V současné době se připravuje třetí
a konečná fáze budování evropského navigačního
systému Galileo, tzv. FOC neboli
Full Operation Capability.
Historicky největší průmyslový evropský
projekt, navigační systém Galileo, je především
z finančních důvodů stále oddalován.
Původně měl být provozuschopný od roku
2010, podle nových plánů je nejbližší termín
spuštění v letech 2013 až 2014. Evropa však
do něj vkládá velké naděje.
Systém Galileo, v dosavadním pojetí modernější
než jeho hlavní konkurent - americký
systém GPS (ten má však v letech 2010 až
2015 projít modernizaci a měl by rovněž měřit
polohu s přesností na půl metru), nabízí totiž
řadu užitečných možností.
Poskytovat má několik druhů služeb.
Základní mají být přístupné všem uživatelům
bez omezení. Komerční budou přístupné platícím
uživatelům a ostatní jsou určeny pouze
pro autorizované uživatele, jakými jsou třeba
ozbrojené a policejní složky. Data o poloze
vozidel bude možné využít k informacím
o dopravní situaci nebo pro vlastní řízení silničního
provozu.
Například silniční a železniční dopravci
budou schopni efektivněji monitorovat
pohyb svých nákladních automobilů, železničních
vozů nebo kontejnerů a efektivněji
potírat krádeže. Galileo přináší prospěch
i v přesném měření času, lokalizaci nehod,
ochraně osob proti kriminalitě, v monitoringu
osob se zdravotními potížemi a v dalších
případech.
Mimo jiné může sloužit k měření deformací,
k detailnímu určení překážky na dně řeky,
ke sledování skládek nebezpečných odpadů,
k přesnému sledování pohybu mraků exhalací
a oblaků radioaktivních látek, ke sledování
a evidování svozu komunálního odpadu,
k určení a opakovanému vyhledání lokality
vzácných a chráněných rostlin nebo ke sledování
pohybu zvířat.
Made in Evropská unie
Globální družicový polohový systém Galileo
je protiváhou nejen americkému Navstar
GPS (Global Positioning System), ale i ruskému
GLONASS. Jeho výstavbu zajišťují
státy Evropské unie a je podporován Evropskou
kosmickou agenturou (European Space
Agency, ESA). Projekt byl pojmenován podle
italského vědce Galilea Galileiho, který se
ve své době zajímal také o problémy námořní
navigace.
Má jej tvořit 30 družic (27+3), obíhajících
ve výšce přibližně 23 500 kilometrů nad
povrchem Země po drahách se sklonem 56°
k zemskému rovníku ve třech rovinách, vzájemně
vůči sobě posunutých o 60°. Každá dráha
bude mít 9 pozic pro družice a jednu pozici
jako zálohu.
V současné době využívané systémy - americký
a ruský - patří k vojenským nástrojům,
přičemž ani jeden z provozovatelů nedává
záruku, že v případě krize či aktuální potřeby
signály ze svých družic nevypne. Tato
skutečnost může při využití v určitých aplikacích,
především v dopravních službách,
představovat bezpečnostní riziko pro uživatele,
případně přímo ohrozit řešení krizových
situací. Jednou z motivací představitelů EU
k rozhodnutí vybudovat vlastní navigační
technologii bylo proto dosažení nezávislosti
na USA a Rusku.
Rozestavění satelitů řídí Logica
Dne 19. září 2008 byl zveřejněn seznam
firem, které postoupily do druhého kola tendrového
procesu FOC (Full Operation Capability)
- třetí a konečné fáze budování systému
Galileo. Evropská komise spolu s Evropskou
kosmickou agenturou vybraly do užšího výběru
11 z 21 uchazečů.
Jednou z nich je společnost Logica,
poskytující služby v oblasti IT a konzultací.
Jak na tiskové konferenci v Praze sdělil
Radim Hradílek, nový generální ředitel
této společnosti pro střední a východní
Evropu, Logica na projektu participuje
jako hlavní dodavatel návrhu pozemního
segmentu projektu a podílí se na rozvoji
jeho několika klíčových součástí, včetně
řízení pro kontrolu rozestavění satelitů na
oběžné dráze a správy kryptografických
klíčů. Obojí lze řadit k bezpečnostně nejcitlivějším
součástem Galilea. Firma je
také hlavním dodavatelem projektu pro
vytvoření podrobného plánu, na základě
kterého budou efektivně aplikovány služby
určování zeměpisné polohy pomocí
systému Galileo do reality.
ESA realizuje všechny své projekty na základě
transparentní veřejné soutěže a jedním ze
základních pravidel, kterým se její činnost
řídí, je garance návratnosti minimálně 84 %
vložených národních prostředků prostřednictvím
zakázek z projektů v průběhu pěti let.
Dne 12. listopadu 2008 se řádným u269 členem
Evropské kosmické agentury oficiálně stala
i Česká republika. Českým firmám a organizacím
se tak otvírá cesta k využití know-how,
kterým disponuje ESA a organizace s ní přímo
spolupracující, což může mít pozitivní dopad
pro českou ekonomiku.
Bezpečnost v silničním provozu
Budoucí telematické systémy v automobilové
dopravě budou využívat nejmodernější
pevné a rádiové komunikační propojení,
senzory pro různorodé účely i kamerové
systémy – to vše ve velmi integrovaném
režimu spolupráce. Právě v souvislosti se
zprovozněním evropské družicové radionavigace
Galileo se počítá s její synchronizací
s automatickým tísňovým voláním eCall
(emergency call).
Satelit zaznamená polohu havarovaného
vozidla a upozorní na nehodu operátory
nejbližšího pohotovostního centra, kteří tak
budou znát přesné místo události a vyšlou
okamžitě záchranáře. V případě vážné havárie
se eCall spustí automaticky (například na
základě senzorů v airbagu), ale řidič ho bude
moci zapnout i samostatně.
Palubní tísňové volání eCall budují ve všech
státech EU a během několika let by jím měla
být vybavena všechna nová vozidla v Evropě.
Odhady uvádějí, že okamžité přivolání pomoci
po haváriích by v EU mohlo ročně snížit téměř
o šestinu závažnost zranění. Dobu reakce na
nehody může palubní tísňové volání zkrátit ve
městech zhruba o 40 procent a o 50 procent
na venkově.
Tísňové volání eCall má už za sebou také
pilotní provoz v České republice. Generálním
dodavatelem systému pro ČR se stala
Telefónica O2 Czech Republic, aplikační
část dodá Mediumsoft, palubní jednotky
Telematix a telekomunikační část bude řešit
Nextira One.
Vedle tísňového volání má eCall nabídnout
interoperabilitu pro řadu komerčních služeb,
čímž otevře příležitosti pro desítky dalších
společností.
Přínos pro inteligentní
zemědělství
Postřik provedený v místě kde není zapotřebí,
představuje nejen zbytečně vynaložené
finanční prostředky, ale i nepřiměřenou
zátěž pro životní prostředí. Se znalostí
přesné polohy letadla může pilot aplikovat
herbicidy, insekticidy či hnojiva ve správné
lokalitě a v optimálním množství. K tomu je
ovšem zapotřebí určení polohy s přesností
alespoň jednoho metru, ideálně s přesností
několika centimetrů. Přijímač signálů Galileo
umístěný na rozstřikovači má být propojen
s dalšími údaji v databázi a tak se údaje
o způsobu postřiku mohou přímo propojovat
s dalšími informacemi. Množství použitého
chemického přípravku se znázorní v podobě
mapy rozložení dávek na příslušném pozemku.
O
bdobně Galileo napomůže ke sledování
výnosnosti plodin. Farmáři potřebují
zmapovat, kde jsou na jejich polích místa
s vyšší či menší produkcí, aby podle toho
místně upravili množství použité chemikálie.
Vyšší výnosy je tak možné dosáhnout
s minimálním nákladem a dopadem na ekosystém.
Přijímače signálu družic Galileo budou
využitelné i na kombajnech k přesné lokalizaci
sklizeného obilí. Tyto údaje uložené do
databáze umožní následné sestavení produkčních
map každého pozemku. Podle nich lze
přesně odebírat vzorky k analýze.
S využitím navigační techniky počítají rovněž
chovatelé skotu, kteří tak lépe dohlédnou
na svá stáda. Pomocí miniaturních vysílaček
budou moci v centrální databázi sledovat
pohyb vybraných kusů ve stádu na pastvě či
jejich přesun na jiné místo.
Milan Bauman
