Historicky první strategii pro sektor vytápění a chlazení zpracovala Evropská komise, který představuje polovinu konečné spotřeby energie v EU, ale doposud byl spíše na okraji zájmu. Strategie obsahuje plány ke zvýšení energetické účinnosti budov, ke zlepšení vazeb mezi elektrizační soustavou a soustavami zásobování teplem i na podporu využití odpadního tepla a chladu z průmyslových procesů. Sektor vytápění a chlazení představuje 50 % roční spotřeby energie v EU a současně 59 % spotřeby zemního plynu, což odpovídá 68 % jeho dovozu. Zní to těžko uvěřitelně, ale evropská energetická a klimatická politika ho donedávna z větší části ignorovala, resp. se zaměřovala jen na některé dílčí aspekty. Nyní Evropská komise poprvé předložila ucelenou vizi, jak by se měl tento sektor postupně transformovat, aby bylo možné dosáhnout cílů Evropské energetické unie a klimaticko- energetických cílů do roku 2030. Strategie se zaměřuje na snížení energetické náročnosti budov, maximalizaci účinnosti a udržitelnosti systémů vytápění a chlazení, podporu účinnosti v průmyslu a využití výhod propojení vytápění a chlazení s elektrizační soustavou. Synergie mezi procesy energetického využití odpadu a dálkovým vytápěním by mohly poskytnout bezpečnou, alternativní a v některých případech také cenově přijatelnější energii nahrazující fosilní paliva. Strategie nezapomíná ani na spotřebitele tepla, kteří by měli profitovat z účinnějších systémů zásobování teplem a získat více informací o své spotřebě tepla a nákladech. Evropská komise bude letos v rámci přípravy revizí směrnic vytvářejících právní rámec Evropské energetické unie analyzovat, jak pomoci budovám a průmyslu v přechodu na efektivní nízkouhlíkové energetické systémy založené na nefosilních zdrojích energie a využití odpadního tepla. Navrhne konkrétní legislativní opatření. Tyto analýzy budou zahrnovat dálkové vytápění a chlazení a elektrifikaci vytápění pomocí tepelných čerpadel. „Je dobře, že se Evropská komise konečně zabývá celým sektorem od výroby tepla až po jeho finální spotřebu,“ řekl předseda výkonné rady Teplárenského sdružení ČR Mirek Topolánek. „Jsem mile překvapen, že v Bruselu začínají brát vážně možnosti využití dálkového vytápění s akumulací tepla získaného z přebytků elektřiny z nefosilních zdrojů ke stabilizaci elektrizační soustavy, nebo potenciál odpadního tepla z průmyslu pro vytápění budov. O tom mluvíme roky, ale donedávna to v Bruselu na úrodnou půdu zrovna nepadalo.“ „Přínos vysoce účinné kombinované výroby elektřiny a tepla i účinného dálkového vytápění je pro Českou republiku nepopiratelný. Na konci loňského roku to znovu potvrdilo vyhodnocení nákladů a přínosů, které jsme zaslali do Bruselu,“ uvedla náměstkyně ministra průmyslu a obchodu Lenka Kovačovská. /pk/
