Česká republika musí řešit
řadu problémů s vysokou
energetickou náročností budov.
Jak výrobních a skladových,
tak i administrativních,
školských, nemocničních aj. Velkým
hltounem energie, resp. tepla,
jsou rovněž naše byty a rodinné
domy.
Brusel chce členským zemím v rámci
lisabonské směrnice „20-20-20“
napomoci. Rozpracoval celoevropskou
směrnici o energetické náročnosti
budov 2010/31/EU (Energy
Performance of Buildings Directive)–
EPBD II. Ta mj. do roku 2020
stanoví:
• zvýšit energetickou účinnost
o 20 %;
• snížit emise CO2 o 20 %;
• zvýšit podíl alternativních zdrojů
energie v tomto sektoru o 20 %.
Nejde o žádný malicherný nebo
zástupný problém. Nejvíce energie
(40 %) se dnes spotřebovává pro
zabezpečení každodenního chodu
budov. Průmysl (na II. místě)
vystačí s 27 %. Třetí je doprava
s 23 %. A pokud se detailně zaměříme
na zmíněné budovy, pak
73 % jimi spotřebovávané energie
připadá na vytápění. Na přípravu
teplé užitkové vody nutno vyčlenit
11 % spotřebovávané energie a 8 %
na vaření.
VYSOKÁ ENERGETICKÁ
NÁROČNOST
Zůstaňme výlučně u residenčních
objektů: v ČR jsme měli vloni
1 744 000 domů. Rodinných bylo
1 529 000. Bytových nepanelových
domů cca 150 000. Zbytek
(asi 65 000) připadá na panelovou
zástavbu. V České republice
je v nich v současnosti k dispozici
3 890 000 bytů. V rodinných
domech 1 730 000. V panelových
bytových domech 1 165 000 bytů.
V cihlových a dřevěných objektech
995 000.
České domy a byty se vytápějí
poměrně širokou škálou zařízení
a materiálů. Dominuje plyn. Ohřívá
1 670 000 bytů. Druhou příčku si
udržuje CZT (1 296 000 bytů). Na III.
místě jsou uhlí a koks (346 000 bytů).
Na paty jim šlape dřevo: vytápí se jím
už 294 000 bytů. Dlouhodobou stagnací
naopak prochází elektrické topení:
používá ho už jen 284 000 bytů.
Průměrná roční spotřeba energií
českého bytu činí 75 GJ. V rodinném
domě je to 105 GJ. Promítnuto
do celkové spotřeby energie: na byty
připadá 162 mil. GJ a na rodinné
domy 160 mil. GJ energie. Roční
spotřeba v residenčním sektoru činí
322 mil. GJ a pro účely vytápění
nutno počítat s 225 mil. GJ. Pokud
vyjdeme z kalkulace 1 GJ = 0,2778
MWh a hodnotu 1 MWh vyjádříme
částkou 2000,00 Kč, pak energie
na vytápění přijde české domácnosti
na více než 125 mld. Kč ročně.
Experti se snaží vyčíslit také reálný
(ekonomicky akceptovatelný)
potenciál úspor. Pohybuje se okolo
50 %. Vyjádřeno cenově: jsme s to
ušetřit na 60 mld. Kč. Prizmatem
používané energie: 110 mil. GJ.
ŠETŘIT ENERGIÍ SE MUSÍ
Technická úroveň provedení jednotlivých
staveb, jejich stáří i způsob využívání
blíže specifikuje také největší
zdroje potenciálních úspor energií.
Největší efekty (cca 30 %) může přinést
kvalitní moderní izolace obvodových
plášťů. Efektivní otopný systém
a technické vybavení ušetří až 12 %
nákladů. Dobře zaizolovaná střecha
a kvalitní nová okna shodně po 11 %.
Efekt mediálně tolikrát propíraných
solárních panelů na střeše domů se
plus-mínus vyrovná úsporám dobře
izolovaných podlah (6-7 %).
Ne každá domácnost si tyto skutečnosti
plně uvědomuje. Ne každá
disponuje potřebnými prostředky
na modernizaci svého obydlí. K dosažení
vyčíslených úspor jí mohou
napomoci přímé dotace. Kupříkladu
pokračování programu Zelená úsporám-
II, snížené úrokové sazby z úvěrů
(Panel, Nový panel), prostředky
z Operačního programu ŽP - prioritní
osa 3/oblast podpory 3. 2. nebo
z Operačního programu podnikání
a inovace – Ekoenergie. Zmobilizovat
lze i nepřímá motivační opatření.
Zejména úpravy nájemného o cenu
uspořené energie, daňové zvýhodnění
při snižování energetické náročnosti
objektů, nižší DPH u přímých
činností zajišťujících snižování energetické
náročnosti, nové produkty
komerčních bank směřující ke snižování
energetické náročnosti budov
nebo ovlivnění vyhláškové ceny nemovitostí
podle aktuálního stavu spotřeby
energií.
ÚPRAVA LEGISLATIVY
Jen dobrá vůle a snaha chovat
se energeticky a ekologicky racionálně
však nepostačí. Dlouhodobý
proces snižování energetické náročnosti
domů a bytů třeba legislativně
ošetřit i po linii státu. Obecné bruselské
normy specifikovat adekvátně
k našim národním technickým,
klimatickým a energetickým reáliím
a implementovat je do české
legislativy.
První na tahu jsou vláda a parlament.
Optimální termín pro zavedení
EPBD II do právní úpravy v ČR
je polovina roku 2012. To by umožnilo
už od ledna 2013 navrhovat budovy
plnící kritéria ENB na úrovni
nákladově optimálních požadavků.
Nejpozději v lednu 2017 by se
i u nás měly navrhovat nové stavby
s téměř nulovou spotřebou tepla
(prvotní energie, alternativní zdroje)
s cílem realizovat takové veřejné
budovy od ledna 2019 a od ledna
2021 všechny nové budovy.
České domy a byty čeká rovněž
povinná energetická certifikace budov
(a to jak při výstavbě, tak i prodeji
či pronájmu). V celém komplexu
budov a bytů nutno co nejdříve
přistoupit k důslednému uplatňování
energetického managementu.
Důležitý krok učinila vláda, a to
když na svém zasedání 22. 2. 2012
dopracovala metodiku pro využití
metody EPC (Energy Performance
Contracting - energetické služby se
zárukou) - č.j. 97/12. Ta mj. otevírá
zajímavé možnosti pro privátní
kapitál. S nezbytnou mírou zjednodušení:
EPC umožní, aby dodavatel
služby uhradil úsporná opatření ze
svého a zákazník mu investici splácel
následně, z dosažených úspor
na provozních nákladech. V ČR
nejde o žádné neprozkoumané novum.
Tuto metodu financování
energetických úspor už používají
některé kraje a zdravotnická zařízení.
V praxi to vypadá tak, že kupř.
nemocnice s omezenými prostředky,
která potřebuje novou kotelnu,
se s dodavatelem služby EPC dohodne,
že jí kotelnu postaví a zároveň
jí garantuje úspory. Získané
prostředky za ušetřenou energii pak
zdravotnické zařízení odvede zpět
dodavateli služby.
ENERGETICKÁ CERTIFIKACE
BUDOV
EU vytýčila náročný úkol:
do konce roku 2018 musí všechny
budovy státní správy vykazovat
takřka nulovou spotřebu energie.
Od konce roku 2020 to platí pro
všechny nové budovy. Skeptici
v této souvislosti hypertrofují instrument
energetického certifikátu:
po roce 2020 bude jím muset disponovat
každá nová i obnovená budova.
A ne lecjakým: odborně zpracovaným
a úředně ověřeným. Půjde
o de facto i obdobu energetických
štítků na elektrospotřebičích, které
nám rychle a exaktně charakterizují
energetickou náročnost vyhlédnutého
spotřebiče.
Energetické průkazy budov budou
informovat o celkové roční spotřebě
energie dodané do budovy, o spotřebě
prvotních energetických zdrojů
a o množství emisí. Potvrdí zařazení
objektu do tříd podle porovnání
s tzv. referenční budovou. Upřesní
informaci o tepelně technické kvalitě
obálky budovy a poskytnou další
technické údaje. Budou jimi vybaveny
všechny nové i rekonstruované
budovy po celé EU27. Konkrétní
energetický průkaz bude nutno předložit
i při prodeji, nebo pronájmu
budovy či bytu.
Brusel nehodlá od realizace úsporné
směrnice ustoupit, a to ani v současné
etapě ekonomické recese a nedostatku
investic. Správně zdůrazňuje,
že takto ambiciózní program
je nejenom zárukou energetického
a ekologického ozdravení Evropy,
ale i opětovného nastartování výroby
a odbytu v řadě oborů a firem,
jež se budou v nynější dekádě na realizaci
této direktivy podílet. Zároveň
se citelně sníží závislost Evropanů
na importu fosilních zdrojů
energie z geopolitických složitých
regionů světa. /uai/