Francouzský prezident Emmanuel Macron, který mezi zasvěcenci získal přezdívku ředitel startupu Evropa, si je vědom technologického zaostávání Evropské unie. Snaží se proto svým šarmem i iniciativami pohnout evropskými stojatými vodami. Nejnovějším dokladem jeho snahy byl summit zaměřený na podporu umělé inteligence. Prezident Macron na evropském summitu zaměřeném na podporu umělé inteligence (AI Action Summit), který se začátkem února sešel v Paříži, prohlásil, že se Francie „zaváže k jasnému časovému plánu“, protože Evropa riskuje, že zaostane za USA a Čínou. V angličtině řekl: „Pro projekty umělé inteligence přijmeme strategii Notre Dame de Paris.“ Jde o projekty, díky nimž Francie po ničivém požáru v roce 2019 přestavěla proslulou katedrálu za pouhých pět let. „Ukázali jsme zbytku světa, že když se zavážeme k jasné časové ose, můžeme to splnit,“ řekl Macron na summitu v Grand Palais v Paříži.
Akční summit
Pařížské setkání asi 1 500 politiků, průmyslníků a technických expertů mělo pořadové číslo tři. Kladlo důraz na posílení sektoru umělé inteligence a odložení obav o bezpečnost. Tematicky tedy bylo na hony vzdáleno vůbec prvnímu globálnímu summitu o umělé inteligenci, který se konal v Bletchley Park ve Spojeném království v roce 2023. Tehdy nesl název AI Safety Summit. Také druhé celosvětové setkání zaměřené na AI, které se konalo v roce 2024 v Soulu, bylo postaveno na základech bezpečnosti, přičemž vedoucí představitelé zajistili dobrovolné bezpečnostní závazky předních hráčů v oblasti umělé inteligence, jako jsou OpenAI, Google, Meta a jejich protějšků v Číně, v Jižní Koreji a ve Spojených arabských emirátech. Letošní summit v Paříži se ale stal místem, na kterém byly definovány pro umělou inteligenci „červené linie“. Celkem 61 zemí, mezi nimi i Česká republika, podepsaly deklaraci, v níž požadují, aby byl vývoj umělé inteligence „otevřený, inkluzivní, transparentní, etický, bezpečný a důvěryhodný, s přihlédnutím k mezinárodním rámcům pro všechny“ a aby „učinil umělou inteligenci udržitelnou pro lidi a planetu“.
Americké výhrady
USA a Spojené království však na seznamu signatářů tohoto Prohlášení o inkluzivní a udržitelné umělé inteligenci chyběly, i když se spoluhostitelským zemím, tedy Francii a Indii, podařilo zajistit podporu i Číny. Americký viceprezident J. D. Vance však v projevu na summitu v Grand Palais uvedl hned několik výhrad. „Věříme, že nadměrná regulace sektoru umělé inteligence by mohla zničit transformační průmysl,“ řekl. „Velmi silně cítíme, že umělá inteligence musí zůstat bez ideologické zaujatosti a že americká umělá inteligence nebude kooptována do nástroje autoritářské cenzury.“ Vance uvedl, že předpisy EU, jako je zákon o digitálních službách a pravidla GDPR o soukromí online, vedly k nepřijatelným nákladům pro menší společnosti. „Samozřejmě že chceme zajistit, aby internet byl bezpečným místem, ale jedna věc je zabránit predátorovi, aby se živil na internetu dítětem, a něco zcela jiného je zabránit dospělému muži nebo ženě v přístupu k názoru, který vláda považuje za dezinformaci.“ A i když Vance jmenovitě neuvedl vládu v Pekingu, zdálo se, že na ni občas mířil: „Od kamerových systémů CCTV po 5G zařízení, všichni známe levnou technologii na trhu, která byla silně dotována a vyvážena autoritářskými režimy.“ To byla zřejmě narážka na fakt, že čínský startup DeepSeek v lednu zdarma zpřístupnil svůj nový model AI, jehož vývoj byl prý mnohem levnější než amerického vzoru. Je otázkou, do jaké míry se na nákladech podílel stát a zda získaná data neputují od zákazníků do Číny. Vance tvrdil, že partnerství s těmito levnými možnostmi „znamená připoutat národ k autoritářskému pánovi, který se snaží infiltrovat, prokopat a zmocnit se vaší informační infrastruktury“. To britská vláda byla při vysvětlování svých důvodů, proč nezávaznou deklaraci nepodepsala, méně sdílná. Mluvčí premiéra Keira Starmera řekl, že vláda Spojeného království cítí, že deklarace postrádá „praktickou jasnost“ v otázkách, jako je globální správa, a vyhýbal se některým „těžším otázkám“ o národní bezpečnosti. Emmanuel Macron ve svém závěrečném projevu na summitu řekl, že je také pro snížení byrokracie. Ale viceprezident Vance to už neslyšel, protože po svém projevu odešel. Macron dodal, že regulace je nutná k zajištění důvěry v AI, aby ji lidé neodmítli jako nespolehlivou. Příští summit EU o AI bude hostit Indie.
Slibem nezarmoutíš
Kromě mnoha plánů a předsevzetí zazněla v Paříži také slibná čísla. Evropa ze strachu z bezvýznamnosti zvyšuje investice a snižuje byrokracii v naději, že se zapojí do celosvětového závodu v oblasti umělé inteligence. „Urychlit, zjednodušit a prohloubit jednotný trh,“ řekl Macron. Také oznámil investice do datových center a projektů umělé inteligence ve výši 109 miliard eur, po čemž následovalo spuštění konsorcia v hodnotě 150 miliard eur, známého jako iniciativa EU AI Champions. Peníze pocházejí z USA, Kanady, Velké Británie, Francie a Švédska. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová také mluvila o tom, že EU plánuje snížit byrokratické překážky: „Evropa má jedny z nejrychlejších veřejných superpočítačů na světě. Nyní je dáme do služeb našim nejlepším startupům a našim nejlepším vědcům, aby mohli vytvořit AI, kterou potřebujeme. Mohou testovat své modely, mohou trénovat své modely na našich superpočítačích. Chceme replikovat úspěšný příběh CERNu v Ženevě. Ten je držitelem největšího urychlovače částic na světě a umožňuje nejlepším a nejchytřejším mozkům spolupracovat. Naším cílem je mobilizovat celkem 200 miliard eur na investice do umělé inteligence v Evropě.“ /ks/
