Víte, co je funkční genomika? Podle vize vědců se snaží o to, aby se znalosti o funkci genů převedly do nových terapeutických cílů a strategií tak, aby se lépe mohly léčit lidské nemoci. Funkční genomika je rovněž přesný název prvního výzkumného programu projektu BIOCEV. V těchto dnech odstartoval do života. A víte, co je BIOCEV? Biotechnologické a biomedicínské centrum, jež patří mezi 6 velkých schválených projektů, které se v budoucnu mají stát centry excelentní vědy u nás i v Evropě. BIOCEV propojí základní s aplikovaným výzkumem a přesně podle naznačené vize se očekává, že výsledky jeho vědeckého výzkumu se využijí pro vývoj nových léků či nových léčebných a diagnostických postupů. Prostředky na vybudování centra získaly společně výzkumné ústavy Akademie věd ČR a Univerzita Karlova z Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace. Zahajovací ceremoniál proběhl 30. listopadu v prostorách Akademie a nestává se tak často, aby v této úctyhodné instituci usedlo vedle sebe tolik vzácných osobností. Třeba její předseda prof. Jiří Drahoš, rektor Univerzity Karlovy prof. Václav Hampl, prof. Václav Hořejší, ředitel Ústavu molekulární genetiky AV ČR a předseda Rady BIOCEV i mnoho dalších. Dostavil se také ministr školství prof. Petr Fiala, který za stát sliboval celému projektu bezvýhradnou podporu. Podle něj „zkušenosti ze zahraničí ukazují, že podpora skutečně kvalitní vědy se dlouhodobě vyplácí, protože výsledky využitelné v medicíně i v průmyslu přinášejí konkrétní impulz domácí ekonomice a umožňují obstát v mezinárodní soutěži.“ Objekt pro BIOCEV se začne stavět ve Vestci v květnu příštího roku a fungovat by měl od začátku roku 2015. Bohužel již v průběhu schvalovacího procesu došlo k nečekaným překážkám, jak typické, což celý projekt zpozdilo. Mělo by tam pracovat na 600 badatelů, našich i ze zahraničí. Již v průběhu minulého roku se podařilo na Ústavu molekulární genetiky AV zformovat mezinárodní vědecký tým pod vedením doc. Radislava Sedláčka, vedoucího programu Funkční genetika. Jedinečné možnosti výzkumu lákají vědce z celého světa, z Austrálie, Kanady, Německa, Polska či Turecka, a pochopitelně i ty naše, kteří se vracejí z pobytů na prestižních zahraničních institucích. Zaměří se zejména na funkci vybraných genů při závažných onemocněních, jako jsou poruchy reprodukce, kardiovaskulární problémy, metabolické choroby, chronické záněty střev či rakovina tlustého střeva. Právě poslední dvě jsou u nás tak častá, že podle výskytu pravidelně obsazujeme první příčky v Evropě. /egy/
