Technologická platforma oboru strojírenské výrobní techniky TPSVT sdružuje 31 komerčních společností, sdružení a výzkumných organizací, které realizují výzkum a vývoj vlastních produktů v oblasti obráběcích strojů, tvářecích strojů, nástrojů, příslušenství strojů a automatizace výroby. Platforma vyvíjí svou činnost pod vedením a záštitou Svazu strojírenské technologie (SST). Platforma v letošním roce slaví deset let své existence a jejím hlavním úkolem je aktualizace strategických dokumentů, které obsahují přehled dlouhodobých i krátkodobých trendů, významných směrů a témat výzkumu. Z pohledu Evropské unie a v kontextu světové konkurence i globálních příležitostí se analýzám makroskopických trendů věnuje evropská technologická platforma Manufuture, která úzce spolupracuje s Evropskou komisí. Následující text je pokusem o reflexi aktuálních informací čerpaných z dokumentů a podkladových materiálů Manufuture a formulaci pohledu na problematiku výrobního strojírenství Evropy v globálním kontextu. Charakteristika stav u evropské ho výrobního stroj írenstv í po hledem MANUFUTURE Evropské strojírenství je stále častěji konfrontováno s globálními trendy a tlaky, které přicházejí jednak ze strany nastupujících mimoevropských ekonomik a ze Spojených států, ale výraznou roli hrají také nové, rychle se vyvíjející technologie. Těmto výzvám čelí Evropa jako tradičně úspěšný producent a exportér průmyslových produktů. Makroekonomickým změnám se snaží ve všech souvislostech rozumět Evropská komise společně s nadnárodními i národními sdruženími a platformami, které úspěšně vytvářejí rozsáhlou znalostní bázi z pohledu rozvíjejících se technologií i sdílení informací. Informace o trendech a vnějších vlivech je nutné neustále aktualizovat v reakci na evropský i mimoevropský vývoj. Při globálním pohledu na postavení evropského výrobního průmyslu je však nutné konstatovat, že jeho současná pozice se posouvá z role lídra do roviny kompetitivní. Mnoho technologií, které ovlivňují současnou podobu strojírenských výrobků, se rozvíjí výraznou rychlostí mimo evropský prostor. Kupříkladu růst výrobního sektoru mezi lety 2000 a 2014 dosahoval v evropském prostoru 20,6 %, zatímco ve Spojených státech 34 %. Rovněž klesá příspěvek Evropské unie ke globální přidané hodnotě produkce, který klesl v minulé dekádě na 17 % z předchozích 23 %. Investice do vývoje jsou stále vysoké, ale bohužel nižší než u ostatních velkých globálních hráčů. Tím roste riziko vzniku dlouhodobé ztráty, kterou nebude možné v budoucnu dostatečně rychle kompenzovat. Za zmínku stojí zejména proces digitalizace s důrazem na stále více se uplatňující nasazení prvků umělé inteligence a digitální bezpečnosti. Rovněž některé kroky ze strany Evropské komise znamenají stále větší zátěž pro podniky ve smyslu regulací a směrnic. Jedním z příkladů je dobře známá situace v regulaci pouze jedné části emisního spektra spalovacích motorů osobních automobilů, bez analýzy komplexního dopadu na klíčový automobilový průmysl, na který je z významné části navázána i část klasického výrobního strojírenství a často velmi dlouhé subdodavatelské řetězce. Masivní podpora elektromobility bez podpory výstavby dostatečné infrastruktury může ve svém důsledku přivodit zpomalení růstu v mnoha oblastech. Jako další příklad je možné uvést nedostatečnou kvalitu vyhodnocení přínosů dotačních programů z pohledu dlouhodobého udržitelného rozvoje průmyslu. Evropská komise si začíná uvědomovat nutnost hlubší analýzy využití finančních prostředků určených pro špičkový výzkum a vývoj. Jedním z možných nástrojů, jak čelit uvedenému trendu, je aktivní účast v evropské platformě Manufuture, která představuje kvalitního partnera v dialogu s reprezentanty Evropské komise. Platforma Manufuture sdružuje představitele národních asociací a uskupení stejně jako představitele výzkumných základen v jednotlivých státech a také členy jednotlivých direktoriátů Evropské komise. Tímto spojením je docíleno efektivního přenosu informací a názorů na postavení strojírenství z pohledu technického vývoje, politického přístupu a názorů na strategické směřování dalšího rozvoje ve střednědobém i dlouhodobém horizontu. Klíčov ý dokument MANUFUTURE Vize 2030 a návazn á Strategick á výzkumná agenda Manufuture je platformou pro výměnu názorů na další směřování oboru výrobního strojírenství prostřednictvím pravidelných zasedání. Během minulých let byla hlavním tématem platformy příprava strategického dokumentu Vize 2030. Dokument ve stručnosti shrnuje a rozebírá základní megatrendy a návazná doporučení, jak dále postupovat a na které klíčové oblasti se zaměřit pro udržení konkurenceschopnosti a pokud možno i náskoku v globální konkurenci do roku 2030. Červenou nití, která se táhne všemi současnými aktivitami Manufuture, je definování a vytvoření jednotného výrobního organismu, který bude pokrývat evropské výrobní kapacity, propojovat vědní a průmyslové obory a bude schopen pružně reagovat na kroky svých hlavních konkurentů. Díky tomu bude zajištěna udržitelnost evropských průmyslových odvětví. Vize 2030 představuje výchozí základnu, ze které bude možné vycházet při tvorbě Strategické výzkumné agendy (SRA – Strategic Research Agenda). Ta definuje základní oborová témata, kterými by se měl dále zabývat výzkum a vývoj. Tato témata budou zohledňovat i vzájemnou provázanost mnoha progresivních technologií a průmyslových oborů. Například klasické strojírenství a pokročilou informatiku, rozvoj nanomateriálů nebo důraz na relativně nová témata, jako je bezodpadové hospodářství, efektivní využití zdrojů a sociální aspekty výroby. SRA je proto aktuálním tématem pro činnost národních platforem a spolupráci s podniky. Vstupním podkladem pro vytvoření relevantní SRA je nutná konsolidace všech informací a výstupů dílčích aktivit. Evropské strojírenství trpí specifickými nedostatky: Evropské inovace jsou roztříštěné a nekonzistentní. Výroba je velmi heterogenní. Výroba je spoutána příliš velkým počtem regulací a pravidel. Není dostupný robustní systém hodnocení a měření výsledků výzkumu a vývoje. Relativně slabá je podpora vzdělávání v digitalizaci a podpora mezinárodní spolupráce. Tyto nedostatky vedou k tomu, že evropský průmysl tvoří jen skupiny produktů, ale ne jednotný funkční ekosystém. Tím dochází k neefektivnímu vynakládání prostředků a ztrátě konkurenceschopnosti. Pro zlepšení uvedeného stavu bude nutné vytvořit nové business modely, zavést pružnou výrobu eliminující časy odstávek, snižující spotřebu energie a reagující podle konceptu „Customer Driven Manufacturing“. Aktuální otázkou je proto způsob implementace uvedených opatření do reálného výrobního prostředí. To bude předmětem realizace jednotlivých opatření na různých úrovních průmyslu v nadcházejících letech. Sdílení informac í a vzd ělávání Velkou výzvou je budoucí forma vzdělávacího systému a jeho transformace do větších funkčních celků. Hojně diskutovaná je kvalita vzdělání nových pracovníků a možnosti, kde toto vzdělání získat v dostatečné kvalitě. Je proto nutné více propojit vzdělávací systém s podniky a praktickou výrobní zkušeností. Bude nutné urychlit nástup konceptu „Learning People & Factories“, kde bude docházet ke vzdělávání jak pracovníků, tak i výrobních celků (linky, haly apod.) ve formě učení procesních algoritmů, které budou schopny bezprostředně reagovat na zákaznické požadavky. To s sebou nese potřebu zkušených inženýrů s interdisciplinárními zkušenostmi. Dalším trendem je sdružování a propojování akademické sféry. Vznikají aliance významných evropských univerzit, například spolek Golden league, kde jsou zapojeny univerzity z Curychu, Cách, Delftu a Milána. Dalším spolkem je Alliance 4tech, který zakládá koncept evropského campusu bez hranic s přeshraničním uznáváním předmětů, a je tvořen univerzitami z Berlína, Londýna a Milána. Dále vznikají technologicko-akademické huby, například propojení polytechniky v Miláně s univerzitami v Číně. Všechny tyto aktivity mají za cíl přiblížit se co nejvíce modelu ideální průmyslové výroby, splňujícímu požadavky nulové chybovosti, vysoké kvality a vysokého stupně automatizace. Obavy o efektivní vynakl ádání prost ředků na výzkum a vývoj Na podzimním zasedání platformy Manufuture zazněly rovněž některé obavy a výtky, a to ze strany zástupců Evropské komise a Světového výrobního fóra (World Manufacturing Forum). Z pohledu Evropské komise začíná být poněkud problematické efektivní využívání dotačních prostředků. V posledních letech byly v rámcových programech (FP 6., FP 7. a Horizon 2020) vynaloženy značné prostředky na vývoj ve výrobním strojírenství, ale dosažené výsledky nejsou ve srovnání s globální konkurencí zdaleka ideální. Poměr mezi vynaloženými prostředky a reálně aplikovanými výsledky neukazuje na ideální stav. Byla proto vyslovena otázka, do jaké míry jsou prostředky využívány, a to více či méně skrytě, na standardní provozní výdaje firem. Na tento jev budou v budoucnu mnohem více zaměřeny různé kontrolní mechanismy. Rovněž výrobní průmysl jako celek se bude muset začít chovat efektivněji, propojit se zejména s informačním sektorem a vykazovat vyšší přidanou hodnotu. Rovněž bylo patrné rozladění při sledování životaschopnosti podpořených platforem, clusterů a projektů, které zpravidla v žádosti o dotaci deklarují trvalou udržitelnost po ukončení podpory a generování dalšího posunu ve vývoji a rozvoje spolupráce s komerční sférou. Získané výsledky však ukazují, že tomu tak není a velká většina podpořených aktivit končí souběžně s ukončením finanční podpory. V důsledku to znamená neefektivní využití prostředků. Zvýšený dohled bude proto zaměřen právě na životaschopnost těchto uskupení a prokazování přidané hodnoty v dlouhodobém horizontu. Zapojen í projekt u TPSVT III do aktivit platformy Manufuture Český obor výrobního strojírenství je zapojen do aktivit platformy Manufuture prostřednictvím projektu Technologická platforma Strojírenská výrobní technika III (TPSVT III). Znalosti a vize tohoto tradičního českého oboru jsou předávány prostřednictvím zástupců TPSVT III na zasedáních Manufuture a v návazných diskusích jak na mezinárodní, tak zejména na lokální úrovni. České výrobní podniky jsou zapojeny do procesu formulace strategického směřování, do praktické přípravy SRA i do dalších dílčích kroků. Český výrobní průmysl je díky tomu aktivním přispěvatelem k celoevropskému postupu a má možnost jej ovlivnit. Díky tomu je možné sledovat nejen současné, ale především budoucí trendy směřování výroby a být na ně dostatečně připraven. Jen tak lze obstát v současném vysoce konkurenčním tržním prostředí. Společn ý oborov ý výzk um a vývoj v sektor u stroj írenské výrobní tec hniky v České republice Aby byla podporována udržitelná konkurenceschopnost strojírenské výrobní techniky produkované v České republice, investují jednotlivé firmy nejen do svých vlastních vývojových a inovačních projektů, ale také do společného výzkumu v oblasti těch nejnáročnějších témat. Technologická platforma Strojírenská výrobní technika podporuje součinnost a spolupráci při řešení klíčových témat u sedmi nejvýznamnějších podniků v oboru a tří výzkumných organizací v rámci dlouhodobého aplikovaného, ale i základního orientovaného výzkumu. Sedm podniků TPSVT (TAJ- MAC-ZPS, a. s., TOS VARNSDORF, a. s., KOVOSVIT MAS, a. s., ŠKODA MACHINE TOOL, a. s., TOSHULIN, a. s., TOS KUŘIM – OS, a. s., a Šmeral Brno, a. s.) společně se třemi výzkumnými pracovišti Českého vysokého učení technického v Praze, Vysokého učení technického v Brně a Západočeské univerzity v Plzni připravily v roce 2017 a 2018 dva návrhy projektů na podporu budoucího oborového výzkumu a pro oba projekty také získaly dotační podporu. Jedná se o projekty v rámci národních programů podpory Dlouhodobá mezisektorová spolupráce (DMS) a společně s Centrem rozvoje strojírenského výzkumu Výzkumného ústavu textilních strojů, a. s., v Liberci a dalšími partnery pak Národní centrum kompetence Strojírenství (NCK). Projekty přímo navazují na jediný stávající projekt oborového výzkumu CKSVT – Centrum kompetence Strojírenská výrobní technika, který v roce 2019 po osmi letech končí. Výzkumný program obou projektů společného oborového výzkumu se opírá o nejvýznamnější témata a trendy identifikované ve strategických dokumentech Technologické platformy Strojírenská výrobní technika – TPSVT. Přestože si firmy i výzkumné organizace v konsorciu v mnoha oblastech konkurují, představuje společný výzkum v nejnáročnějších oborových tématech pro všechny zúčastněné nenahraditelnou hodnotu. Role TPSVT Technologická platforma Strojírenská výrobní technika se snaží již deset let podporovat spolupráci firem a výzkumných organizací v oborovém výzkumu, odbourávat překážky omezující udržení úrovně a další rozvoj oboru a zejména zajišťovat analýzu, identifikaci a formulaci vlivů a trendů, které formují výzkumné a vývojové potřeby oboru v dlouhodobé perspektivě. Spolupráce s evropskou technologickou platformou Manufuture je jednou ze standardních aktivit a rozšiřuje významně kontext, ve kterém TPSVT formuluje své strategické cíle. Ing. Jiří Vyroubal, Ph.D., Ing. Jan Smolík, Ph.D. Článek vznikl s podporou TPSVT III.
