EU v příští dekádě razantně
podpoří energetický a teplárenský
výzkum. Do roku 2020 na něj
vynaloží trojnásobek prostředků.
Miliardy EUR by měly napomoci
k bezprostřednímu řešení řady naléhavých
technických a technologických
problémů energetiky a teplárenství
a zároveň upevnit pozice EU27 v zostřujícím
se výrobním a odbytovém
střetu s technickými a energetickými
supervelmocemi dneška – především
s USA, Japonskem a s Jižní Koreou.
Zabezpečení prostředků pro tzv.
SET plán není jednoduché a diskuse
k financování budoucího výzkumu
strategických energetických technologií
započaly již na podzim roku
2007. Výrazně k tomu přispěly úvahy
o nutnosti technicky a technologicky
zabezpečit tzv. lisabonský klimaticko-
energetický vzorec „20-20-
20“. Pokud jej EU nevzdá, do roku
2020 jí umožní splnit náročnou klimaticko-
energetickou metu: navýšit
podíl obnovitelných zdrojů na 20 %
a zároveň o 20 % eliminovat stávající
emise CO2.
SET Plán je nerealizovatelný bez
dynamické kooperace zainteresovaných
subjektů na evropské úrovni a mj.
počítá:
l s vytvořením Evropské alianci
pro výzkum v energetice. Desítky
výzkumných institucí by v jejím rámci
koordinovaly badatelské práce ve sféře
energetiky a teplárenství a realizovaly
společné výzkumné programy
l se zrodem řídicí skupiny pro
strategické energetické technologie
(Steering Group on Strategic Energy
Technologies) na mezivládní úrovni
l se založením tzv. Evropské
průmyslové iniciativy pro větrnou
a solární energii, pro biomasu, jadernou
energii, technologii CCS a chytré
přenosové sítě. Vedle společného
financování ze soukromých a veřejných
zdrojů se přitom nevylučuje ani
společné financování z fondů členských
zemí a
l s vytvořením Informačního systému
o energetických technologiích.
Co se týká struktury investic, komise
počítá se 6 mld. EUR pro výzkum
nové techniky a možností eolické
energie, se 7 mld. EUR pro jádro
a s 9 mld. EUR pro řízenou produkci
a zužitkování biomasy a odpadu.
Pozoruhodných 13 mld. by měly
směřovat na projekty CCS. Na solární
projekty by mohla připadnout unijní
podpora 16 mld. EUR. Pro třicítku
tzv. chytrých měst (smart cities) 11
mld. EUR. Do roku 2020 by se podle
Evropské komise mohlo na vybrané
energetické projekty vydat až o 50
mld. EUR více než podle stávající
nomenklatury.
Z ryze věcného hlediska se největší
pozornost a toky peněz soustředí
na výzkum nových materiálů a na
nanotechnologie a biotechnologie
ve vazbě na efektivnější produkci
i spotřebu energie. Globálně platí,
že přednost dostanou nízkouhlíkové
technologie.
Nové vědeckotechnické poznatky
a jejich pohotová realizace ve
výrobní praxi se podle Bruselu příznivě
promítnou i do tvorby nových
pracovních míst pro Evropany.
Kupříkladu boom obnovitelných
zdrojů energie by mohl do roku
2020 zabezpečit dalších 250 000
pracovních míst v oboru větrné
energie, 200 000 v oboru solární
energie a nejméně stejný počet
nových pracovních pozic bude spjat
s modernějšími metodami zpracování
odpadu.
Osobitou kapitolu představuje
přínos SET plánu k tzv. high-tech
výzkumu, do něhož se privátní
kapitál příliš nehrne a z hlediska
návratnosti vynaložených prostředků
jej považuje za riskantní. Jednou
ze sfér, kam by mohly unijní peníze
takto napříště proudit je kupř.
výzkum vodíkových aplikací a zařízení,
solárních pohonů automobilů,
nových zdrojů světla, palivových
článků, ale i třeba baterií s mnohanásobnou
kapacitou oproti stávajícím
analogům. /uai/
