Americký úřad FDA zastavil prodej běžně dostupných genetických testů společnosti 23andMe. Test, který byl k dispozici zákazníkům z celého světa, stál 99 dolarů (cca 2000 korun) a sliboval hned několik věcí v jednom. Nejen že zájemce pozná své předky, tedy výsledky genealogické, ale také výsledky relevantní pro své zdraví. Například geneticky dané sklony k některým chorobám. FDA firmu v poměrně ostře formulovaném dopise varovala, že její genetický test nesplňuje požadavky kladené legislativou na „zdravotnické prostředky“. Zjednodušeně řečeno, firmě vyčítá, že test nabízí při prodeji jako zaručené medicínské informace, ve skutečnosti jejich přesnost není jasně prokázána. FDA se obává, že pacienti by se mohli na základě testů sami špatně rozhodovat: třeba si sami měnit léky či žádat zbytečné preventivní zákroky. Otázka komerčního genetického testování je dlouhodobě citlivé a kontroverzní téma. Na jednu stranu pacienti mohou díky testům včas zareagovat na rizika daná svým genetickým profilem, například změnou životosprávy. Na druhou stranu může být vliv na chování pacientů spíše negativní – ať už v důsledku zvýšených obav, či naopak jejich podcenění. Ale ještě důležitější a zásadnější je v tuto chvíli otázka interpretace výsledků podobných genetických analýz. Ceny samotného sekvenování (tj. čtení pořadí písmen DNA) prudce klesají, ale jejich interpretace je stále abnormálně drahá záležitost. Medicína se proto zatím omezuje na použití genetických testů v poměrně malém počtu případů, kdy jsou souvislosti jasné a nepochybné (třeba riziko vzniku cystické fibrózy). Ale třeba otázky genetických sklonů k rozšířeným nemocem (cukrovka atp.) jsou stále předmětem intenzivního výzkumu a řešení není v tuto chvíli na dohled. Když tedy společnosti jako 23andMe tvrdí, že dokážou odhalit sklony ke stovkám možných medicínských problémů, pohybují se na velmi tenkém ledě. A velmi často nepochybně i za hranicí dnešních předpisů, jak dokládají desítky dopisů od úřadu FDA zaslaných v posledních letech různým provozovatelům těchto služeb v USA. 23andMe je tak jen jednou z mnoha, ovšem největší a zdaleka nejznámější. Rozhodně tedy nejde o nějaké „tažení“ proti genetickým testům jako takovým. (Velkou roli hrálo zřejmě i to, že FDA byla frustrována přístupem 23andMe, která s agenturou údajně od května nekomunikuje.) Genealogické testy by společnost mohla obnovit zřejmě okamžitě, jde jen o to, co bude chtít. Ale dá se čekat, že 23andMe bude poměrně ochotná k ústupkům. Jejím hlavním cílem není vydělávat na testech, ale vytvořit rozsáhlou, skutečně obří databázi vzorků od klientů. Ti při koupi testu souhlasí s dalším použitím svých dat společností při výzkumu a tyto informace mají být skutečným bohatstvím společnosti. Hodlá realizovat zisk právě analýzou genetických dat a vývojem nástrojů na jejich analýzu. Není divu, že ve firmě jsou zainteresovaní „internetoví miliardáři“ typu Jurije Milnera (investor do Facebooku) či Sergeje Brina (spolumajitel Google). Obchodní model 23andMe je založen na informacích o zákaznících stejně jako jejich „mateřský“ internetový byznys.
