Země EU smějí dočasně mírnit dopady překotného zdražování energií finanční podporou či daňovými úlevami pro nejzasaženější obyvatele. Mohou pomoci i firmám, pokud tím neporuší unijní pravidla státní podpory. Evropská komise tak reagovala na žádost skupiny zemí včetně Česka o společná opatření proti zdražování. Zvažuje též společný nákup plynu. Další zásadní požadavky států — reformu trhu s elektřinou či regulaci cen emisních povolenek — však unijní exekutiva nevyslyšela.
Několikanásobný meziroční růst cen plynu a elektřiny přiměl v posledních týdnech státy, jako jsou Francie či Itálie, k zásahům, které mají snížit okamžitý dopad zdražování energií na obyvatele. Např. vláda v Paříži slibuje podporu chudším domácnostem a chystá daňová omezení. Komise s takovými kroky souhlasí, pokud jsou dočasné a cílené na domácnosti ohrožené energetickou chudobou. Státy mohou podle EK podpořit obyvatele např. penězi z prodeje emisních povolenek, jejichž ceny se derou do závratných výšek. „Tato opatření by měla jít snadno upravit na jaře, kdy očekáváme stabilizaci situace,“ uvedla unijní exekutiva. Úplné zrušení DPH na elektřinu, o jakém uvažuje končící česká vláda, ale komise nepodpořila. V případě jeho uplatnění by šlo o porušení daňových pravidel jednotného unijního trhu, za což by hrozil postih. Brusel doporučil dočasné přesunutí energií do snížené sazby DPH, která v EU činí minimálně 5 %. Brusel nepočítá ani s dalším požadavkem, který se na unijní úrovni snaží prosadit premiér Andrej Babiš. Aktuální návrh nijak nezmiňuje případnou regulaci cen emisních povolenek, jejichž vliv na zdražování energií je podle komise jen okrajový. Ostatně, cenová regulace by vyžadovala jednomyslný souhlas všech zemí EU, a ten je v zásadě vyloučený. Mezi dlouhodobějšími návrhy se neobjevuje ani reforma trhu s elektřinou. Její cena se podle pravidel unijního trhu počítá z momentálně velmi vysoké ceny plynu. To chtěla změnit hlavně Francie, stejně jako stanovení maximální ceny emisních povolenek. Návrh však nemá podporu výrazné části členských zemí. Komise pouze hodlá lépe dohlížet na „uhlíkový trh“ a prověřit případné praktiky porušující konkurenční pravidla na trhu s energiemi. Unijní exekutiva chce prozkoumat možný přínos případného dobrovolného zapojení členských zemí do společných nákupů plynu. To by mohlo vylepšit jejich pozici např. při dohadování o nákupu ruského zemního plynu. Společný nákup plynu by se však neudál hned, a tudíž by se jeho efekt dostavil později. Komise zdůraznila, že řešením krize cen energií není odklon od „zelené“ transformace Evropy, po němž volají mnozí jeho kritici. Unie má naopak víc vsadit na „domácí“ obnovitelné zdroje. „Nečelíme růstu cen kvůli obnovitelným zdrojům, ale kvůli skokovému nárůstu cen plynu a dalších fosilních paliv. Více obnovitelné energie proto znamená nižší cenu,“ prohlásila komisařka pro energie Kadri Simsonová. „Cena solární energie klesla za posledních 10 let o 85 %. Na investice do těchto technologií jsme vyčlenili miliardy eur v národních plánech obnovy,“ dodala. Otázkou je, jak si takové sítě poradí se souběhem nepříznivého počasí a případných otřesů na trhu. Velká část Evropy, především Německo, stále předpokládá, že záložní zdroje k těm obnovitelným budou z velké části plynové. I když geologické zásoby zemního plynu jsou ohromné, s tržní dostupností to může být jiné. Výsledkem významné závislosti na jednom palivu, které se navíc v EU v podstatě neprodukuje, mohou být tržní otřesy. Právě takové, jakého jsme nyní svědky. Evropa by sice např. mohla více využívat potenciálu středomořských nalezišť, která se otevírala v posledních letech. Ale velká část nalezišť zemního plynu se nachází v oblasti Egypta, který potřebuje elektřinu snad ještě více než EU. Jinak řečeno, evropská energetická nezávislost na okolním světě je zatím jen vzdáleným snem. /jj/