Nejnověji by chtěli využívat podzemní zdroje pro výrobu elektřiny a tepla v Litoměřicích a v Semilech. Největší problém však představují investiční prostředky na výstavbu geotermálního zdroje. Při efektivní akumulaci dotací z Bruselu i z Prahy by první projekty nabraly konkrétní obrysy. Nejdále zatím pokročili litoměřičtí. Absolvovali jednání jak v Bruselu, tak na tuzemské vládě. Hodnota jejich projektu se pohybuje okolo 2 mld. Kč. Zkušební vrt objevil v hloubce více než 2 km obří zdroj o teplotě 70 ºC. Technici odhadují, že k vrstvám se symbolickou teplotou 100 ºC by se mohli probít okolo 3 km a v hloubkách okolo 5 km by mohli exploatovat zdroj o teplotě cca 175 ºC. A právě tam by měla směřovat trojice již pracovních vrtů: kolmým vrtem do podzemí by měla vstupovat studená voda a transformovat se na horkou páru. Poté, co by ji dva šikmé vrty vyvedly na povrch, roztočila by turbínu a začala generovat elektrický proud. Pokud se současné prognózy potvrdí, pro výrobu elektřiny by litoměřický zdroj mohl posloužit cca 25–30 let. Poté (co dojde k jeho zchlazení) by mohl efektivně posloužit k produkci a k distribuci ekologického tepla. Oponenti geotermální energie operují nejenom velkými pořizovacími náklady, ale i s malými výkony podobných elektráren. V optimální verzi dosáhne sotva 10 MW. Pro srovnání: dva reaktory VVER v JE Temelín vykazují 2000 MW. Litoměřičtí zastánci ekologické energie patrně inspirovali semilské kolegy. Tamější radnice požádala o stanovisko občany. K vyhlášenému referendu se však za mrazivého března dostavilo jen 29 % voličů. Navíc: zdrcující většina občanů projekt odmítla. Nejčastěji z titulu obav o zvýšenou hlučnost a vibrace, které by údajně mohly narušit stav domů v blízkosti vrtné a později i těžební lokality za obytnými domy sídliště Řeky. Ve hře tak momentálně zůstávají už jen dvě potenciální geotermální elektrárny, a to na vhodných zdrojích poblíž Tanvaldu a Benešova. V Evropě se zatím může pochlubit nejlepšími výsledky v exploataci geotermální energie Island. Produkuje díky ní cca čtvrtinu své elektřiny a podivuhodných 90 % spotřebovaného tepla. Geotermální elektrárny spustily rovněž Itálie, Rakousko, SRN a Švýcarsko. Mimo Evropu si s nimi nejlépe poradily USA a ostrovní Filipíny.
