Evropský supergrid s problémy

Chtělo by se říct, velkolepé. Jenže projekt „50 Hertz“ má takřka každý druhý den potíže s větrem. Jednou silně fouká, jenže široko daleko žádný velký podnik, který by mohl právě v tuto dobu zvýšit svůj odběr. Konvenční elektrárny musely vloni během 170 dnů snížit výkon, protože větrné elektrárny vyrobily příliš mnoho elektřiny. A ta se kvůli nedostatku vedení nemohla transportovat do Porúří, či do jiných průmyslových center. Škoda ekologického proudu. A to je teprve začátek! Ještě letos bude připojen k síti další větrný park od Baltického moře. Následovat má 13 dalších. Dohromady mají mít výkon tří jaderných elektráren. Na burzách s elektřinou dochází při bouřlivém větru k paradoxním situacím: kdo nakupuje, nemusí platit. Dostává za to dokonce zaplaceno! „Negativní cena proudu“ dokládá nepříjemnou situaci provozovatele sítě, který úpí pod radostným boomem větrných elektráren. Zde má supergrid své šance: s jeho pomocí by bylo možné špičkové výkony (stejně jako okamžitý pokles) obnovitelné energie regulovat daleko lépe než dosud. Buď je uplatnit v celistvé evropské síti, anebo využít norské baterie a při bouřlivém větru jednoduše naplnit přehradní nádrž. Zda dojde k výstavbě supergridu je samozřejmě také otázkou financí. Německá energetická agentura, založena spolkovou vládou kvůli podpoře obnovitelné energie, vypočítala, že jen v Německu chybí 3600 km vedení velmi vysokého napětí. Jeho výstavba by si vyžádala cca 10 mld. eur. I když se podaří finance získat, bude instalace nového vedení stejně zdlouhavá jako schvalovací řízení. Bude zapotřebí jednat s mnohdy se zdráhajícími občany. Supergrid není nesporný ani politicky. Výrobcům energie se svými uhelnými, jadernými a plynovými elektrárnami vzniká díky ekologickému proudu konkurence. Greenpeace i spolková vláda, stejně jako Spolkový svaz větrné energie, myšlenku podporují. Od přátel decentralizovaných dodávek proudu zaznívá kritika. Postoje zemí EU sázejí rovněž na mix elektřiny. Zatímco Velká Británie, která plánuje výstavbu řady větrných parků na svém pobřeží, supergrid podporuje, zdá se, že Itálie o něj ztrácí zájem. Komisař EU Günther Oettinger pak propaguje při každé příležitosti výstavbu sítí. Lhostejní nejsou ani lidé. Když se v Německu prosadí myšlenka nového vysokonapěťového vedení, ozvou se občané příslušných lokalit. Zpravidla odmítají velký zásah do své krajiny, mají obavy o zdraví kvůli blízkosti elektromagnetických polí takové trasy. V Nizozemsku hledají způsob vyrovnání kvůli aktuálnímu stavebnímu projektu. Plánují výstavbu trasy 380 kV o délce 80 km v extrémně hustě osídlené okrajové části, která zasahuje Amsterdam, Rotterdam a Haag. Provozovatel sítě Tennet situaci zmírňuje: čtvrtina trasy povede pod zemí. V pozdějším provozu bude vznikající elektromagnetické pole zúžené. A jako kompenzaci občanům, kterým vadí vizuální znehodnocení krajiny, nabízí nové elektrické stožáry provedené v elegantním designu. /eb/ Zdroj: Zeit Online