Čína nadále dominuje žebříčku globálního dodavatelského řetězce lithium-iontových baterií agentury BloombergNEF (BNEF), a to jak v současnosti, tak v prognóze na rok 2026. Země těží z pokračujících investic do oboru a silné místní i celosvětové poptávce po lithium-iontových bateriích. Masivní investice však podporují i jiné země.
V Číně se dnes nachází 80 % veškeré výrobní kapacity bateriových článků. Nejen BNEF (poskytovatel strategického výzkumu v oblastech energetiky, dopravy, průmyslu, budov a zemědělství pro potřeby transformací) přitom očekává, že v příštích pěti letech se kapacita více než zdvojnásobí na více než 2 TWh, což je dostatečná kapacita pro více než 20 milionů elektromobilů. Vlády po celém světě si však uvědomují strategický význam bateriového průmyslu a vznikají místní dodavatelské řetězce, které se snaží čínskou dominanci zpochybnit.
USA Spojené státy se však v žebříčku posouvají nahoru a v letech 2021 i 2026 se umístí na druhém místě. Jako země mají USA po Číně druhý největší trh s elektromobily na světě. Společnost Tesla a asijští výrobci článků v zemi nadále významně investují a politika Bidenovy administrativy, která má pomoci vytvořit domácí dodavatelský řetězec baterií a podpořit růst elektromobilů, pozici země dále posílí. James Frith, vedoucí oddělení skladování energie BNEF, uvedl: „Spojené státy mají mnoho složek potřebných k podpoře domácího hodnotového řetězce lithium-iontových baterií, ale v minulosti si jednotlivé společnosti jako Tesla musely razit cestu samy. Nyní, když existuje politická podpora, jsme svědky koordinovaného úsilí společností napříč dodavatelským řetězcem o zakotvení větší hodnoty v zemi.“
Evropa Také evropské země v žebříčku stoupají. Prodeje osobních elektromobilů neustále rostou a přitahují tak více investic do dodavatelského řetězce. Severské země jsou pro evropské úsilí čím dál důležitější, protože jejich nízkouhlíkové dodávky energie je činí atraktivními pro společnosti, které chtějí mít nízkou uhlíkovou stopu. Ve Finsku bude brzy stát jedna z největších světových rafinérií na nikl a síran kobaltnatý, což jsou klíčové složky pro použití v bateriových článcích pro elektromobily. V zemi investovali také výrobci bateriových materiálů Umicore a BASF. Očekává se, že do konce roku 2021, kdy společnost Northvolt uvede do provozu svůj švédský závod, budou baterie sjíždět z výrobní linky prvního evropského závodu na výrobu článků s kapacitou gigawatthodin. Zatímco evropské země jsou ve zprávě BNEF hodnoceny jednotlivě, možnost bezcelního obchodu mezi zeměmi v Evropě de facto znamená, že se jedná o jeden velký trh. Pokud by Evropa byla brána jako celek, v žebříčku by se pro roky 2021 i 2026 vyskytovala na prvním místě. Cecilia L'Ecluseová, analytička pro skladování energie ve společnosti BNEF, uvedla: „Evropa si stanovila ambiciózní cíl pokrýt do roku 2025 veškerou vlastní poptávku po bateriích v regionu a vyčlenila miliardy eur ve formě státní podpory na přilákání investic do dodavatelského řetězce baterií. Výsledky tohoto úsilí začínají být nyní viditelné.“
Další země Jižní Korea a Japonsko v roce 2021 ve srovnání s loňským rokem zaznamenaly na žebříčku pokles, ale Japonsko je na dobré cestě se v roce 2026 vyšvihnout na třetí příčku. Domácí poptávka roste spolu s pokračujícími investicemi do zušlechťování materiálů a výroby komponent. Výsledky Japonska a Jižní Koreje v oblasti životního prostředí však nadále brzdí vysoká uhlíková náročnost jejich energetických sítí. Ačkoli ne všichni oceňují udržitelnost, pokud jde o výrobu lithium-iontových baterií, výrobci automobilů mají čím dál vyšší nároky na uhlíkovou stopu bateriových článků. /jj/
