Naše metropole hostila na sklonku května 8. evropské jaderné fórum (ENEF). Tato etablovaná mezinárodní platforma pro racionální diskusi o přednostech i nevýhodách jaderné energetiky vznikla v roce 2007 z iniciativy ČR a Slovenska. Vznikly tři pracovní skupiny (Příležitosti jaderné energetiky, Rizika jaderné energetiky a Pracovní skupina transparentnost), které se v průběhu roku pravidelně scházejí. Letošního setkání se zúčastnili předsedové vlád obou zemí Petr Nečas a Robert Fico. A v diskusi krátce vystoupil rovněž evropský komisař pro energetiku G. Oettinger. Zelenou knihu zveřejnila Evropská komise 27. března 2013. Jedná se o konzultační dokument, jímž EK otevírá veřejnou diskusi o hlavních aspektech dalšího rozvoje klimaticko- energetické politiky EU po roce 2020 a o konkrétních krocích a cílech do 2030. Mezi členskými státy EU nepanuje shoda o podobě dalšího politického rámce. Česká republika se staví proti jakýmkoliv dalším závazným cílům a žádá nejprve zhodnocení stávajícího rámce a provedení dopadových studií na jednotlivé členské státy i celé EU z hlediska mezinárodní konkurenceschopnosti. ČR je toho názoru, že k dosažení cíle snížit emise skleníkových plynů v EU o 80 až 95 % do roku 2050 (oproti roku 1990) efektivním způsobem je nezbytné aktivní zapojení všech zemí světa. EU sama nemůže se svým 11procentním podílem zajistit stabilizaci a pokles globálních emisí skleníkových plynů. My dlouhodobě podporujeme uzavření nové mezinárodní dohody o ochraně klimatu v roce 2015, kde budou mít jasně definované cíle všechny nejvýznamnější světové ekonomiky. ČR také zdůrazňuje klíčovou úlohu jaderné energie jako nízko emisního zdroje.
INVESTICE DO NÍZKOUHLÍKOVÉ ENERGETIKY Naopak shoda panuje okolo zjištění, že trh se silovou elektřinou je stále více deformovaný kvůli podpoře AZE a ekonomické krizi. Jsme svědky stagnace spotřeby elektřiny a poklesu jejich cen na úroveň variabilních nákladů uhelných elektráren (40 EUR/ MWh). To vše je umocněno aktuální situací energetického trhu a problémy s emisními povolenkami. Investoři nejsou schopni investovat do nových výrobních kapacit, v řadě případů ani udržet stávající kapacity s výjimkou dotovaných zdrojů. I ČR hrozí po roce 2020 nedostatek instalovaného výkonu, a to v důsledku odstavení řady uhelných elektráren a nárůstu spotřeby.
VÝZVY PRO EVROPSKOU POLITIKU V JADERNÉ OBLASTI Nejenom ENEF bedlivě sleduje návrhy EK na posílení jaderné bezpečnosti v Evropské unii. V návaznosti na zátěžové testy ukončené v dubnu 2012 členské státy přijaly tzv. národní akční plány. Zahrnují kroky pro implementaci doporučení ze zátěžových testů a dalších poznatků z analýzy příčin a dopadů fukušimské havárie. Je na místě připomenout, že zpráva ze zátěžových testů jaderných elektráren provozovaných v členských státech EU konstatuje, že nebyly zjištěny nedostatky, které by vyžadovaly přijetí okamžitých opatření. Akční plány byly posouzeny zástupci zemí na semináři Skupiny evropských dozorných orgánů pro jadernou bezpečnost (ENSREG) v dubnu 2013. /zm/