Energetická sekce Evropské fyzikální společnosti (European Physical Society – EPS) vydala oficiální stanovisko, z něhož vyplývá, že tato prestižní organizace sdružující přední fyziky a odborné fyzikální společnosti má pochybnosti o současné evropské energetické politice. V dokumentu se mj. uvádí, že výsledek nákladných radikálních opatření snižování emisí CO2 v EU podle tzv. Energetické cestovní mapy 2050 zlepší celosvětovou situaci maximálně o 4–5 %. Současná masivní podpora bezemisních zdrojů v EU by měla být přednastavena tak, aby posílila konkurenceschopnost cen elektřiny a zabránila odlivu průmyslu z Evropy do oblastí s levnější energií. Nárůst energie z nefosilních zdrojů, který je spojený se současnými opatřeními, vyžaduje podle evropských fyziků nová řešení její kolísavé výroby, kupř. kombinaci s jadernými a uhelnými elektrárnami, nové způsoby skladování elektřiny ve velkém, zavedení chytrých sítí atd. EPS navrhuje zahrnout do cen elektrické energie i nepřímé náklady, mezi nimiž mají významnou úlohu právě dodatečné náklady způsobené kolísavou výrobou větrných a fotovoltaických elektráren. V souvislosti s rozvojem bezemisní energetiky je podle EPS také nutné navýšit rozpočet výzkumu a vývoje udržitelných technologií s odpovídajícím zaměřením a finančně podporovat vybrané vzdělávací programy. V otázce nastavení budoucího energetického mixu EU, který by byl optimální jak z ekonomického hlediska, tak z hlediska stability dodávek, doporučuje Energetická sekce EPS zvažovat využití nefosilních zdrojů elektrické energie, jako jsou biomasa II. generace, geotermální zdroje, štěpné jaderné zdroje a do budoucna i fúzní zdroje. Navzdory rozdílným přístupům jednotlivých států k jaderné energetice EPS považuje jádro za významný zdroj. Ve svém stanovisku uvádí, že je třeba udržet jeho technickou úroveň a výzkum, aby bylo možné budovat jaderné bloky nových generací a rozvíjet technologie pro jadernou fúzi. Vstříc efektivní ud ržitelné výrobě elektrické energie v Evropě Nadcházející Konference OSN na téma klimatických změn (která se bude konat v Paříži) se pořádá s cílem dosáhnout závazné globální dohody všech národů světa o přístupu ke klimatu. Tato konference, věnovaná ochraně klimatu, bude jedinečnou příležitostí pro nalezení nových řešení v globálním úsilí lidstva o vývoj udržitelných zdrojů energie. Energetická sekce Evropské fyzikální společnosti (EPS) vítá politiku EU, která podporuje nefosilní zdroje pro výrobu elektrické energie spolu se zvyšováním energetické účinnosti. Měla by být zavedena s ohledem na výši potřebných investic a se zohledněním dopadu na ekonomickou úroveň EU vůči zbytku světa. Protože přímý vliv jakékoliv energetické politiky EU na celosvětové emise CO2 je omezený, nejlepší strategií by bylo převzít iniciativu v potlačování změn klimatu a v zavedení takové energetické politiky, která nabídne atraktivní a ekonomicky schůdný model se snížením emisí CO2 a nižší energetickou závislostí. Energetická sekce EPS nabízí následu jící komentář k nedávno představené transformaci energetiky v Evropě: Evropa sama nemůže brzdit nárůst celosvětových emisí CO2. Nutná je součinnost celého světa. Evropské emise CO2, způsobené energetickým průmyslem (352 g CO2/kWh v roce 2011), jsou již jen poloviční ve srovnání kupř. s Čínou. Příspěvek EU ke globálním emisím CO2 činí v současnosti pouze 11 %. Z toho plyne, že navrhované zavedení tzv. Energetické cestovní mapy 2050 (Energy Roadmap), jejímž cílem je mj. snížení celkových evropských emisí CO2 do roku 2030 o 40–50 %, bude odpovídat odhadovanému snížení celosvětových emisí CO2 o pouhých 4–5 %, a to po desítkách let velmi významných investic. Dopad snížení emisí CO2 v EU tak zůstane zanedbatelný a bude výrazně překonán nárůstem emisí v jiných částech světa, pokud ostatní národy nepřispějí svým dílem ke snížení emisí CO2. Účelný rozvoj nefosilních zdrojů vyžaduje řešení jejich kolísavé výroby a ukládání energie. Významné snížení CO2, které je pro energetický sektor doporučeno v Energetické cestovní mapě 2050 (ve srovnání s rokem 1990 snížení o 57–63 % do roku 2030 a o 93–99 % do roku 2050) znamená rozsáhlé přeorientování současného systému zásobování energiemi v EU (kde zhruba 50 % elektrické energie pochází ze spalování fosilních paliv) na nefosilní nebo na jaderné zdroje, příp. na jejich kombinaci. Již se současným podílem nefosilních zdrojů (zhruba 23 % výroby elektrické energie) existuje palčivá potřeba vhodných řešení jejich kolísavé výroby. To vyžaduje kombinaci velkých nekolísavých zdrojů (jaderné elektrárny, uhelné elektrárny, elektrárny spalující ropné produkty) a flexibilních záložních elektráren (plynové a vodní elektrárny), velké kapacity pro skladování elektrické energie a významné posílení distribučních sítí, se zavedením chytrých sítí (tzv. smart grids). I tak ale bude začleňování této kolísavé dodávky elektrické energie obtížné, jakmile její podíl překoná 30–40 %. Předpokládané změny v energetice představují kolosální výzvu a očekává se, že způsobí významné technické a politické problémy. To vyžaduje dlouhodobé výhledy a trvající investice do výzkumu a vývoje. Energetická politika EU by měla být koncipována tak, aby posílila ekonomické pozice Evropy vůči zbytku světa. Úroveň podpory bezemisních zdrojů by měla být nastavena tak, aby napomohla potřebnému výzkumu a poskytla konkurenční prostředí pro rozvoj nových technologií v energetice. Přemrštěná podpora v současné době způsobuje vysoké ceny elektrické energie, které vysoce překonávají ceny ve zbytku světa. To přispívá k probíhajícímu odchodu průmyslu z Evropy do oblastí s levnější energií. Existují rostoucí obavy nad zrychlujícím se odchodem energeticky náročného průmyslu z Evropy do zemí s nižšími environmentálními standardy, což vede nejen k narůstající evropské nezaměstnanosti, ale také k nárůstu celosvětových emisí skleníkových plynů. Evropa může být lídrem v celosvětovém úsilí snížit emise CO2 tím, že navrhne a uvede do provozu přitažlivý a ekonomicky schůdný model. V Evropě čelíme celosvětovému problému, což vyžaduje metodický přístup trvající desetiletí a přesahující současný Evropský model transformace energetiky. Bude třeba souvislá a udržitelná energetická politika, která posílí vzájemně přínosné vazby mezi vzděláváním, výzkumem a inovacemi. v elektroenergetice v EU. Potřeba revize současné regulatoriky v evropské elektroenergetice (dotace, feed-in tarify atd.) je akutní. Měla by se zaměřit na podporu vnitřního energetického trhu tak, aby poskytoval čistou energii za konkurenceschopnou cenu. To znamená, že by se mělo zvýšit úsilí ve výzkumu a inovacích pro udržitelnou energetiku. 2. U všech zdrojů zahrnout nepřímé náklady do ceny elektrické energie. Náklady u různých zdrojů elektrické energie by měly být správně určeny tím, že budou obsahovat i nepřímé náklady, které zahrnují vhodnou cenu uhlíku, náklady spojené se sociálními a zdravotními riziky a dodatečné náklady vázané na výrobu velkého množství energie v kolísavých zdrojích. Při zavádění Energetické cestovní mapy 2050 bude tato poslední položka do budoucna velmi významná, neboť bude nutné mít souběžné programy vývoje skladování energie (baterie, power-to-gas atp.), zálohování dodávek energie, posilování distribučních sítí (kupř. přes smart grids) a zlepšení energetické účinnosti (vytápění, klimatizace, osvětlení). 3. Navýšit ve výzkumu a vývoji rozpočty pro udržitelné technologie se zaměřením na vývoj efektivní a ekonomické nízkouhlíkové energetiky. Výzkum a vývoj pokročilých technologií v energetice spolu s technologií CCS (Carbon Capture and Storage – zachycování a ukládání CO2) je klíčem k dosažení udržitelné energetiky budoucnosti. Taková investice přinese výhodu konkurenceschopnosti na rychle rostoucím světovém trhu udržitelných technologií. 4. V debatě o energetické budoucnosti EU zvažovat všechny nefosilní zdroje elektrické energie. Současné zaměření na rozvoj kolísavých nefosilních zdrojů by mělo být doplněno vývojem a zavedením dalších nízkouhlíkových variant, které umí poskytnout provoz v základním zatížení a řiditelnou výkonovou rezervu (kupř. spalování biomasy II. generace, geotermální zdroje, štěpné jaderné zdroje v současnosti a fúzní zdroje do budoucna). Cílem by měl být vyvážený energetický mix, který je ekonomicky optimalizovaný a zajišťuje bezpečnost dodávek energií a diverzifikaci zdrojů. Jakkoliv se současný přístup k jaderné energetice mezi jednotlivými státy EU liší, tento zdroj a s ním spojené znalosti a dovednosti v celosvětovém měřítku zůstávají významné. Musí být zachována vhodná úroveň výzkumu a technické kompetence za účelem udržení možnosti budovat jaderné bloky dalších generací i technologie pro jadernou fúzi ve vzdálenější budoucnosti. 5. Vyjednat globální dohodu o snížení celosvětových emisí CO 2. Zavedení ekonomicky schůdné energetické politiky, respektující stav celého světa, na níž se shodnou všechny evropské národy, posílí pozici Evropy jako lídra v probíhajících mezinárodních jednáních, která jsou vedena za účelem celosvětové dohody o snížení emisí CO2 a dalších významných skleníkových plynů. Celosvětové redukce emisí může být dosaženo pouze tehdy, pokud se všechny národy světa postaví zodpovědně ke snižování vypouštění skleníkových plynů. 6. Provést revizi Energetické cestovní mapy 2050. Potřebujeme cestovní mapu, která nebude pouze k vybraným datům přiřazovat instalovaný výkon, výrobu elektrické energie, spotřebu elektrické energie a snížení emisí, ale také bude brát v potaz časovou náročnost vývoje technologie, bezpečnost a socio-ekonomické aspekty různých energetických zdrojů. Tím, jak se nízkouhlíkové zdroje stávají více konkurenceschopné, otevírá se možnost nechat výběr energetického mixu větší měrou na tržním prostředí. Přitom třeba brát v potaz národní a regionální odchylky. 7. Podporovat vědecky a věcně založené vzdělávací programy v oboru energetických technologií a využití energií, zaměřené na studenty i veřejnost. EPS vyzývá k diskuzi nad Energetickou politikou EU a nad uvedenými doporučeními v co nejširším kontextu. EPS podporuje posílení vědeckých názorů a technických znalostí v oblasti energetiky s cílem pomoci definovat dlouhodobou a účinnou energetickou politiku.
