Tak zvaná Dolní oblast ostravské
společnosti Vítkovice má vrcholové
působení na trhu dávno za
sebou. Svou činnost tam ukončily
vysoké pece, koksovna a všechny
další provozy, které s tamějším
chodem nedílně souvisely. Jedná
se o obrovský objem výrobních
a technologických zařízení, pro něž
již není v současné době na trhu
místo. Postupně zestárly, staly se
málo efektivními, bylo je potřeba
utlumit a zcela zavřít.
Mnohé z výrobních objektů v rozlehlém
areálu jsou dnes využívány
zcela jiným způsobem, ale velké
prostory dřívější působnosti vysokých
pecí a souvisejících technologií
zůstávají nevyužity. Stojí, chátrají,
nesou velké myšlenky minulosti. Co
však s celou oblastí dále?
PŘÍZNIVÝ HOSPODÁŘSKÝ
VÝVOJ TRVÁ
Závěr roku 2008 se stal významnou
možností připomenutí 180letého
výročí založení Vítkovic. „Společnost
s tak dlouhou tradicí má i v současném
období recese a celosvětové
finanční krize vcelku dobré vyhlídky
do budoucna“, zdůraznil Jan Světlík,
předseda představenstva a generální
ředitel. Vybrané finanční ukazatele
obratu i zisku od roku 2003 ukazují
na stálý růst. Velmi dobře se daří
v oblasti produkce ocelových bezešvých
tlakových lahví, kde významně
pomohla nová výrobní linka, jejíž
produkce směřuje do celého světa.
Zájem odběratelů meziročně stále
roste. Podobný trend lze registrovat
i ve vývoji výroby zalomených
hřídelí, které patří také ke klíčovým
produktům společnosti. Své místo na
trhu mají trvale i další strojírenské
produkty, mezi něž patří například
mostní konstrukce nebo zařízení pro
chemický průmysl.
Ač je nyní ekonomická situace Vítkovic
velmi dobrá, společnost má pro
budoucí působení připraven plán krizového
vývoje. „Ovšem strojírenství,
v němž se převážně pohybujeme,
patří k oborům, jejichž schopnosti
a profit nabíhají sice postupně, ale
podobně se také chovají v dobách
ekonomického propadu“, zdůraznil
Světlík. Zároveň připomenul, že čím
je vyšší přidaná hodnota produkce,
tím je většinou menší vliv finanční
krize, která nyní vládne světem.
TOVÁRNÍK S CENOU
V rámci oslav výročí společnosti
uvedl ministr kultury Václav Jedlička,
že Vítkovice dostávají první
prosincový den roku 2008 Známku
evropského dědictví. Každá členská
země EU mohla vybrat čtyři památky,
které plní daná kritéria. V ČR jde
jak o ostravské Vítkovice, tak dále
o Zlín (industriální a bytová architektura),
Vysokou u Příbrami (působil
zde dlouho skladatel Antonín Dvořák)
a zámek Kynžvart. Dolní oblast
Vítkovic byla již dříve označena za
národní kulturní památku a nakonec se
stává i památkou evropskou. Pro celou
oblast je již vypracován projekt revitalizace,
kde má být v budoucnu nejen
jakýsi skanzen, ale také kořeny vysokého
školství, výzkumu, ale i zábavy.
Mezi vyhlášené evropské památky
patří například čtyři objekty či území
v Belgii, Bulharsku (Ruse, Sofie,)
Kypr (opevnění Nicósie), dále území
a objekty ve Španělsku, Francii, Řecku
(Akropole), Maďarsku (Ostřihom),
Itálii (Řím), Polsku (loděnice Gdaňsk,
Krakov) nebo další ve Slovinsku či
Švýcarsku. Vítkovice se však staly první
českou památkou, které byla udělena
prostřednictvím Ministerstva kultury
ČR Známka evropského dědictví. Akt
proběhl na půdě společnosti 1. prosince
2008, kde známku předal ministr kultury
Jedlička továrníkovi Světlíkovi, pro
nějž v danou chvíli nenašel lepší titul.
SOUVISLOSTI
V současné době se v celé oblasti
Dolních Vítkovic řeší celá řada souvislostí.
Je to především připravené
výběrové řízení na dodavatele celé
akce projektu obnovy části Národní
kulturní památky Vítkovice, které je
řízeno a koordinováno prostřednictvím
webových stránek Ministerstva
kultury ČR. Koordinátoři mají online
přehled o podmínkách a metodice
projektů s možností přímých
konzultací s odbornými pracovníky
ministerstva. Na dotaz TT, jak budou
revitalizační práce probíhat a jaký
bude jejich budoucí vývoj, však Světlík
odpověděl velmi stručně: „Chcete
znát budoucí průběh, ale zatím je připraven
jen projekt pro stavební řízení“.
Jde totiž o to, co a jak se bude
zachraňovat a revitalizovat za stovky
milionů korun, kam má směřovat
mimo jiné i státní dotace ve výši
565 mil. korun. Jak se budou chránit
hektary ploch, trvale napadané vlivy
vnějšího prostředí? Nebo jak bude
probíhat detailní ochrana jednotlivých
památek, kam patří tak zvaná
VI. ústředna (budoucí centrum Světa
techniky a vzdělávání) nebo Vysoká
pec č. 1 (dříve se podobná pec
rekonstruovala zbouráním a novou
výstavbou na místě s označením
– Generální rekonstrukce)? Do sféry
budoucích zájmů revitalizace oblasti
patří také někdejší plynojem nebo
vybudování podmínek pro možnost
průchodu celou trasou minulé působnosti.
Při procesu revitalizace Dolní
oblasti Vítkovic by měly být podle
ředitele (továrníka) Světlíka použity
původní technologie a techniky. Příliš
se asi nebude uvažovat o povrchových
úpravách ploch, o které se dříve
nikdo moc nezajímal. Nepochybně
nastoupí i nejnovější technologie,
které pomohou zachránit staré památky
budoucím generacím. /slo/
