Evropské dotace pomáhají České republice řešit i přeshraniční spolupráci

Je vskutku otázkou, jak jednotlivé regiony dokážou na evropské dotace náležitě reagovat. Příkladem je Operační program přeshraniční spolupráce Česká republika – Polská republika, vyhlášený pro léta 2007- 2013. Úvodem je třeba poznamenat, že navazuje na zkušenosti z předchozích programů realizovaných z prostředků EU, kterými byly CBC Phare a Iniciativa Společenství INTERREG IIIA. Program se zaměřuje na zlepšení dostupnosti přeshraničního regionu, ochranu životního prostředí, podporu podnikatelského prostředí a hospodářské spolupráce, podporu rozvoje příhraniční infrastruktury i služeb cestovního ruchu a ve škále této nabídky je možno pokračovat. KDO JSOU VHODNÍ ŽADATELÉ Specifikou pro tento program je, že o potřebnou dotaci nemohou žádat soukromé subjekty, ale subjekty veřejnoprávní. Vhodnými žadateli jsou tedy kraje, obce a jejich sdružení, příspěvkové organizace, neziskové organizace, obecně prospěšné organizace, občanská sdružení, hospodářské komory, výzkumné instituce, nadace, církve, školská zařízení a další. Jinak řečeno – zástupci subjektů oprávněných čerpat dotace a dislokovaných v regionech zařazených do podporovaného území česko-polského přeshraničního programu si zde mohli a stále ještě mohou „vyloupnout hrozinku z koláče“ a úspěšně pokračovat v nastoupené cestě. Na české straně patří do podporovaného území 5 územně samosprávných celků (krajů) na úrovni NUTS III: Královéhradecký, Liberecký, Pardubický, Olomoucký a Moravskoslezský kraj. Na polské straně se podporované území skládá z 8 subregionů, dislokovaných v části Dolnoslezského vojvodství, v Opolském vojvodství a v části Slezského vojvodství. Co je velmi pozitivní informace - zmíněný program patří dlouhodobě k těm úplně nejúspěšnějším ze všech evropských přeshraničních programů, jak z pohledu počtu schválených projektů, tak i podílu využitých prostředků. Z celého výčtu nabízených možných oblastí podpory (9 oblastí podpory + specifická oblast zaměřená na administraci programu) byla díky svému významu a perspektivě v současném i budoucím programovém období vybrána oblast podpory 2.1 - Rozvoj podnikatelského prostředí. Podpora je zaměřena na rozvoj inovačního potenciálu podniků, především malých a středních (dále MSP). Jsou to například projekty zaměřené na tvorbu a rozvoj sítí spolupráce mezi MSP a výzkumnými – vývojovými institucemi, univerzitami a vysokými školami s technicko-ekonomickým zaměřením. Tato spolupráce se týká například přenosu technologií a nových poznatků do podnikatelské praxe, posilování povědomí o nezbytnosti inovace výrobků a výrobních procesů pro udržení životaschopnosti podnikatelských subjektů a na druhé straně slouží k zaměření výzkumu a vývoje dle požadavku MSP. Ve výčtu oblastí podpory podnikatelského prostředí je možno pokračovat. Přesto, že soukromé subjekty nejsou v současném programovém období oprávněnými žadateli, je i v této oblasti podpory možno realizovat mnoho zajímavých a prospěšných česko-polských záměrů. KRÁLOVÉHRADECKÝ KRAJ ZATÍM NA ŠPICI Alespoň tak vypadá dosavadní objem dotace poskytnutý na schválené projekty. V rámci uvedené, dá se říci specifické oblasti podpory, bylo doposud schváleno k realizaci 6 projektů, na kterých se podílí některý subjekt z KH (v roli vedoucího partnera nebo projektového partnera). To je zdaleka nejvíce v rámci všech krajů na české straně podporovaného území. Na realizaci těchto 6 projektů byla schválena evropská dotace ve výši 2 677 348 EUR (kromě toho mají čeští partneři nárok na další dotaci ze státního rozpočtu ČR ve výši až 5 % celkových způsobilých výdajů). Subjekty z KH jsou na čele i v rámci celkové výše doposud schválené evropské dotace. KH kraj ležící na severovýchodě Čech má hranici s Polskem v délce téměř 210 km. Kdo projíždí tímto příhraničím, ať jsou to Krkonoše, Orlické hory, jejich podhůří, samozřejmě Podkrkonoší, uvědomuje si nejen jeho podmanivé přírodní krásy, historii vetkanou do městeček, obcí, hradů i zámků, ale vnímá také osiřelé průmyslové objekty, kdysi pýchu sklářů, textiláků, strojařů a dalších profesí… Dnes jsou tato území z velké části vylidněna i z důvodu ztráty zaměstnání, občanská vybavenost včetně služeb – téměř nulová. „Proto je naším cílem, který je podporován evropskými fondy, změnit podobu tohoto příhraničí k lepšímu, kultivovat jeho přírodní i historické prostředí, ale především navrátit život do těchto míst,“ říká úvodem Ing. Vladimír Soběslav, vedoucí Odboru ekonomiky KH kraje. V těchto místech nikdy nebyl velký průmysl. Za to zde kvetla řemesla, kde tamní lidé díky své šikovnosti, umu a píli dokázali dobře prosperovat a svými výrobky, službami si získávali věhlas v širokém okolí. Základem však byla zaměstnanost a odpovídající výdělky. Obdobnou situaci mají v příhraničí i naši sousedé v Polsku. Proto vzájemně podporujeme systémová, prorůstová řešení - ekonomické, sociální – která přispívají k tvorbě nových pracovních sil, k budování občanské infrastruktury. V praxi by to mělo vypadat tak, že by se do těchto míst měla postupně vrátit - na základě smysluplných, inovačních programů - řemesla i menší podniky, služby, obchody. Základní osou tohoto programu je kooperací s polskou stranou uplatňovat přeshraniční spolupráci s firmami, institucemi, vzájemně si pomáhat. Nezastupitelné místo zde mají regionální hospodářské komory v obou zemích, které prostřednictvím tisku, elektronických médií, dále seminářů a dalších forem komunikace napomáhají k vzájemným přeshraničním pracovním kontaktům. V seznamu doposud podpořených projektů, realizovaných českými partnery z KH ve spolupráci s polskými partnery v rámci oblasti podpory 2.1 - Rozvoj podnikatelského prostředí, jsou tyto projekty: Česko-polský inovační portál, Vytvoření sítě kontaktních center česko- polské hospodářské spolupráce, Česko-polské podnikatelské listy 2010-2013, Inovace na česko-polském pomezí, Vstupujeme na trh země souseda a PROBIOTIKA: SPOLEČNÝ VÝZKUM, VZDĚLÁVÁNÍ A OSVĚTA Uplatnění vědy a výzkumu je v rámci této oblasti podpory řešeno úspěšným a v rámci programu prvním společným vědecko-výzkumným projektem Probiotika: společný výzkum, vzdělávání a osvěta, na kterém participují pracoviště laboratoře Mikrobiologického ústavu Akademie věd ČR, v.v. i. v Novém Hrádku v podhůří Orlických hor a Ústavu imunologie a experimentální terapie Polské akademie věd ve Vratislavi. Jedná se o problematiku vlivu probiotik na vývoj zánětlivých onemocnění s cílem vyššího uplatnění těchto probiotik, která nemají některé nežádoucí účinky jako v současné době značně rozšířená antibiotika. Společný výzkum přispívá k pochopení mechanismu vzniku chorob a vývoji nových terapeutických přístupů. Součástí projektu byl nákup průtokového citometru. Tento unikátní vědecký přístroj umožňuje třídit jednotlivé buňky na základě jejich znaků do oddělených zkumavek, a to nesmírnou rychlostí (cca 30 000 buněk za sekundu). Tak je možné v krátkém čase získat čisté soubory buněk, které lze poté dále studovat, určovat jejich charakteristiky, zjišťovat stav jejich genů a provádět s nimi testy, které odhalují jejich funkci v organismu. Přístroj využívají čeští i polští partneři. Důležitou a v podstatě nedílnou součástí daného projektu je organizace workshopů, seminářů, konferencí v podporovaném území. Pro laickou veřejnost všech věkových kategorií je v daném území určena osvětová a preventivní kampaň, kde probíhá popularizace výsledků výzkumu v oblasti probiotik. Společný výzkum, stáže a semináře pro výzkumné pracovníky, studenty a širokou veřejnost přispívají k mobilizaci lidských zdrojů a k růstu konkurenceschopnosti příhraničních oblastí. Jak již bylo řečeno, subjekty z Královéhradeckého kraje jsou úspěšné v realizaci projektů (doposud 64 podpořených s účastí subjektů z KH), k nim ale patří celá řada i tzv. mikroprojektů, bez velkých nároků na investice (doposud 215 podpořených mikroprojektů s účastí subjektů z KH). Na otázku, jaký je zájem organizací a institucí o zapojení se do tohoto programu, odpovídá Ing. Roman Klíma z Odboru grantů a dotací Krajského úřadu Královéhradeckého kraje: „Jednoznačně – je velmi vysoký. Pomalu se však již blíží konec česko-polského přeshraničního programu v současném programovém období. Termín pro předložení projektových žádostí pro nejbližší zasedání Monitorovacího výboru je stanoven na 17. září 2012 (do 16 h), bude se jednat pravděpodobně o poslední významný sběr projektových žádostí na realizaci velkých projektů. Kromě oblastí podpory Posilování dostupnosti a Prevence rizik jsou otevřené ještě všechny oblasti podpory. Další termín pro předložení žádostí na realizaci mikroprojektů pro nejbližší zasedání Euroregionálního řídicího výboru je stanoven na 31. října 2012 (do 12 h). Termín ukončení realizace projektů je díky tzv. pravidlu N+2 stanoven do 30. června 2015, předpokládaný termín ukončení realizace mikroprojektů - konec roku 2014“. V ČEM JE PODSTATA DOSAŽENÉHO ÚSPĚCHU? „Tkví především v dobře nastavené implementační struktuře. Dále v intenzivní spolupráci s institucemi na nejrůznějších úrovních“, vysvětluje Ing. Roman Klíma. „Základ je však ve smysluplném nápadu, který pomáháme, v rámci projektového záměru, dotahovat do konce. Je to znalost prostředí, kde se mají tyto záměry realizovat. Dále účinná pomoc při hledání i sjednávání kontaktu s potenciálními polskými partnery. Jsou to i semináře pro potencionální žadatele, osobní i telefonní konzultace, konzultační dny a v neposlední řadě – na základě dosavadních zkušeností – i cit, že třeba tato myšlenka, nápad mohou být úspěšně realizovány. Chce to však být v kontaktu s lidmi a hodně naslouchat“. A PŘIDANÁ HODNOTA? „Ta je nejen ekonomická, ale ta konkrétně spočívá v hodnotách jakými jsou poznávání lidí i jejich profesí na obou stranách hranice, odbourávání různých předsudků, ale především v navázaném dialogu s cílem vzájemně spolupracovat, vytvářet tak hodnoty k obecnému prospěchu“, říká závěrem Ing. Vladimír Soběslav. Oldřich Houška