FRENŠTÁT POD RADHOŠTĚM: chceme, nebo nechceme zdejší uhlí?

Český průmysl i terciární sféra budou v této dekádě potřebovat mnoho milionů tun uhlí. Jeho dosud známé a vytěžitelné zásoby se však rapidně tenčí. Těžařští a teplárenští experti odhadli, že už v roce 2013 nám může chybět cca 4,5 mil. t této stále dražší suroviny. Nad některými ložisky se plamenně diskutuje a vedle ryze technických, geologických, ekologických a ekonomických argumentů debata nezřídka sklouzne i ke vzrušeným emocím. To platí rovněž pro projekt xkrát předpokládané a poté znovu zatracované exploatace černého uhlí z Podbeskydí, konkrétně ze slojí Dolu Frenštát. První průzkumy zdejší lokality (tenkrát ještě jen z povrchu) proběhly po skončení 2. světové války. Prokázaly mohutné zásoby kvalitní suroviny v podzemí a mj. vedly k vytýčení dobývacího prostoru přesahujícího výměru 6000 hektarů. Vlastní výstavba dolu započala v 80. létech 20. století. V roce 1991 však byly práce pozastaveny a zdejší ložisko zakonzervováno. Od roku 1995 tu pak těžební společnost OKD provádí jen zajišťovací provoz. Podle jejich expertů, v hlubinách pod beskydskými velikány spočívá více než 800 mil. t kvalitního černého uhlí. Při současném stavu techniky a cen paliva by se vyplatilo vytěžit nejméně 300 mil. t. Ve hře je podle expertů nejenom obří rezervoár koksovatelného uhlí, ale i nemalé zásoby energeticky využitelného plynu. Opačné stanovisko k příp. průzkumné ražbě a následné velkokapacitní těžbě zastává řada místních lidí, některé obce a občanská sdružení. Škála jejich protiargumentů je poměrně rozsáhlá: od eventuálního ohrožení povrchových objektů a vybudovaných sítí v důsledku poklesů nestabilního terénu, vedle důlních otřesů a sesuvů půdy, jak tomu byli svědky na postižených lokalitách na Ostravsku a Karvinsku, až po zhoršení životního prostředí zdejších obyvatel (zvýšená prašnost, hlučnost, větší zátěž pozemních komunikací aj.). Kritici poukazují rovněž na skutečnost, že OKD nemusela až dosud nikdy operovat v podhorských regionech. Těžila pouze v pánvích a tudíž postrádá nezbytné zkušenosti s takto složitými podmínkami. Opakující se povodně kritiky inspirovaly rovněž k analýzám zdejších půdních a hydrologických podmínek a souvisejících geodynamických procesů. Zejména je znepokojily průsaky velkých kvant dešťové vody z minulých let do zdejšího podloží a jejich další pohyb v masivech okolních horských bloků. Dokud nebudou k dispozici účinné technologie, jež by příp. nežádoucí posuny skalních bloků eliminovaly, doporučují žádné další kroky k započetí těžby ve Frenštátě a okolí nepodnikat. Odpůrci těžby získávají na svou stranu i některé zdejší podnikatelské subjekty, které mají pochybnost, zda by budoucí exploatace uhlí z podzemní neohrozila jejich provozní a logistické kapacity na povrchu. MPO ČR připravuje novou energetickou koncepci ČR. V ní musí mj. specifikovat i budoucí pozici uhlí v surovinové skladbě české energetiky a teplárenství. S těžbou zdejších ložisek zdá se - nepočítá. S tím se alespoň pochlubili zástupci podbeskydské exekutivy po posledním jednání s resortním ministrem Martinem Kocourkem. Nečasova vláda ji chce posoudit v průběhu tohoto roku. Má platit 25-30 let. Třebaže takto „požehnaného“ věku se zatím "nedožila" žádná z jejich předchůdkyň, stoupenci těžby uhlí z Podbeskydí to nevzdávají. A pokud budou muset na své záměry rezignovat, okamžitě vznášejí otázku, odkud a čím zdejší výrobní a terciární sféra pokryje své rostoucí požadavky na surovinové vstupy pro energetické a teplárenské provozy? OKD (logicky) registruje obří surovinový potenciál v Podbeskydí. Aby se však mohl exploatovat, musí se provést jeho nový zevrubný průzkum. Příslušné žádosti leží na stole. Český báňský úřad však trvá na svém předchozím rozhodnutí. Redakce TT několikrát kontaktovala představitele MPO ČR a OKD k problematice Dolu Frenštát. Ani ona zatím žádnou exaktní odpověď o budoucí perspektivě Dolu Frenštát neobdržela. To však neznamená, že bychom ji spustili ze zřetele. B. Karvinský