Poslanecká sněmovna schválila letos v únoru novelu zákona č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií. Ta mj. ukládá velkým podnikům povinnost pravidelného energetického auditu nebo implementovat systém energetického managementu podle ISO 50001, a to od července 2015. „Jednou z reakcí podnikatelů je jejich nesouhlas s další povinností, která přichází z Bruselu. Nicméně se zapomíná, že pokud bude v podniku uchopena správně, přinese nemalý užitek,“ tvrdí generální ředitel společnosti Bureau Veritas Jakub Kejval. Jaké zm ěny novela při náší ? Povinnost energetických auditů je podle Jakuba Kejvala v zákoně stanovena již dnes. Jen není paušálně vztažena na všechny velké firmy. Chybí pravidelné opakování a povinnost je omezena na podniky s vyšší než stanovenou celkovou spotřebou energie (35 000 GJ). Cílem novely je právě zvýšit energetickou účinnost a upřesnit pravidla pro efektivní nakládání s energií. Do § 9 odst. 2 se vkládá nová povinnost energetických auditů, alternativně implementace systému ISO 50001, či ISO 14001 pro „podnikatele, kteří nejsou malým nebo středním podnikem“. „Pokud tyto velké podniky mají již zavedený a certifikovaný systém ISO 50001 či ISO 14001, pak to pro ně neznamená prakticky nic. Pokud nemají, musí se rozhodnout, kterou ze tří možných cest se vydají: energetické audity každé čtyři roky nebo certifikace ISO 50001 či ISO 14001,“ vysvětluje Jakub Kejval. Nová povinnost – zbytečná admi nistrati vní př ekážka Přes 2000 podniků v ČR bude muset zpracovávat energetický audit každé čtyři roky. Novou povinnost jim ukládá novela zákona o hospodaření energií, kterou v únoru schválili poslanci. Jaroslav Žlábek, generální ředitel společnosti Schneider Electric, soudí, že „dopady nové legislativy na soukromý sektor budou dvojí: na jedné straně si energetické audity vyžádají jisté finanční investice ze strany firem, na straně druhé je to bude pobízet k racionálnějšímu nakládání se zdroji, snižování nákladů a úsporám. Podniky, které odloží své rozčarování a v novele nebudou vidět jen další byrokratickou povinnost, mají velkou šanci svou konkurenceschopnost posílit.“ Fakt, že mnoho podniků vnímá tuto budoucí povinnost jen jako další administrativní překážku své činnosti, aniž by měly dostatečné informace o tom, co vlastně energetický audit a energetický management je a jaké mohou být jeho přínosy potvrzuje rovněž Jakub Kejval: „Je možné zpracovat jen ‚nějakou‘ zprávu v souladu s patřičnou vyhláškou, jejíž vypovídající a technická hodnota bude velmi nízká, ale zákonná povinnost se splní. Nebo je možné pravidelně zevrubně monitorovat energetické hospodářství podniku a navrhovat skutečně efektivní energeticky úsporná opatření za účelem maximálních úspor a zvýšení účinnosti a efektivity užívání energie.“ Investic e do energetick y úsporných opatř ení si na sebe vydělají do 5 let Energetický audit nemá být žádným strašákem, ale spíše vodítkem a významným pomocníkem v hospodaření s energií. Návratnost investic do energeticky úsporných opatření je překvapivě krátká. „Kupříkladu efektivním řízením vzduchotechniky nebo čerpadel mohou firmy získat proinvestované peníze již za 8 měsíců. U osvětlení mohou počítat s 3 až 5letou návratností. Rekuperace tepla si na sebe vydělá přibližně za tři roky. Ze zkušenosti víme, že energetické audity přinášejí opatření, které ušetří firmám v průměru 14 %. Existují ovšem případy, kdy se podniky dostanou až na 32 %. Ušetřené peníze pak firmy mohou přesunout třeba do vývoje nebo do zkvalitnění výroby,“ shrnuje Jaroslav Žlábek. Snižování nákl adů a úspory Co mohou pravidelné energetické audity a energetický management podnikům přinést reálně? „Tato novela ukládá podnikatelům šetřit peníze, snižovat náklady a zvyšovat svou konkurenceschopnost. Tyto benefity by měli podnikatelé vidět především. Energie tvoří ve velkých podnicích 30–50 % variabilních nákladů. Tedy namísto rozčarování z nové povinnosti dané zákonem opravme své manažerské uvažování a začněme provádět pravidelné energetické audity a energetický management ne proto, že to nařídí zákon, ale proto, že pozitivně ovlivňují naše náklady a konkurenceschopnost,“ prohlašuje Jakub John, energetický auditor, ředitel a předseda představenstva VIA ALTA. Energetický audit je vhodné východisko pro následnou implementaci energetického managementu podle ISO 50001, což umožní organizacím přijmout systematický přístup k dosahování neustálého zlepšování energetické náročnosti, včetně energetické účinnosti, využití a spotřeby energie. „Zákon o hospodaření energií je na straně podniků – jen stanovuje povinnost k něčemu, co racionálně a ekonomicky uvažující manažer nebo podnikatel sám chápe jako klíčovou možnost rozvoje své konkurenceschopnosti. Je-li nutné mít toto stanoveno zákonem, je na jinou diskusi,“ uzavírá Jakub John. Návratnost investic ohrožuje chybějící monit oring spotř eby energií Podniky, které investovaly do energeticky úsporných opatření, ale poté přestaly spotřebu energie měřit, se vystavují riziku ztráty návratnosti. Systém úspory energií je nutné monitorovat a měřit, pokud má firmám přinést trvale udržitelný rozvoj. „Jen samotné měření přináší úspory na energiích od 2 do 8 %. Děje se tak hlavně díky sledování provozu, rychlé diagnostice poruch v dodávce energií nebo řízení nákupu energie. Monitoring slouží pro hledání nových možností i jako příležitost pro zlepšení energetické efektivity. Samozřejmě je to základ pro správně vykonaný audit,“ upozornil Jaroslav Žlábek.