Předminulý týden se v německém Hannoveru uskutečnil celosvětově nejvýznamnější všeobecně orientovaný průmyslový veletrh Hannover Messe. Zúčastnilo se jej kolem 5000 vystavovatelů z 65 zemí (v roce 2012 4872 vystavovatelů), z nichž více než polovina přicestovala ze zahraničí. Nejsilnější zastoupení měly vedle hostitelského Německa Čína, Itálie, Nizozemsko a Turecko. Jen z Číny bylo v Hannoveru přes 500 firem. Oproti loňskému roku vzrostl i počet evropských vystavovatelů: z 1360 na 1500. Pořadatelé tento nárůst považují za indikátor toho, že Evropa se hospodářsky konsoliduje. „Evropské firmy znovu výrazně investují do veletržního marketingu a prostřednictvím Hannover Messe chtějí pronikat na mezinárodní trh,“ vysvětlil Jochen Köckler, člen představenstva Deutsche Messe.
Partnerskou zemí letos Nizozemsko
V tomto ročníku bylo partnerskou zemí Nizozemsko. To je pro Německo po Francii druhým nejvýznamnějším obchodním partnerem. V loňském roce dosáhl jejich vzájemný obchod 167 miliard eur. Žádná jiná země neexportuje do Německa tolik jako Nizozemsko a se 122 miliardami eur je rovněž největším zahraničním investorem, který v Německu vytvořil úctyhodných 600 000 pracovních míst. „Nizozemsko patří k nemnoha zemím, s nimiž má Německo pasivní obchodní bilanci,“ upozornila při slavnostním zahájení veletrhu německá kancléřka Angela Merkelová. O vztazích obou zemí proto lze hovořit pouze v superlativech. Pěkným konkrétním příkladem těchto dobrých vztahů může být třeba spolupráce společností Carl Zeiss a ASML, dvou globálních hráčů, jednoho na poli přesné optiky, druhého v oblasti polovodičů a mikročipů. Společnými silami pak tyto firmy dobyly trh s litografickými zařízeními, a podle nizozemského premiéra Marka Rutteho tak posílily nejen nizozemské a německé, ale i celé evropské hospodářství. Další podobně plodná spolupráce funguje například mezi společnostmi Philips a Süss Microtech v oblasti nanosvětelných technologií. Na veletrhu se představilo přes 270 nizozemských podniků, jejichž společným motem bylo Global Challenges, Smart Solutions. Na stáncích nizozemských firem byly k vidění technologie pro větrnou, solární či vodní energetiku, technická univerzita z Twente představila unikátní roboty, které dokážou rozpoznávat lidské emoce, eindhovenská technická univerzita zase přivezla robot, který zvládne suplovat pečovatelskou službu pro seniory.
Digitální agenda
Ve všech německých pádech byl skloňován Průmysl 4.0, jehož podporu má mezi prioritami i německá vláda. Kancléřka neopomněla zmínit, že spolková vláda vypracovala a při příležitosti konání veletrhu CeBIT představila Digitální agendu pro roky 2014–2017. Její součástí je například plán vybudovat v celém Německu širokopásmový internet. „Do roku 2018 chceme, aby po celé zemi byla zaručena rychlost přenosu dat 50 MB.s–1,“ řekla Angela Merkelová. V souvislosti se změnou německé energetické politiky, tzn. s odklonem od jádra, Angela Merkelová připustila, že příští roky zřejmě budou, co se týče cen, pro Němce poněkud obtížné. „V současné době vyjednáváme s Evropskou komisí o výjimkách, které jsou pro některá naše energeticky intenzivní odvětví nezbytné, abychom se udrželi na světových trzích. Musíme zůstat konkurenceschopní vůči všem energetickým politikám, které v Evropě existují,“ předestřela svou strategii. Merkelová se dále pozastavila nad tím, zda již nedozrál čas k tomu, aby evropská a americká ekonomika, které jsou tak silně provázány sdílenými kulturními hodnotami, spolu uzavřely dohodu o volném obchodu. „Spolu s nizozemským ministerským předsedou Markem Ruttem chci intenzivně zapracovat na tom, abychom transatlantické dohody dosáhli,“ dodala.
Německá ekonomika dále
roste Prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Ulrich Grillo v úvodu veletrhu přiblížil očekávání německých firem pro nejbližší měsíce. Německá ekonomika se podle jeho slov bude v letošním roce vyvíjet vcelku příznivě. „Momentálně pro tento rok považujeme nárůst hrubého domácího produktu o dvě procenta za reálný,“ uvedl Ulrich Grillo. Německý export by se podle něj měl zvýšit o 5 %. Vyšší investiční aktivita v Německu přispívá i k nárůstu importu. Investice do nových výrobních zařízení se v posledním čtvrtletí zvýšily o 30 %, přičemž k nárůstu došlo již třetí čtvrtletí po sobě. I přes poměrně příznivé číselné ukazatele však Grillo upozornil na nezbytnost další společné práce politické a průmyslové reprezentace na zlepšování podmínek pro německé výrobce. Největší starosti jim podle slov prezidenta BDI činí ceny energií. „Neradostné je, že rozhodující kroky k tomu, aby se zastavil nárůst cen energií, stále nejsou patrné. Politika by měla změnu energetické koncepce provádět moudře, aby průmyslu nezpůsobila rozsáhlé škody,“ varoval Grillo. Odvrat od jádra bude podle něj cenově přijatelnější, pokud bude chápán jako evropský úkol. Pokud by se v Evropě podařilo vytvořit jednotný trh s elektřinou, mohlo by se podle Evropské