FLOREO pomůže hydrologům zpřesnit povodňové informace

Nový systém propojující data z různých typů družic pomůže hydrologům předpovídat jarní povodně. Pracovníci Českého hydrometeorologického ústavu ho využijí už při tání současné sněhové pokrývky. Na tiskové konferenci v Praze oznámili pracovníci společnosti Sprinx Systems a Gisat, že za podpory Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy spouštějí projekt FLOREO. Ten využívá snímkování zemského povrchu v České republice z družic a poslouží pro zpřesnění hydrologických povodňových předpovědí Českého hydrometeorologického ústavu. FLOREO (Demonstration of ESA Environments in support to FLOod Risk Earth Observation monitoring) výrazně zkvalitňuje systém monitoringu krajiny a přináší důležité informace pro předpovědní povodňovou službu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) právě s pomocí družicového snímkování. Podstatné je, že s jeho pomocí lze získávat kvalitní informace jak o skutečném stavu sněhové pokrývky, tak povodí a jejich využití pro zlepšení povodňové služby. Kromě toho umožňuje zpřesnit výsledky z takzvaného sněhového modelu, založeného na matematickém výpočtu ze srážek a teplot měřených v síti meteorologických stanic ČHMÚ. V současné době jsou sněhová pokrývka a její změny v systému FLOREO monitorovány pomocí několika družic, jako jsou satelity Terra a skener MODIS v rozlišení 250 metrů nebo radarové snímky družice Envisat a skeneru ASAR v rozlišení 150 metrů. Tato data zapracovává ČHMÚ do svých procesů a všichni zainteresovaní věří, že během roku se celý systém zaběhne. FLOREO, který se nyní posouvá do aplikačního stadia, je jedním z 28 projektů spolupráce s Evropskou kosmickou agenturou (ESA), na nichž začala spolupracovat česká pracoviště ještě před vlastním vstupem naší republiky do této organizace v listopadu 2008. Jeho neoddělitelnou součástí je vybudování informační infrastruktury pro zprostředkování datových podkladů a analýz s využitím internetových mapových služeb. Jak bylo na tiskové konferenci dále sděleno, leaderem projektu je společnost Sprinx Systems, která se podílí i na jeho řízení. Je rovněž dodavatelem prezentační, programátorské a technické (hardwarové) stránky projektu. Tvůrcem algoritmů je společnost Gisat a Sprinx Systems tyto algoritmy programuje a zajišťuje grafickou vizualizaci výsledků, ovládání rozhraní. Stará se rovněž o techniku, která projekt zajišťuje. Přestože Český hydrometeorologický ústav od roku 2008 pravidelně vyhodnocuje množství sněhu na našem území v geografických informačních systémech (GIS), jsou takto získané výsledky velmi nejisté. Zvláště v případech, kdy není sněhem pokryto celé území České republiky, dosahuje chyba odhadu sněhu až několika desítek procent. Problematickým zůstával zejména odhad množství sněhu v lese, kde se na počátku zimy hromadí pomaleji a tání je pak díky porostu pomalejší. Sníh zde přetrvává i poté, co na volném prostranství zcela roztál. Tento efekt se výrazně uplatnil například při povodni na jaře 2006, kdy hlášení z meteorologických stanic už žádný sníh neudávalo, v lesích však stále přetrvával, tál a povodeň pokračovala. K získání znalosti o rozsahu sněhové pokrývky jsou pozemní údaje nedostatečné, proto se naděje v tomto směru upínají právě k umělým družicím Země. Avšak ani získání dat z družic není jednoduchou záležitostí a vyžaduje aplikovaný výzkum, který vyvine a ověří dostatečně přesnou metodu odvození rozsahu sněhové pokrývky. Přitom družice mohou poskytnout i další informace užitečné pro predikci povodní, například o vlastnostech sněhové pokrývky, jež mohou zkvalitnit údaje o intenzitě tání v povrchové vrstvě sněhu a podobně. V letním období může být pro hydrology stejně prospěšná plošně spojitá informace o nasycenosti půdy vodou, která umožní lépe odhadnout možnou odezvu povodí na srážky. Dochází tak ke zlepšení informací jak o skutečném stavu sněhové pokrývky, tak povodí a jejich využití pro zlepšení povodňové služby. FLOREO je jedním z deseti projektů naší spolupráce s ESA, které se týkají oblasti pozorování Země a zpracování družicových dat. Je názornou ukázkou praktického využití kosmické technologie pro potřeby České republiky. Milan Bauman