Pokud by se někde dobře hodilo známé české rčení „čeho je mnoho, toho je příliš“, tak by to určitě bylo na letošním hannoverském veletrhu, který byl doslova přeplněn indickými lvy a slogany na téma Průmysl 4.0. Byla to jedna obrovská indická show a úctyhodná přehlídka marketingových dovedností. Toho „ostatního“, kvůli čemu se na veletrhy obvykle jezdí, tam ale bohužel bylo k vidění pomálu. Ústředním mottem letošního ročníku tohoto největšího evropského technologického veletrhu byl „Integrovaný průmysl“. Současně se pak zde měl odehrát oficiální kick- -off Průmyslu 4.0. Poutače na veletrh hlásaly, že zatímco dosud se koncept Průmyslu 4.0 nalézal stále spíše v teoretické rovině, hannoverský veletrh ho poprvé ukáže světu v praxi. Ve skutečnosti se ale nakonec spíše zdálo, jakoby všichni vystavovatelé museli své produkty a řešení představit v kontextu Průmyslu 4.0 povinně. Většina vystavovatelů toto zadání splnila na výbornou a celý veletrh se tak stal přehlídkovým molem marketingových pracovníků, kteří odvedli neskutečně dobrou práci. Vytvořit desítky (a možná i stovky) variací sloganů na to stejné téma, vytvořit nespočet hesel z v podstatě stejných slov, včetně nejrůznějších vizualizací, je opravdu obdivuhodný výkon. Štěstím, ale současně i smůlou Průmyslu 4.0 je, že nikdo v podstatě pořádně neví, co to znamená. Nejenom každá země, ale vlastně i každá větší firma má svoji definici. To je pro Průmysl 4.0 na jednu stranu dobré, poněvadž se pod něj dá schovat téměř cokoliv co nějak souvisí s digitalizací, automatizací, integrací (horizontální i vertikální) a správou dat. Z druhé strany mu to ale také ubližuje, protože kvůli vágní definici se lidi k němu staví spíše skepticky a neprojevují o něj dostatečný zájem. Když nevědí, co to je, tak logicky ani nepředpokládají, že by to někdy opravdu museli potřebovat. Dokážu si představit, že nejeden návštěvník veletrhu byl letos v Hannoveru zmaten, nebo se možná jen pousmál nad tím, že produkty, které byly dosud prezentovány samy o sobě, byly tady umístěny pod transparentem „Plníme vize Průmyslu 4.0“. Německá vláda to ale myslí s Průmyslem 4.0 vážně, o tom již nikdo nepochybuje. Tento termín se opakoval nesčetněkrát ve všech úvodních projevech při zahájení veletrhu a byl i hlavním tématem letošního diskusního fóra „Leaders Dialogue“, na kterém se setkali zástupci nejvýznamnějších „hráčů“ na tomto poli se spolkovým ministrem Gabrielem a ministryní Wankou. „Otázka, jak budeme v Německu dále žít, jak bude vypadat naše práce i výroba, je do značné míry ovlivněna procesem digitalizace. V současné době je rozhodujícím faktorem konkurenceschopnosti produktů i trhů zítřka. To je důvod, proč potřebujeme v rámci konceptu Průmyslu 4.0 posilovat v Německu naše stávající silné stránky a budovat a rozšiřovat prominentní postavení našeho průmyslu. Je to náš společný cíl, který si vláda klade ve spolupráci s průmyslem, akademickými obcemi a zástupci zaměstnanců v průmyslu a který jsme vyjádřili v platformě 4,0 Made in Germany,“ řekl spolkový ministr hospodářství a energetiky Sigmar Gabriel. Německo má v plánu investovat do roku 2020 každoročně 20 mld. eur do podpory tohoto nového konceptu. V posledních letech se na světových veletrzích setkáváme s novým trendem, že firmy nevystavují jen konkrétní produkty a řešení, ale čím dál tím víc svoje vize (a Hannover Messe je tím největším příkladem). Této skutečnosti nahrává i fakt, že jednotliví výrobci se čím dál tím víc seskupují do různých skupin, které se prezentují současně. Z dříve poměrně na položky uchopitelného portfolia firmy X se nyní stává „Svět firmy X“, v rámci kterého se zákazníkovi nabízejí vysoce komplexní řešení. Integrace v obou směrech (horizontální i vertikální) se zde evidentně prosazuje čím dál tím víc a bez ní to už zřejmě dál nepůjde. Otázkou ale je, jestli se zde nejedná o zcela přirozený vývoj, který by tímto směrem pokračoval i bez celého tohoto marketingového šílení. Spoustu těchto „novinek“ už firmy měly před mnoha lety a uvažovaly přesně tímto směrem, jen tomu nikdo neříkal Průmysl 4.0. Vize integrovaného průmyslu a digitalizace výroby ale pochopitelně nebyly jediné, které se letos v Hannoveru představily. Podrobně se zde probírala témata i z oblasti energetiky, mobility nebo urbanismu. Z tohoto pohledu spíše při zemi se pak držela tradiční „praktická“ témata, jako jsou povrchové úpravy, výroba stlačeného vzduchu a vakuová technika či lehké konstrukce. Z hlediska vizí byla ale nepřekonatelná prezentace partnerské země letošního hannoverského veletrhu – Indie. Ta přivezla do Německa indického lva, který se má stát symbolem „nové Indie“ a současně příslibem důvěryhodnosti a prostředkem, jak dosáhnout partnerství se světem. „Prodávejte kdekoliv, ale vyrábějte v Indii!“ hřímal od řečnického pultu indický premiér Nárendra Módí v rámci zahájení kampaně „Make in India“. Poté představil řadu krásných a vysoce ambiciózních vizí, jak bude jeho země již brzy vypadat a jaké postavení bude mít vůči světové konkurenci. Německo poté označil za zemi, „která udělala víc než jakákoliv jiná západní země pro to, aby Indie pronikla do globálního podnikatelského světa.“ Německu pak poděkoval za to, že mu dalo možnost vypustit své lvy zde v Hannoveru. Na to reagovala velmi pohotově a bystře německá kancléřka Angela Merkelová, která opáčila, že „Nejenom vy, Indové, ale i my, Němci, jsme velmi flexibilní, když dovolíme vašim lvům, aby se mezi námi pohybovali.“ Souběžně s touto gigantickou indickou kampaní, která se táhla celým veletrhem, probíhala za branami menší, ale přesto viditelná kampaň Amnesty International, jež upozorňovala na bídu a zneužívání dětské práce v Indii. Kdo v Indii někdy byl nebo alespoň něco o ní tuší, se nad celou touto akcí skutečně musí pozastavit. Plánovat v zemi, kde žije více než miliarda lidí, z nich většina pod hranicí bídy a bez zajištěného přístupu k základním životním potřebám, jako je jídlo a pitná voda, digitální továrny a futuristické metropole, je velmi odvážné a „ambiciózní“ je slabým výrazem. Andrea Cejnarová, Hannover
