Investice do fotovoltaiky a zisk z tohoto podnikání upravuje každá země individuálně. Mnozí investoři s překvapením zjišťují, že kupř. i rumunské podmínky jsou promyšlenější než naše. Samozřejmě hovoříme o promyšlenosti z hlediska fungování státu a ovlivňování cen energie. Už samotný výkup elektřiny vyrobené fotovoltaicky probíhá v Rumunsku zcela standardně. Investor ji může prodávat po dohodě přes velké společnosti nebo přes burzu. Prodej přes burzu je hodně rozšířen. Od prodávajícího to ale znamená určité aktivity. Sledovat kupříkladu výrobu elektrické energie z fotovoltaiky. Odhadovat její nabídku a pak ji nabídnout na burze za rozumnou cenu. Na výpočet výroby energie z fotovoltaiky (vztažené na klimatické podmínky a předpokládaný vývoj počasí) jsou různé matematické a počítačové programy. Rumunské úřady je v poslední době od investorů vyžadují. Prodej vyrobené energie prostřednictvím velké společnosti je pohodlnější a jistější. Smlouvy se uzavírají zpravidla na jeden rok. Cena je samozřejmě nižší, neboť riziko, příp. ztráty z kolísající ceny nese distribuční společnost. Další zvláštností rumunského trhu je dvousložkovost konečné ceny, kterou investor (či majitel fotovoltaického pole) za dodanou energii obdrží. První složku představuje cena, kterou si zařídí provozovatel na burze nebo podpisem smlouvy s velkou distribuční společností. Druhou složkou je pak tzv. certifikát. V současné době provozovatel dostává za 1 MWh energie dodané z fotovoltaiky 6 zelených certifikátů. Certifikáty jsou vlastně emisní povolenky. Provozovatel je nabídne na burze, kde je kupují velcí znečišťovatelé nebo přímo (dlouhodobou smlouvou) opět znečišťovateli. Peníze za prodané certifikáty, to je v Rumunsku vlastně bonus, zisk navíc oproti běžnému zdroji, jenž zvýhodňuje výrobu zelené energie. Takže: výkupní cena elektrické energie z fotovoltaiky není v Rumunsku nijak zvýhodňována. Zvýhodnění se děje prostřednictvím certifikátů, které si velcí znečišťovatelé kupují, aby snížili své zatížení za emisní poplatky. Tržní prostředí Zájem o zelené certifikáty ze strany velkých společností je v Rumunsku poměrně vysoký. Fotovoltaických i jiných AZE v této balkánské zemi zatím moc neexistuje. Odhadem je v těchto zdrojích instalován výkon cca 150 MW. Předpokládá se, že s růstem objemu výkonu z fotovoltaiky bude cena zelených certifikátů klesat a trh se zreguluje. Konečná cena energie z fotovoltaiky vychází zatím pro investory (po prodeji certifikátů) na 7–9 Kč z 1 kWh. Při běžné ceně pro spotřebitele (asi 4,50 Kč za kWh) je to téměř stoprocentní zhodnocení. Cena zelených certifikátů bude ale nutně klesat. Aktuálně, když investoři žádají banky o úvěry na projekty fotovoltaiky, se výpočty odvozují od ceny 6 Kč za 1 kWh. Navíc se připočítává riziko: nikdo negarantuje investorovi, že svůj zdroj přifázuje a vůbec už ne stabilní výkupní cenu. Vše je odvislé od zkušenosti a zdatnosti podnikatele. Většina vyrobené energie v Rumunsku pochází z uhelných elektráren. Jaderná elektrárna Cernavoda zabezpečuje pouze 13 % celkové spotřeby. Zájem o zelené certifikáty je proto zatím velký. Jejich cena bude regulována pouze počtem AZE a jejich celkovým výkonem. Rumunsko hodlá povolit investice do větrných elektráren na vhodných územích především na územích při hranicích s Ukrajinou. Žádn ý spole čensk ý konflikt Toto uspořádání trhu a postavení tzv. zelené energie (včetně cen) nepodněcuje v Rumunsku společenské averze. Spíše naopak. Noví investoři jsou vítáni, už pro nové pracovní příležitosti. Nicméně schvalovací proces není jednoduchý. Investor musí mj. žádat (pokud svou elektrárnu umístí na orné půdě) o výjimku ze zemědělského využití půdy, a to na dobu životnosti fotovoltaického zdroje. Zdánlivě je tedy popisované podnikání dost volné. Ve skutečnosti určitá regulace existuje, zejména co se týká zemědělské půdy. Schvalovací proces je dost složitý. To je dáno dědictvím z dob absolutní kontroly nad vším. Už tím, že zelené certifikáty danému provozovateli fotovoltaického zdroje uděluje Regulační úřad, dochází k provázání procesu od záměru investora po kolaudaci a následného přidělování zelených certifikátů. Proces však lze zvládnout, a to i po linii zahraničních investorů. Pro ilustraci: samotný proces povolení přifázování vyžaduje předložit 37 dokumentů. Jedním z nich je zmíněný matematický model. Prokáže, jak se bude chovat zdroj při odběrových energetických špičkách i při výpadku, resp. co to udělá se sítí v obou krajních případech. V Rumunsku je také přísnější norma provozu a udržování frekvencí než v ČR. Pro investora to problém není. Jde o nastavení měničů provozovateli sítě. Což operátorovi usnadňuje práci. Matematický model musí doložit také chování zdroje během náběhu výkonu, při připojení k síti. Údaj se ověřuje praktickou zkouškou. Tato praxe je obvyklá i v dalších zemích EU, neboť matematické modely zpracovávají a nabízejí dodavatelé měničů, převážně německé firmy, které jsou na ně zvyklé. Vyžadují se pouze určité formy utajení těchto propočtů a modelů. Schvalovací proces samozřejmě investici zatěžuje. V současnosti lze fotovoltaickou elektrárnu v Rumunsku (1 MW) postavit za 1,2–1,6 mil. EUR. Celkový pohled na investici do fotovoltaiky lze shrnout tak, že se očekává snižování hodnoty certifikátů, které slouží jako regulativ celkového finančního zatížení společnosti podporou zelené energie. Na druhé straně je jasné, že fotovoltaika si najde své nové tržní prostředí u individuálních zákazníků. Kdy, to není snadné předpovědět. /bal/
