Více fotovoltaických, eolických, biomasových a vodních zdrojů a také zemního plynu. Tak si představují budoucnost své energetiky Finové. Zásadně omezit by se pak mělo podle nich spalování rašeliny, uhlí a ropy. Poklesnout by měl rovněž dovoz elektřiny. Pro zvýšení podílu jaderné energetiky se vyslovuje stejné množství obyvatel jako pro jeho omezení: zhruba jedna třetina. Vyplývá to z průzkumu Finské asociace energetiky a teplárenství (ET), která každoročně oslovuje stovky respondentů. Podle jejího posledního zjištění: rozvíjet solární a větrné zdroje požaduje plných 91 (resp. 87 %) dotázaných. Omezit využívání ropy a uhlí si přeje 73 (resp. 70 %) účastníků ankety. Postoj vůči jaderné energetice, která se podílí na výrobě elektřiny ve Finsku cca z jedné čtvrtiny, se v posledních letech výrazně nemění. Neovlivňuje ho ani vleklá a prodražující se výstavba III. bloku v jaderné elektrárně Olkiluoto s evropským tlakovodním reaktorem EPR. Parlament už vyslovil souhlas s výstavbou III. bloku v JE Loviisa a se zcela novou elektrárnou Pyhäjoki nedaleko největšího severofinského města Oulu se 150 000 obyvateli. Tamní průmyslové aglomeraci se nedostává energetických zdrojů. Finsko je dlouhodobým dovozcem elektřiny. Přestože tuto závislost v posledních letech poněkud omezilo, i nadále přitéká z ciziny každoročně 16 TWh proudu. Z toho plné dvě třetiny z Ruska. Přibližně 34 % Finů chce zvýšit podíl jaderné energetiky a omezit tak závislost na importu z Ruska. Tento postoj zaznamenaly průzkumy prvně na prahu tisíciletí. Do roku 2009 se citovaný podíl zvýšil až na 44 %. Po reakci na katastrofu ve Fukušimě však poklesl. Finsko, jak dokládá průzkum, má s jadernými elektrárnami velmi dobré zkušenosti. Od roku 1984 to plně (nebo z větší míry) deklaruje kolem 60 % dotázaných, zatímco spíše (nebo zcela) nesouhlasí od 10 do 18 %.
