Konec srpna – stát Vermont, USA: společnost Entergy oznamuje, že do konce příštího roku odpojí svou JE Vermont Yankee. O práci tak postupně přijde 630 lidí. A to přesto, že federální úřady by povolily, aby elektrárna fungující 40 let sloužila ještě dalších 20 let. Odpor samotného státu Vermont a jeho obyvatel však firmě za to nestál. K tomu se přidal finanční faktor: Vermont Yankee nebyl schopen konkurovat cenami levnějším zdrojům, zejména v USA nyní extrémně populárnímu břidlicovému plynu. Polovina července – opačná strana zeměkoule: ruští a indičtí inženýři spouštějí I. reaktor v JE Kudamkulan, v jižní Indii. V srpnu již elektrárna s reaktory VVER generace 3+ od ruského koncernu ROSATOM (postavená podle projektu moskevského ústavu ATOMENERGOPROJEKT) „jela“ na polovinu svého výkonu, tedy na 500 MW. Do sítě by měla začít elektřinu dodávat v nejbližších měsících. Obě tyto zprávy jsou pro jadernou energetiku příznačné. Americký příběh ukazuje, jak se část světa od jádra odklání. Jenže pro světovou energetiku bude trendem naopak indická story. Politici totiž mohou občas populisticky předstírat, že se bez jádra obejdou. Své závazky ohledně ekologie však bez něj splnit nemohou. Nehledě na to, že fosilní paliva nejsou nevyčerpatelná.
60PROCENTNÍ NÁRŮST VZDORU V JAPONSKU Po uklidnění největšího šoku z havárie JE Fukušima jaderná energetika opět ožívá. Dokládá to řada čísel. Ve světě aktuálně, podle červnového přehledu Světové jaderné asociace (WNA), funguje 432 jaderných reaktorů s celkovým výkonem přesahujícím 370 000MW. Nejvíce v USA (100), ve Francii (50) a v Japonsku (50). Důležitější ovšem je, že se nyní staví 68 nových jaderných reaktorů a dalších 162 je v plánu. Pokud se započítají i zdroje ve fázi úvah, přibudou další tři stovky staveb. Přesto Fukušima jaderný boom zbrzdila. Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) ve svém energetickém výhledu snížila odhad růstu jaderné energetiky. Původně předpovídala nárůst o 90 % do roku 2035. Dnes to vidí „jen“ na 60procentní růst kapacity.
NEPŘEHLÉDNUTELNÁ ČÍSLA Potřebu jaderné energetiky nedávno nastínil rovněž Eduardo Porter, ekonomický expert renomovaného listu New York Times. Energetická spotřeba stoupne ve světě do roku 2040 o 56 %, přičemž největší částí přispějí rozvíjející se ekonomiky typu Indie nebo Číny. Kdyby podíl fosilních paliv v energetice nadále setrval jako dnes u 80 %, globální limit pro emise by se vyčerpal během pouhých 25 let. Konkrétně: v roce 2040 bychom se dostali na roční emisi 45 mil. t (z dnešních 32 mil. t). OECD ve spolupráci se Světovou energetickou agenturou (IEA) vypočetla, že i kdyby se na 1 t vypuštěného oxidu uvalila daň 30 USD, vyšlo by spalování uhlí levněji než elektřina ze Slunce či z větru.
STÁTNÍ GARANCE CEN Že se jaderná energetika zvedá, lze ilustrovat i jinak než velkými globálními čísly a vzletnými plány. Příkladem je francouzská společnost AREVA, která byla vyřazena z tendru na dostavbu JE Temelín. Její pololetní tržby letos stouply o 13 % (na 4,8 mld. EUR). Vedení AREVY je přesvědčeno, že následky Fukušimy jsou pryč a letošní provozní zisk by mohl překročit 1 mld. EUR. Mimochodem: v roce 2011, kdy se dotyčná havárie odehrála, AREVA vykázala ztrátu 2,5 mld. EUR. Evropská komise brzy vydá návod, jak mohou národní státy podpořit stavby nových jaderných zdrojů, aniž by to bylo posuzováno jako nedovolená subvence. Plán se rodí i na žádost Velké Británie, kde se živě diskutuje o tzv. státní garanci cen. Tedy mechanismu, jenž stavitelům a provozovatelům jaderných elektráren zajistí jejich návratnost. To je rozhodující třeba pro francouzskou firmy EdF, která aktuálně pracuje na britském projektu v Hinkley, což je první jaderná elektrárna na ostrovech po téměř 20 letech. Dohoda s britskou vládou o garantovaných cenách by mohla být na stole do konce letošního roku. Její znění předurčí i další vývoj. Své by na britských ostrovech chtěl říct rovněž ruský ROSATOM. Letos 5. září podepsal memorandum o vzájemné spolupráci s ministerstvem energetiky Velké Británie. Téhož dne uzavřely ROSATOM, finská společnost Fortum a britský Rolls-Royce Plc. dohodu o předběžné přípravě k hodnotícím a schvalovacím procedurám ohledně koncepce jaderných elektráren podle ruského projektu v Británii a k procesu získávání licence pro stavební pozemek. Návod bruselské administrativy, jak na státní záruky, může být rozhodující i pro projekt dostavby JE Temelín. Polostátní gigant ČEZ se již několikrát nechal slyšet, že bez nich je pro něj riskantní se do projektu za stovky miliard korun pouštět. (ac)