Gymnazisty v Polsku hřeje při hodinách zemské teplo

Investice do tepelných čerpadel se v polském Miechowě vrátila už za několik let. S nápadem přišel před osmi roky Włodzimierz Mielus, starosta dvanáctitisícového Miechowa ležícího 40 km severně od Krakova. Zcela určitě se jemu ani městské radě nelíbily účty za vytápění gymnázia. Když si však prostudoval, jak rychle se vrátí investice do tepelného čerpadla, bylo jasno. V průměrném objektu se zaplatí za dvacet let, uvádějí odborné studie, avšak ve větších budovách to trvá někdy jen pět let. „Uvažovalo se sice i o jiných ekologických řešeních, avšak z ekonomického hlediska vyšlo nejlépe právě tepelné čerpadlo,“ poznamenal v deníku Rzeczpospolita ekonom gymnázia Jarosław Nazimiec. Radnice poskytla 260 000 zlotých (kolem dvou milionů Kč) na instalaci podzemních výměníků tepla. Trubky o průměru 100 milimetrů a celkové délce 4,5 kilometru leží pod školním hřištěm v hloubce 180 centimetrů. Srdcem systému je elektrické čerpadlo o výkonu 25 kW. Přínosy z provozu celého zařízení přesvědčily radní, že se vyplatí instalovat další systém. Má větší výkon a dodává více tepla, avšak stál díky nové technologii méně, jen 200 000 zlotých (1,5 milionu Kč). „Zaplatily se už loni. Počítejte se mnou: elektřina na provoz čerpadla stojí 30 až 35 000 zlotých ročně, což je jen polovina toho, kolik by nás stálo uhlí nebo koks na vytápění budovy,“ připomíná Nazimiec. Navíc by bylo nutno platit topiče – takže celkové náklady na tradiční vytápění by přišly až na 120 000 zlotých. Rychlou návratnost investic do využívání energie zemského tepla při vytápění velkých budov jako škol nebo nemocnic potvrzuje i Daniel Zapora z Podkarpatské energetické agentury. „Kromě čistě finančních hledisek je třeba brát v úvahu i to, že neznečišťují ovzduší.“ Uplatnění mohou podle něj nalézt i při ohřevu užitkové vody; ztráty činí nejvýše 25 procent. Polsko a vůbec střední Evropa samozřejmě nedisponují vysokopotenciálními zdroji zemského tepla, jako například Island, kde geotermální energie kryje spotřebu elektřiny ze 46 a tepla z 86 procent. Avšak i v Norsku se tepelná čerpadla využívají při vytápění poloviny obytných domů. Nákup tohoto zařízení tam přijde zhruba nastejno jako v Polsku, s ohledem na cenovou úroveň se přitom zaplatí podstatně dříve. „U nás musíme počítat s dvacetiletou návratností. Ale vzhledem k tomu, že energie zemského tepla je dostupná na 80 procentech polského území, mají tepelná čerpadla u nás velkou budoucnost,“ tvrdí Zapora. (kp)