Rodina komerčních nosných raket Arianespace byla v roce 2012 rozšířena o novou generaci pro lety s malým až středně velkým užitečným zatížením satelitů. Nyní přichází ve vylepšené verzi označené Vega-C.
Před deseti lety, 13. února 2012, se poprvé vydala na oběžnou dráhu Vega, nosná raketa Evropské kosmické agentury. Tehdy to byl bezchybný začátek kariéry čtyřstupňové rakety, která létá z Guyanského kosmického centra poblíž města Kourou ve Francouzské Guyaně. Vega si od té doby získala reputaci pro přesnost a všestrannost. Prosadila se především v oblasti vynášení satelitů střední velikosti na nízké polární oběžné dráhy Země. Takové dráhy jsou ideální pro vědecké mise a pro dálkové pozorování Země. Raketa uveze asi 1 430 kg nákladu, který dopraví na oběžnou dráhu ve výšce cca 700 km. Na svém kontě má ale také vědeckou misi LISA Pathfinder, testující technologie pro vesmírné gravitační observatoře, která se pohybovala dále od Země. Raketa Vega kombinuje tři stupně s motory na tuhé palivo a čtvrtý stupeň na palivo kapalné. Motory s pevným palivem není možné tlumit, zastavit ani znovu zažehnout. Jak je takový motor jednou spuštěn, jede na plný výkon, dokud mu nedojde palivo. Jejich výhoda spočívá v tom, že poskytují výjimečný tah, aniž by potřebovaly palivové nádrže, pumpy či další komplikované prvky motorů využívajících kapalné palivo. Tyto „ekonomické“ raketové motory je možné kompletně vyrobit a naplnit palivem předem, aby bezpečně uskladněné čekaly na svou příležitost. Oproti tomu 4. stupeň rakety Vega poháněný kapalným palivem je možné podle potřeby zapnout, regulovat či vypnout. Určen je k manévrování v kosmickém prostoru. Tyto možnosti využila například mise VV16 v září 2020, kdy evropská raketa Vega poprvé nesla zařízení SSMS [Small Spacecraft Mission Service — inovativní architektura „výdejního stojanu“ umožňující společné vypouštění několika desítek malých satelitů namísto původních čtyř; díky tomu lze výrazně snížit náklady na vypouštění satelitů a zpřístupnit ho tak i menším firmám — pozn. red.] vyvinuté brněnskou společností S.A.B Aerospace. Při této misi bylo vypuštěno celkem 7 mikrosatelitů a 46 cubesatů. Na vývoji rakety Vega se podílelo celkem asi tisíc odborníků a inženýrů. Podle Stefana Biachiho, vedoucího programů letů, to bylo dobrodružství s velkým evropským týmem, který byl založen na profesionalitě a spolupráci. V tuto chvíli má Vega za sebou 20 letů do vesmíru, z nichž bylo 18 úspěšných. Dalším v pořadí bude první let vylepšené rakety Vega-C, na jejíž konstrukci se podílí i Česká republika, ke kterému by mělo dojít letos v květnu (2022). Se svými průmyslovými partnery ESA současně pracuje na vývoji rakety Vega-E, který by měl přinést snížení nákladů a další navýšení výkonu. /Stanislav Mihulka/
