Při výrobě elektřiny se bez užitku zmaří téměř třetina veškeré energie získané v ČR. Názorně: v klasické elektrárně se ze třech vagonů uhlí přemění na elektřinu jen jeden a vznikající teplo je vypuštěno bez užitku chladicí věží do ovzduší. Řešením je kombinovaná výroba elektřiny a tepla – tzv. kogenerace. Ušetří přibližně třetinu paliva a stejnou měrou snižuje ekologickou zátěž. Pokud místo chladicí věže připojíme za turbínu výměníkovou stanici a ohřejeme v ní vodu pro vytápění měst a obcí, pak hospodárně využijeme až 90 % energie paliva. „Z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla pochází v ČR přibližně 9 % vyrobené elektřiny. Každý rok se tím ušetří ekvivalent energie obsažené ve 4 mil. t hnědého uhlí,“ uvedl ředitel výkonného pracoviště Teplárenského sdružení ČR Martin Hájek. „To je 80 000 vagonů. Pokud bychom je zapřáhli za sebe, zabraly by trať z Ostravy do Chebu a zpátky.“ Využití 1/5 dnes zmařeného tepla z výroby elektřiny by přineslo úsporu primární energie srovnatelnou se snížením spotřeby tepla pro vytápění v bytových domech a terciální sféře na polovinu. Rozvoj kombinované výroby je možný jednak připojováním zákazníků k soustavám zásobování teplem s kogeneračním zdrojem tepla, jednak instalací kogeneračních jednotek do kotelen, které zatím vyráběly jen teplo. Výroba elektřiny z vysokoúčinné kombinované výroby elektřiny a tepla v ČR stoupla za letošních prvních 8 měsíců meziročně o 4,3 % (na více než 5 TWh). Tímto ekologicky šetrným způsobem se v Česku získává již téměř 1/10 elektřiny a více než 2/3 tepla pro vytápění domácností i dalších objektů. „Další rozvoj kombinované výroby je významné protikrizové opatření, které může dát práci tisícům lidí. Pokládka nového potrubí zaměstnává české firmy, kogenerační jednotky se vyrábějí v České republice,“ dodal Martin Hájek. Významnými kogeneračními výrobci elektřiny a tepla jsou teplárny ve většině krajských a v řadě okresních měst, dále závodní elektrárny průmyslových podniků i některé velké uhelné elektrárny, které dodávají teplo do rozsáhlých sítí blízkých měst. Kombinovaná výroba však již dnes není jen doménou velkých zařízení. Úspěšně ji lze provádět i v plynových motorech nebo mikroturbinách. Šetří se jak životní prostředí, tak peněženky lidí. Kupříkladu skupina MVV Energie CZ rozšířila v posledních třech letech za více než půl miliardy korun kombinovanou výrobu elektřiny a tepla plynovými kogeneračními motory v 9 lokalitách 6 měst (Opava, Louny, Studénka, Jílové, Děčín-Boletice a Česká Lípa). Další kogenerační motory instaluje skupina MVV v libereckém Františkově. Plynové motorové kogenerační jednotky vloni zprovoznila rovněž společnost Teplo Tišnov a letos společnost Zásobování teplem Blansko v Boskovicích a v Blansku. Další se chystá instalovat ČEZ ve Vrchlabí. Kombinovanou výrobu elektřiny a tepla z biomasy zahájily v minulých letech v nových zdrojích Plzeňská teplárenská, Teplárna Krnov, TTS Třebíč, Energetické centrum Jindřichův Hradec nebo Žatecká teplárenská. Letos Teplárna Mydlovary. Z uhlí vyrábí nejen teplo, ale i elektřinu také Klatovská teplárna nebo CTZ Uherské Hradiště. Spalovaný odpad pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla využívají po modernizaci rovněž všechna tři zařízení pro energetické využití odpadu v Praze, Brně a Liberci. Aktuálně zahájila dodávku tepla novým horkovodem z Elektrárny Ledvice do Bíliny společnost ČEZ Teplárenská. Teplo z kogenerace zde nahradilo plynové kotelny a každá z 1150 napojených domácností za letošní zimu průměrně ušetří 5300 Kč a město při vytápění svých objektů dokonce 1 mil. Kč. /pk/
