Evropská investiční banka (EIB) poskytuje dlouhodobé finanční prostředky na životaschopné a udržitelné investiční projekty, aby podpořila cíle politiky EU v Evropě i mimo ni. Akcionáři je 28 členských států EU. V České republice ji nově zastupuje Hana Nylander Kaloudová. TT byl prvním titulem, jemuž poskytla interview. Na úvod řekla: Na českém teritoriu nejsme žádní nováčci. Působíme tu od roku 1992. Pomohli jsme s realizací řady významných a technicky náročných projektů jak v metropoli, tak v krajích. Kupříkladu s pražským obchvatem, letištěm i metrem. V Brně jsme spolupracovali s Masarykovou univerzitou a pomohli s opravou vily Tugendhat. V Ostravě s opravou svinovských mostů a divadla. EIB také podpořila přeměnu urbanistického krajinného rázu města Plzeň. To jak známo kandidovalo na titul Evropské hlavní město kultury 2015. Úvěr od EIB pomohl vybudovat v západočeské metropoli mj. nové divadlo. Prostředky EIB směřovaly rovněž do Ostravy a do Zlína, a to k rozvoji tamějších infrastruktur a k financování nových dopravních, vzdělávacích a zdravotnických projektů. Jen vloni skupina EIB poskytla úvěry v hodnotě 324 mil. EUR, převážně na podporu malých a středních podniků prostřednictvím místních partnerských bank . Přesto se o nás moc neví a tu a tam se setkávám se záměnou EIB za ECB, nebo za EBRD. Není na vině předchozí dlouhodobá orientace EIB na západní země, anebo malá znalost vašeho Evropského investičního fondu, jehož aktivity mohou splývat s projekty EBRD? Předchozí dominantní orientace EIB na teritoria mimo tzv. nové východní země (a tedy i ČR) je pravda. Od počátku 90. let to už ale neplatí. EIB zaregistrovala zásadní politické a ekonomické změny po pádu tzv. železné opony nejenom rychle, ale i komplexně. Protože jsme si uvědomovali naléhavou potřebu financování malých a středních podniků, v roce 1994 EIB vytvořila dceřiný Evropský investiční fond (EIF), jenž se specializuje na jejich podporu. Naše účast je v něm cca 60procentní. Přibližně 30 % připadá na EU a zbylých 10 % si dělí finanční instituce. Jedním z mých úkolů po nástupu do nynější funkce bude zlepšit povědomí o EIB i EIF, o naší bankovní a investiční politice, o možnostech kooperace s námi jak v centru, tak v krajích. Chci jednat jak s politiky, tak s představiteli průmyslu, dopravy a obchodu, s vědeckou i pedagogickou sférou. O každém bankovním a investičním subjektu nejvíce napoví jeho priority. Jak tomu bude s EIB v České republice pod vaším vedením? Máme jich několik. Náš hlavní cíl je vytvořit v zemích EU předpoklady pro nástup tzv. znalostní ekonomiky a pro účinnou regionální konvergenci. Samozřejmě souběžně podporujeme stávající formy ekonomického růstu a tvorbu nových pracovních míst. Ani u velkých infrastrukturních a strategických projektů nespouštíme ze zřetele jejich ekologickou akceptovatelnost. Chceme přispět k dynamičtějšímu rozvoji a uplatnění nefosilní energetiky a k maximální racionalizaci ve výrobě a spotřebě elektřiny i tepla. Chceme napomoci k optimalizaci současných komunikačních a dopravních struktur. Vždy přitom sázíme na um lidí, na inovace, dovednost. S tím souvisí i naše soustavná podpora malých a středních podniků. Ráda bych zdůraznila: EIB nemá (a nechce mít ani do budoucna) cokoliv společného s tabákovým průmyslem, s hazardem, s výrobou a prodejem zbraní, s využíváním zvířat pro laboratorní účely a s jinými neduhy doby. Co se týká teritoriální struktury, přibližně 90 % celkového objemu našich úvěrů poskytujeme v EU. Operujeme také v Asii, Africe a v Latinské Americe. I tam podporujeme rozvoj místního soukromého sektoru, napomáháme s budováním sociální a hospodářské infrastruktury a s realizací konkrétních projektů, kupř. při ochraně klimatu. A jak EIB obstojí z hlediska instrumentálního? Poskytujeme jak přímé individuální úvěry (pro velké projekty s náklady většími než 50 mil. EUR, u nichž profinancujeme až 50 % celkových investičních nákladů projektu), tak ramcové úvěry (menší projekty v rámci víceleteho investičního plánu, kde financujeme část nepokrytou fondy EU nebo státním příspěvkem). Malé a středně velké projekty rovněž financujeme prostřednictvím místních partnerských bank (kupř. ČSOB, Komerční banka, Česká spořitelna, Unicredit, CMZRB). S nimi uzavíráme „zprostředkované půjčky”, které jsou určeny jak pro různé účely (kupř. úspory energie, studentské půjčky atd.), tak pro různé příjemce (kupř. střední a malé podniky). Děláme s nimi také záruční smlouvy. EIF zprostředkovává (výhradně přes své finanční partnery) záruky, investice do rizikového a vlastního kapitálu a také mikrofinance. Mimoto jsme schopni poskytnout financování na míru, podle potřeb klienta. Umíme rovněž zabezpečit technické a finanční poradenství. Jako finančně nezávislá instituce získáváme převážnou většinu zdrojů pro své úvěrové operace na mezinárodních kapitálových trzích, a to prostřednictvím emisí dluhopisů. Díky našemu vynikajícímu úvěrovému ratingu (AAA), můžeme finanční prostředky získat za výhodné úrokové sazby. Výhody levně získaných prostředků předáváme naším klientům, protože naším primárním cílem není generovat maximální zisk. Vaši čtenáři určitě slyšeli o tzv. Junckerově plánu. Tento Evropský fond pro strategické investice je zárukový mechanismus ve výši 21 mld. EUR. Ty by měly během tří let v Evropě oživit a přilákat nové investice až do výše 315 mld. EUR. Jsme v jedné třetině: jak z hlediska času, tak výsledků. Podle našich červnových statistik už byly podepsány záruční transakce ve výši 9,8 mld. EUR. Od nich si slibujeme investice ve výši 106,8 mld. EUR. Jak lze charakterizovat vaši klientelu? Je poměrně široká. Úvěry poskytujeme jak veřejnoprávním, tak soukromým podnikům . Pokud částka převýší 25 mil. EUR, nabízíme přímé úvěry, často s dlouhými lhůtami splatnosti. Jak už jsem naznačila, malé a středně velké projekty financujeme prostřednictvím místních partnerských bank. Obecně ale platí, že financujeme maximálně 50 % celkových nákladů projektů. Zbylé prostředky a adekvátní aktivity musí zabezpečit konkrétní partnerský subjekt. Pravda ovšem je, že naše účast na exaktním projektu často vede k tomu, že potřebné prostředky poskytnou i další veřejné finanční instituce, Evropská komise či privátní subjekty. Nemáte obavy, že někteří potenciální zákazníci vás mohou pojímat jako další byrokratickou instituci pro operace s bruselskými penězi? To bych věru nerada. Jsme sice evropská banka licencovaná v Lucembursku. Máme bezmála 3000 zaměstnanců a 37 regionálních kanceláří. Rozhodně ale nemáme ambice „úřadovat“ se žádostmi o granty, refinancovat již existující půjčky a závazky apod. Ano, některé (zejména menší podniky) se v této administrativně náročné agendě možná ne zcela orientují. Mohu ale slíbit, že i s nimi budeme komunikovat výlučně na rovnoprávné bázi klient-banka. Na co se zaměříte pro zbytek nynější dekády? Navážeme na úspěšné, postupně realizované projekty. Já osobně budu věnovat maximum sil, abych lépe poznala čím žijí české a moravské kraje i jaké úkoly teď řeší české školství, věda a zdravotnictví. Chci navázat oboustranně prospěšnou spolupráci se Svazem průmyslu a dopravy ČR, s Hospodářskou komorou ČR, se Svazem měst a obcí ČR a nikoliv naposledy i s Asociací malých a středních podniků a živnostníků ČR. Českou republiku čeká řada náročných úkolů při pokračující transformaci tuzemské energetiky a teplárenství od dosud převažující fosilní báze k vyšším bezuhlíkovým formám a zdrojům. Potřebujete akutně zvýšit stavy studentů a absolventů středních a vysokých s technickým zaměřením. Také ČR se bude muset vbrzku vyrovnat s recyklacemi odpadů a úplnou eliminací jejich ekologicky a zdravotně neudržitelného skládkování. Po rázném řešení volá složitá problematika výstavby dálnic a železničních koridorů pro vysokorychlostní vlaky, brownfieldů a ve výčtu „horkých“ úkolů by jistě bylo možné pokračovat. Od Chebu po Břeclav hledáme nové a spolehlivé partnery pro jejich společné řešení. EIB a EIF mohou nabídnout mnoho zajímavých produktů. Věřím, že naše nabídka nebude bez odezvy. /bs/
