Cena ropy nezadržitelně roste
kvůli novým masovým nákupům
aut v Číně a Indii. Spotřeba ropy
stoupá a není na světě síly, která by
zatím přiměla lidstvo k nějakému
zásadnímu či novému řešení pohybu
osob a zboží. Stejně tak jako výroby
energie, jíž je zapotřebí k nasycení
potřeb 6,5 mld. lidí. To nemohlo
zůstat bez odezvy až globální.
Svět stojí na prahu zásadních rozhodnutí
a nebezpečí snadných, ale
násilných řešení denně vzrůstá. Ocenění,
které se dostalo Al Gorovi a
panelu vědců, jimž přirozeně nemůže
Václav Klaus přijít na jméno, nespočívá
v roli apoštola klimatických
změn, ale změn politických. Spočívá
v jeho nazírání na budoucí ekonomický
vývoj, úlohu občana v demokratické
společnosti, či konečně také
na odpovědnosti politika za své činy!
Ne vždy nabízí Al Gore odpověď, leč
jeho odvaha věci pojmenovat je sice
v podmínkách USA politickou sebevraždou,
ale z hlediska vývoje společnosti
vysoce kladným a vskutku
mírovým příspěvkem.
Podíváme-li se na stránky
našich novin je zřejmé, že všechny
signály o nutnosti jiného přístupu
k naší ekonomice, jež nás zajímá
samozřejmě nejvíce, jsou přehlušeny
stupidními výstupy pokleslé
morálky, a co horšího, jakési
obrany vysněných ekonomických
modelů, které však nefungují.
Příkladem největším je nedořešené
pojetí energetiky jako zboží,
situace, v níž se lidé stávají obětí
jakýchsi funkcí trhu, ale ten není
nic jiného než umělé nastavení
podmínek vedoucích k otrocké
závislosti zákazníka bez možnosti
volby či rozhodování. Právě
v energetice a ceně vody se dnes
projevuje vliv globálních limitů,
které šikovně využívají investoři
(v energetice chybějí investice za
500 mld. USD), ale Harpagonové
vlastního slavomamu nám tvrdí
opak (a tím potvrzují obrovskou
míru spekulativnosti).
Trh s prací? Mladí lékaři jsou
nuceni podepisovat otrocké
smlouvy s nemocnicemi, pro něž
jsou tito začátečníci přítěží. Neuvěřitelné
pokřivení řádu lidského
společenství. Je budoucnost
medicíny v lékaři, který pracuje
z donucení v průměrné nemocnici
s ředitelem, dosazeným laickým
ministrem, bez rozhledu, ale
poslušným, co se týká rozhodování
o kvalitě léků a úrovně léčby?
Průmysl trpí nedostatkem kvalifikovaných
lidí pro nové technologie,
ale současnému ministru stále
nepřipadá tento stav tak zásadní,
jako podnikatelům vystavených
zahraniční konkurenci. Laickost,
primitivnost řízení společnosti
bez odpovědnosti, to se právě
Al Gorovi nelíbí. Že to dráždí
Harpagony 21. století není divu.
Ale jak vidno, jsou nesmrtelní
a v našich krajích oceňovaní,
i když směšní. JAN BALTUS