Skupina Evropské investiční banky ( i.e. EIB a EIF) podporuje v České republice (podobně jako v ostatních členských státech EU) investiční projekty, jejichž cílem je posílit hospodářskou konkurenceschopnost jednotlivých států a regionů, povzbudit inovace, modernizovat infrastrukturu a zvýšit životní úroveň lidí. S jakou bilancí jste uzavřeli účetní rok 2016? – zeptali jsme se ředitelky zastoupení pro ČR Hany Nylander. Vedli jsme si, myslím, dobře. Jen vloni činily úvěry a záruky EIB v České republice celkem 526 mil. eur, což představovalo 62% růst ve srovnání s předchozím rokem. Co lze z vašeho pohledu označit za klíčovou aktivitu EIB? Financování projektů přispívajících k hospodářskému pokroku v podporovaných oblastech EU. V českých médiích opakovaně čtu, že investičních prostředků je dost. S tím se mohu ztotožnit. Co ale chybí, to jsou kvalitně připravené a tudíž financovatelné projekty. Souvisí to i s naším problematickým investičním prostředím, zejména s legislativou. Kupříkladu v délce stavebního řízení jsme podle šéfa IPRu pana Boháče až na 130. místě, někde mezi Čadem a Papuou Novou Guineou. To není zrovna lichotivé pořadí. Politické podpory, kterou každý strategicky infrastrukturální projekt potřebuje, se někdy nedostává. Znamená to, že se Češi ještě stále nenaučili efektivně využívat úvěry EIB? To bych neřekla. Češi jsou inteligentní a schopný národ, jimž určitě nedělá problém využívat úvěry či jiné finanční nástroje. Za zmínku v této souvislosti určitě stojí fakt, že celková výše úvěrů EIB na 1 obyvatele v ČR převyšuje průměr zemí, které vstoupily do EU po 1. 1. 2004. Pokud subjekty mohou dosáhnout na nevratné granty z EU strukturálních fondů, tak jim samozřejmě dají přednost před návratnými úvěry. Vlastně se jim ani nedivím. Situace se dramaticky změní po roce 2022, a to ve prospěch finančních nástrojů. Granty budou na ústupu už po roce 2020. Do kterých oborů a podnikatelských aktivit směřují současné úvěry EIB nejčastěji? Pokud zůstaneme jen u bilance let 2012–2016, pak jednoznačně dominují projekty malého a středního rozsahu. Z citované sumy 3,58 mld. eur na ně připadá 52 % objemu. Následují projekty vygenerované průmyslem, zemědělskou výrobou a službami (20 %) i energetikou (17 %). Na konci vzpomenuté bilance bychom našli sféru dopravy a telekomunikací (7 %), péči o vodní hospodářství a odpady (cca 4 %). Lze uvést i konkrétní příklady firem a projektů? Jistě. Například ve sféře strategické infrastruktury EIB vloni poskytla významný úvěr společnosti ČEPS, provozovateli tuzemské elektroenergetické přenosové soustavy. Citovaný projekt napomáhá realizaci investičního programu ČEPS na období let 2016–2020. Zahrnuje 25 projektů přenosové soustavy na napěťových úrovních 110 kV až 400 kV, včetně systémů informačních a komunikačních technologií. Modernizace přenosové soustavy probíhá na celém území. Nástup EIB do ČR a rozvoj vašich tuzemských investičních aktivit ocenil především management malých a středních podniků. Jak si tento nezastupitelný sektor vede aktuálně? Slibně. Stejně jako v globální statistice EIB, i v Česku jsou malé a střední podniky „vítězi“ mezi všemi ostatními prioritami. Úvěry EIB zlepšily přístup malých a středních podniků ke středně- a dlouhodobým finančním prostředkům za výhodných podmínek. Jen vloni EIB uzavřela s českými finančními institucemi 5 smluv o poskytnutí zprostředkovaných úvěrů v celkovém objemu 392,5 mil. eur. Používají je k financování projektů při rozvoji místní infrastruktury, výzkumu, vývoje a inovací a při zdokonalování sféry služeb, včetně cestovního ruchu. Já osobně si velmi cením, že dva finanční zprostředkovatelé také podporují projekty zaměřené na vyšší zaměstnanost mladých lidí a na jejich odbornou přípravu. Můžete být konkrétnější? EIB a Česká spořitelna vloni spojily síly, aby zlepšily přístup českých inovativních středně velkých podniků k finančním prostředkům. Cílem je zmobilizovat investice ve výši cca 100 mil. eur. Záruka EIB za jednotlivé úvěry pokryje 50 % úvěrových rizik spojených s portfoliem úvěrů České spořitelny. Transakce má podporu produktu InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory, jednoho z nových finančních nástrojů podporovaných EU v rámci programu Horizont 2020. Operace umožní podstatně zvýšit objem finančních prostředků pro inovativní podniky k financování jejich provozního kapitálu a k uspokojení jejich dlouhodobých investičních potřeb, zejména v oblasti výzkumu, vývoje a implementace inovací do výroby. Kam lze v této souvislosti zařadit Investiční plán pro Evropu EIF a Equa Bank? Evropský investiční fond (EIF) a Equa Bank podepsaly dohodu v rámci programu COSME s podporou Evropského fondu pro strategické investice (EFSI). Cílem tohoto klíčového pilíře investičního plánu je stimulovat investice do strategických projektů po celé Evropě. Tedy i v ČR. Dohoda v rámci programu COSME dovolí Equa Bank v průběhu příštích dvou let poskytnout malým a středním podnikům úvěry v objemu 1,8 mld. Kč. Stane se to s podstatně nižšími požadavky na zajištění, a to díky záruce EIF. Co se týká okruhu příjemců, bude jich více než 250. Když jsme u EIF, v odborných kruzích probleskla úvaha o nákupu jeho akcií do portfolia Českomoravské záruční a rozvojové banky (ČMZRB). V jakém stavu je tato operace v současnosti? Mohu potvrdit, že letos v únoru se ČMRZB skutečně stala minoritním akcionářem EIF a zároveň prohloubila svou spolupráci s touto přední institucí EU. To znamená, že má přístup k zásadním informacím, jež se týkají podpůrných programů EU, možnost aktivně se podílet na jejich přípravě pro malé a střední podniky a prosazovat zájmy českých podnikatelů. Nakolik se to promítne do její pozice tváří v tvář trendu postupných změn ve využívání podpor? Ve střednědobém výhledu, nejpozději po roce 2022, se počítá s tím, že současný systém využívání formou finančních nástrojů (úvěry, záruky, kapitálové vstupy atd.) převáží nad institutem dotací. ČMRZB bude pohotově u toho. Negeneruje citované změny fakt, že Velká Británie opouští EU a v evropském rozpočtu bude méně peněz? Brexit bych za tímto trendem nehledala. Širší a efektivnější využívání moderních finančních nástrojů je nastupující trend EU. Evropská komise dlouhodobě usiluje o podporu malých a středních podniků návratnými formami. Praxe ukazuje, že pro optimální chod ekonomiky mají větší význam než tradiční jednorázové investice. Samozřejmě ČR nebude odmítat granty, pokud na ně máme (ještě) nárok. Současně si musíme uvědomit, že mají mnohé nezdravé vedlejší účinky. Nenávratné subvence jakéhokoliv typu deformují trh, jsou obvykle administrativně velmi náročné, vedou často k plýtvání s prostředky a ne vždy se investuje do správné věci. Budoucnost je ve finančních nástrojích a EIB Group má co nabídnout. Věřím, že nikoliv v daleké budoucnosti budou české subjekty využívat naše dlouhodobé výhodné financování v mnohem větší míře, než je to dnes. /bs/
