Z pěti evropských uhelných elektráren, které chrlí do ovzduší nejvíce skleníkových plynů, jsou čtyři v Německu. Je to důsledek renesance hnědouhelné energetiky, která je průvodním jevem německého rozhodnutí odstavit jaderné elektrárny. Hnědouhelné nyní dodávají čtvrtinu veškeré německé elektřiny. Spolková vláda po havárii v japonské Fukušimě v březnu 2011 předpokládala, že vyřazené jaderné elektrárny (zatím jich bylo odpojeno 8) nahradí nefosilní zdroje, hlavně větrná energie. Současně s bouřlivým nástupem větrníků se však začala zvyšovat výroba levné elektřiny z hnědého uhlí, jehož SRN těží nejvíce na světě. „Většina hnědouhelných elektráren v Německu vypouští o 2/3 emisí více než nejúčinnější černouhelné,“ komentuje situaci Dave Jones, expert organizace Sandbag, která pro svůj žebříček „nejšpinavějších“ evropských uhelných elektráren použila poslední údaje Evropské komise. Z celkových emisí CO2 v EU28 pochází z německých hnědouhelných elektráren skoro 1/7 (13 %), zatímco v roce 2010 to bylo 11 %. Přitom od té doby emise v EU28 jako celku klesly. V SRN naopak v letech 2010–2013 rostly. Teprve vloni se Němcům (poprvé po třech letech) podařilo emise CO2 snížit. Podle zprávy spolkového ministerstva pro ochranu životního prostředí ve srovnání s rokem 2013 poklesly o 4,3 % (na 912 mil. t). Ministryně Barbara Hendricksová přesto nemá důvod ke spokojenosti. Hlavním důvodem totiž byla mírnější zima, kdy se méně topilo a svítilo. Nikoli že by průmysl, energetika, doprava, zemědělství a také domácnosti byly „ekologicky čistší“. Vláda v Berlíně se zavázala, že emise do roku 2020 omezí o 40 %. Zatím jsou nižší o 27 %. „Přes veškerou vládní snahu hrozí, že tento cíl se nepodaří splnit,“ uvádí v listu Handelsblatt ministryně Barbara Hendricksová. Stát proto chce ekonomicky více tlačit na znečišťovatele životního prostředí. Vláda nevylučuje, že na uhelné elektrárny starší 20 let uvalí zvláštní ekologickou daň. /aa/
