu na bezmála
devět miliard, roční spotřeba
energetických zdrojů se více než
zdvojnásobí a přiblíží se 25 miliardám
tun ropného ekvivalentu. Toto
astronomické číslo představuje
v přepočtu 290 bilionů kilowatthodin,
tedy množství, které by všechny
české elektrárny vyprodukovaly
za 3500 let. Poptávka po elektřině
se za stejnou dobu dokonce ztrojnásobí.
"Navrhnout lze nejrůznější způsoby,
jak ji uspokojit. Jisté však je,
že nezbytné bude využít všechny
energetické zdroje," konstatuje nejnovější
zpráva Světové energetické
rady (WEC) o budoucí roli jaderné
energetiky v Evropě. Na její tvorbě
se podílel i přední odborník elektrárenské
společnosti ČEZ Aleš John.
Analýza upozorňuje především na
to, že do roku 2030 překročí čtyři
pětiny evropských elektráren, především
uhelných, hranici třicetiletého
provozu a valná část z nich doslouží.
"Právě nyní se tedy na desetiletí
dopředu rozhoduje, jakým způsobem
a za jakých podmínek budeme vyrábět
elektřinu. Klíčovými hledisky při
rozhodování o nových zdrojích budou
nepochybně ekonomická a ekologická
kritéria," uvádí analýza.
Současné celkové náklady na výrobu
jedné kilowatthodiny včetně výdajů
na likvidaci zařízení a skladování
radioaktivního odpadu činí v jaderných
elektrárnách čtyři eurocenty
(1,10 Kč); za příznivých okolností,
zejména při nízké diskontní sazbě
a/nebo velké sériovosti, mohou klesnout
až na tři eurocenty (0,85 Kč);
zvýšení až na 5,5 eurocentu (1,50 Kč)
může vyvolat větší diskont či jednotlivé
objednávky. Výdaje na zpracování
a likvidaci jaderného odpadu se
na této částce podílejí nejvýše jednou
desetinou eurocentu (necelé tři haléře)
u zdrojů provozovaných šedesát
let.
Ve třiceti zemích světa běží podle
nejnovějších údajů Mezinárodní
agentury pro atomovou energii
(MAAE) 435 energetických reaktorů.
Ročně spotřebují 12 000 tun paliva,
z něhož je třeba uložit pouhá čtyři
procenta štěpných produktů; zbývajících
96 procent paliva lze přepracovat
a znovu zavézt do reaktorů.
Jaderné elektrárny neprodukují skleníkové
plyny, jejichž celková světová
produkce dosáhla už 25 miliard tun,
poznamenává zpráva WEC. /eg/