Vědci Queen's University v severoirském Belfastu objevili nový způsob výroby nesmírně tenkých a zároveň elektricky vodivých plátků, které by mohly vést k revoluci v malých elektrických zařízeních pro všestranné využití. Mohly by se uplatnit v chytrých telefonech, bankovnictví nebo třeba v medicíně. Tým Queen's University vytvořil unikátní 2D plátky, které jsou tak tenké, že se blíží jednoatomovým vrstvám grafenu. Existují v krystalických materiálech a dovedou něco, co grafen nezvládne. Mohou se objevit v krystalu a zmizet, anebo se v krystalu pohybují, aniž by dotyčný krystal trvale pozměnily. Z tohoto materiálu bude možné vytvořit elektronické obvody, které se zvládnou přenastavit podle potřeby a dovedou tím pádem vykonávat řadu různých funkcí namísto jediné. Díky tomu bude možné zmenšit elektroniku. Vedoucí výzkumu Marty Gregg k tomu dodává, že dnes prakticky všechny podstatné aspekty života, tedy komunikace, zdravotní péče, finance a zábava, závisejí na mikroelektronických zařízeních. Zároveň panuje neměnná poptávka po tom, aby elektronická zařízení byla stále menší a spotřebovala méně energie. Dnešní technologie už ale podle Gregga narážejí na fyzikální limity a ve zmenšování není tím pádem možné pokračovat, aniž bychom změnili používané technologie. Elektronický průmysl proto usilovně hledá nová řešení, která by umožnila další vývoj. Jedním z takových řešení by mohly být právě víceúčelové nanoelektronické obvody, které mají v jednom okamžiku určitou funkci a v příštím okamžiku už dělají něco jiného. Gregg a jeho spolupracovníci vyrobili své vodivé nanoplátky v krystalech boracitu s mědí a chlórem. Svým výzkumem potvrdili, že v takových krystalech mohou vznikat vodivé plátky, které jsou stovky mikronů dlouhé, ale jejich tloušťka dosahuje jenom pár nanometrů. Rovněž se jim podařilo s těmito plátky v krystalech pohybovat pomocí změn v elektrických polích.
