Představitelé ekonomicky nejvyspělejších států světa G7 se na svém posledním setkání v Bruselu shodli, že geopolitickou otázkou prvořadého významu se v současné době stává energetická bezpečnost. Předseda Evropské komise José Barroso vložil na tiskové konferenci po skončení schůzky energetické aspekty dalšího rozvoje do vazby s problematikou ochrany klimatu: „Čím méně budeme závislí na fosilních palivech, která někdy pochází z problematických částí světa, čím více budeme spoléhat na alternativní, nebo na své vlastní zdroje, tím lepší bude zajištění našich dodávek.“ V souvislosti s ukrajinskou krizí a s vysokou závislostí některých členských států EU28 na dodávkách ropy a plynu z Ruské federace, G7 podtrhla, že dodávky energií nelze využívat ani jako geopolitickou zbraň, ani jako nátlakový nástroj. Spojitost energetické bezpečnosti a ochrany klimatu notně posílí v příštích týdnech a měsících. Jak známo: EK chce projednat s lídry zemí EU28 další koncepci rozvoje evropské energetiky a v roce 2015 se pak ve francouzské metropoli sejde mezinárodní klimatická konference. Ta by měla podle G7 mj. vypracovat a schválit širokou mezinárodní dohodu směřující k poklesu produkce a úniků tzv. skleníkových plynů. Jedním z často probíraných nástrojů jak posílit energetickou bezpečnost Evropy se v bruselských kuloárech staly úvahy o akceleraci dodávek zkapalněného plynu (LNG) přes Atlantik, nehledě na fakt, že řada nezbytných dohod (mj. dlouze zvažovaná smlouva o Transatlantickém obchodním a investičním partnerství – TTIP), na jednacím stole dosud neleží. Experti před nepropracovanými řešeními varují. Jak na americké a kanadské straně, tak v Evropě chybí i příslušné infrastrukturní kapacity. Evropa aktuálně disponuje pouze 21 terminály pro příjem a bezprostřední uskladnění LNG a dalších 7 buduje. Pro severoamerické těžaře a obchodníky s LNG je neméně důležitý pokračující růst poptávky po LNG v teritoriálně a vzdálenostně bližším Japonsku, nebo Jižní Koreji. /aa/
