V programovém prohlášení se vláda zavázala, že připraví návrh zákona o snižování závislosti ČR na fosilních palivech. Ale za podmínky, že tím neutrpí konkurenceschopnost země. Letos v březnu rozhodla, že Ministerstvo životního prostředí má připravit návrh antifosilního zákona, podle něhož má Česko omezovat závislost na fosilních palivech s cílem snížit emise skleníkových plynů. Česká republika určitě musí řešit problém s emisemi CO2. Podle názorů českého průmyslu však antifosilní zákon mnoho nového nepřinese. Český plynárenský svaz se kupř. domnívá, že antifosilní zákon by měl pouze určovat maximální přípustné hodnoty emisí skleníkových plynů a snižovat energetickou náročnost. Neměl by omezovat využití ekologického zemního plynu, nebo ho dokonce řadit mezi vysoce emisní paliva, jako jsou uhlí nebo ropa. „Zákon, který je označován coby antifosilní, by neměl být namířený proti využívání jakýchkoliv fosilních paliv. Měl by určovat základní směrování energetiky a dalších oborů lidské činnosti ke stavu, kdy využívání energetických zdrojů, a to bez rozlišení, bude v co nejmenší míře způsobovat globální oteplování,“ uvedl Jan Valenta, předseda Rady Českého plynárenského svazu. Evropská komise představila v březnu v rámci svých aktivit směrovaných ke snížení spotřeb paliv Nařízení o bezpečnosti dodávek zemního plynu. Uvádí mj., že „zemní plyn hraje důležitou úlohu při přechodu na nízkouhlíkové hospodářství a zůstává významnou součástí skladby zdrojů energie využívaných v EU“. V materiálu EU se o budoucnosti vždy mluví jako o nízkouhlíkové, nikoliv o bezuhlíkové. Fosilní paliva podle ČPS mají a do budoucna budou mít svou nezastupitelnou pozici v energetickém mixu a podíly některých z nich nebudou klesat, ale stoupat. BP Energy Outlook 2016 kupř. předpokládá, že do roku 2035 stoupne podíl zemního plynu ve světovém energetickém mixu z 24 na 26 %. Česká republika určitě musí řešit problém s emisemi CO2 i prachových částic. Když se podíváme na rok 2012, pak jsme v objemu emisí CO2 na osobu ještě byli v nejhorší desítce na světě. A to i přesto, že ČR má značný podíl na výrobě energie z fotovoltaických zdrojů. Podle statistiky Evropské fotovoltaické průmyslové asociace mají vyšší výkon fotovoltaiky na obyvatele pouze Německo a Itálie. „V žádném případě nemůžeme pouze pod pojmem snižování dovozní závislosti řadit čistý zemní plyn mezi vysoce emisní zdroje. To je cesta zpět,“ dodal Jan Valenta. Při výrobě stejného množství energie z uhlí a plynu, je množství emisí CO2 u uhlí několikanásobně vyšší. ČPS upozornil, že se v ČR i přes velký úspěch kotlíkových dotací stále nepodařilo vyřešit problém snižování nebezpečných emisí z lokálních topenišť. Ty v některých lokalitách reprezentují více než 30 % celkového emisního zatížení. „Tuto situaci je možné řešit rychle, čistě a efektivně pouze větším využitím zemního plynu. Proto je jeho role v budoucím ekologickém vytápění nezastupitelná,“ soudí Pavel Janeček, místopředseda Rady ČPS. /zs/
