Dovoz uhlí do Evropské unie a Spojeného království poklesl v prvním pololetí letošního roku meziročně o téměř 40 %. Významně v těchto zemích poklesla i těžba černého a hnědého uhlí. Podle statistik asociace Euracoal se mezi ročně propadl dovoz černého uhlí z 72,8 na 44,2 milionů tun. Celkově trh s uhlím zažil jedno z nejhorších pololetí v historii, obdobně špatné výsledky lze totiž sledovat i u statistik evropské těžby černého a hnědého uhlí. Hnědého uhlí se vytěžilo o téměř 30 % méně (propad z 159,2 na 112,7 milionů tun), černého uhlí pak o 16 % méně. Jedním z důvodů je nepochybně pandemie koronaviru, kvůli které se napříč evropskými státy snížila spotřeba elektrické energie, pro kterou je uhlí stále hojně využíváno (včetně Německa či Dánska, tedy zemí, které usilují o přechod k tzv. nízkouhlíkové energetice). Dalším důvodem je propad cen komodit v prvním pololetí roku 2020, a to zejména u zemního plynu, který je nyní díky nižším měrným emisím na vyrobenou MWh elektr ické energie často ekonomicky výhodnějším palivem. Míněno samozřejmě po zohlednění nákladů na emisní povolenky, jejichž cena v posledních letech stoupá a s jejichž dalším zdražováním by měly všechny dotčené subjekty počítat. Pokles se nevyhnul ani České republice. Černého uhlí se zde vytěžil 1 milion tun, tj. o cca třetinu méně než ve stejném období loňského roku. Navíc se poprvé vytěžilo méně černého uhlí, než kolik se do země dovezlo (dovoz uhlí v prvním pololetí byl cca 1,5 milionu tun). Pokles postihl i těžbu hnědého uhlí. Ve srovnání s loňským rokem se ho v České republice vytěžilo o pětinu méně (pokles z 19,1 na 15,3 milionu tun). S nižší těžbou poklesla také výroba elektřiny z obou druhů uhlí. Z černého uhlí došlo k poklesu o 13 %, z hnědého uhlí o 20 %. /jj/
